Dan Mohler - Spravedlnost - část 2. (r. 2003)

Dan Mohler - Spravedlnost - část 2. (r. 2003)

Ježíš po této zemi chodil v těle jako člověk pomazaný Duchem Svatým. Musíte tomu rozumět. Ježíš nechce, abyste Ho při jeho pozemské službě viděli, jako Krále králů a Pána pánů. To je až po vzkříšení a oslavení, kdy říká: "Je mi dána všechna moc na nebi i na zemi." - protože nyní již prolil svoji krev a vystoupil do nebe. Po Boží pravici sedí člověk, ve svatyni svatých je člověk, který je prostředníkem mezi lidmi a Bohem. Když jdu k Otci skrze Ježíšovo zprostředkování, tak je mi nakloněno Boží srdce, mám Jeho pozornost, mám všechny zaslíbení, mám Jeho přízeň. A proto se pořád usmívám. Rozumíte tomu, čemu věřím? Ježíš tam sedí kvůli mně! On si zvolil sedět navždy po Boží pravici pro mě, protože věděl, že Ho jednoho dne budu potřebovat. Věděl, že jednoho dne přijdu díky Jeho milosti k sobě a budu Ho potřebovat.

Žalm 85:10 Vskutku, jeho spása je blízko těm, kdo se ho bojí, a tak bude v naší zemi přebývat jeho sláva. Sledujte: 11 Milosrdenství a věrnost se potkají, spravedlnost a pokoj se políbí. - Spravedlnost a pokoj patří k sobě. Najdete to ve své Bibli na spoustě míst. Víte proč? Protože když přijmete svoji spravedlnost, tak si uvědomíte, že máte pokoj s Bohem.

Víte, že Ježíš se narodil jako malé dítě ve chlévě? Plínky, malé jesličky, pach ze zvířat, zvířata... A v tomto se narodil Boží Syn. A když se narodil, tak Bůh pokryl oblohu anděly, zástupy, a zpívali: "Sláva Bohu na výsosti, pokoj na zem, lidem dobrá vůle." Bůh byl v nebi tak nadšený, že věřím, že se zvedl z trůnu a volal skrze anděly, protože Jeho Syn přišel na scénu. Ještě zbývalo nějakých 30 let do kříže, ale Bůh si nemohl pomoci a neoznámit světu: "Přišel jsem vás zachránit, vysvobodit! Hřích mě nezměnil, vím jak špatné to bylo, ale já jsem stále Bůh, pokoj zemi, dobrá vůle lidem! Můj Syn je na Zemi." Něco přes 30 let před křížem a Bůh nadšeně volá a prorokuje. Není netrpělivý, ale nadšený. Tak moc nás miluje! Bůh věděl, že za nějakých 30 krátkých let, což pro Boha je mrknutí okem - protože Bůh zde byl od počátku, jednou tomu porozumíme. Na mě se nedívejte, já nemám zjevení ohledně času, ale vím, že On je Bůh. Amen?

Bůh byl tolik nadšený, že nám mohl ukázat, jak moc nás miluje a jak moc chce, abychom byli vysvobozeni. Čekal, až se naplní čas - abychom uviděli a porozuměli, jak špatné to je, v jak špatném stavu jsme bez Boha. Abychom skrze Zákon uviděli, jak špatnými jsme se sami o sobě stali, abychom se pokořili, obrátili se k Bohu a uvědomili si potřebu Zachránce. Takže Ježíš přijde, směřuje ke kříži a co Bůh volá skrze anděly? "Lidem dobrá vůle!" Spravedlnost a pokoj. Římanům 5:1 Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. 2 Skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy. Máme pokoj s Bohem!

Schopnost stát spravedlivý před Bohem. Rozumíte té definici? Otočte si se mnou do Žalmu 112:1 Blahoslavený je muž, který se bojí Hospodina! [Který] Má velké zalíbení v jeho příkazech. - Vidíte? Jak si mládenec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat Slovo. Vy se nemůžete změnit, ale Slovo vás změní, jakmile uvolníte svoji víru, jakmile řeknete Bohu "Ano". Žalm 119 říká, že Slovo očistí mládencovu cestu. Nezpůsobí to vaše obrovská snaha, ale Slovo. Když skrze Slovo uvidíte, jaký je Bůh a řeknete Bohu "Ano" a milost vás začne proměňovat. Je to úžasné a všechna sláva potom patří Bohu.

Žalm 112:2 Jeho potomci {potomci toho muže, který přebývá v Jeho Slově} budou mocnými v zemi; pokolení přímých bude {Bude!} požehnané. 3 V jeho domě bude majetek a bohatství a jeho spravedlnost potrvá navždy. - Proč navždy? Protože Bůh si to nerozmyslí. Já jsem zachráněný, jsem zachráněný skrze krev Ježíše! Ani za milion let - vím, že to zní divně, ale nestane se, že by Bůh za milión let řekl: "Počkat, já jsem neměl Dana zachraňovat. Vyveďte ho ven... Přemýšlel jsem nad tím milión let a víte, co? On by zde asi neměl být, neudělal dostatek dobrých skutků, měl bych ho vyloučit, v jednom roce vynechal pár nedělí... A v jednom roce měl úplně špatné myšlení... Vyveďte ho ven..." Ale Spravedlnost trvá navěky, jakmile Bůh řekne, že jsi spravedlivý, tak jsi spravedlivý! To vás dostane.

Nedovolte ďáblu, aby vám lhal, nedovolte ďáblu, aby vás deprimoval. Jaká je to tragedie, když Bůh skrze svého Syna říká: "Miluji vás!" a my tomu vzdorujeme a nacházíme důvody, proč nás nemůže milovat, nebo proč by nás neměl milovat, nebo proč bych Jeho Lásku neměl přijmout? Lidé to dělají neustále. Jedna z našich největších obtíží je přijmout Boží Lásku. Hledáme důvody, proč to pro mě nemůže být až tak dobré a skutečné, přitom to na vás vůbec nezávisí. Bůh je Láska a On vás miluje! Vidíte? Spravedlnost potrvá navěky.

4 Přímým vzchází v temnotách světlo; je milostivý, soucitný a spravedlivý. - Zde mluví o člověku, který je spravedlivý. Spravedlivý člověk je milostivý, soucitný. Vidíte? Spravedlnost dá váš život do pořádku. Spravedlnost umožní, aby to "kdo je Bůh" přišlo do vás. Dokud neřeknete: "Jsem před tebou spravedlivý! Děkuji Ti, že jsi mě učinil spravedlivým ve svých očích!" - Nikdy nebudete manifestovat to, co vám Bůh dal skrze svého Syna, dokud nevstoupíte do této sféry. Sice to bude ve vašem duchu, ale je to nevyužité. Nikdy se neuvolní to, kdo opravdu jste, dokud nebudete vědět, že jste spravedliví. Protože nebudete mít smělost... Spravedlivý je smělý jako lev. Co vám dává schopnost nesoustředit se na sebe a nepřemýšlet jako většina lidí, když se modlíte za nemocné? "Ajé, co se teď mám modlit... Co mám říct? Musím říct něco, co bude dobře znít... Musím použít správná slova..." - Co je špatného na: "Buď zdravý?!" Spravedlnost vás činí smělými jako lev. - Není to o vás!

Pracovníci v této církvi - nenechte se chytit v tom, že za vámi někdo přijde, řekne vám hroznou věc, a vy si začnete říkat: "No dobře, musí to vyznít svatě, duchovně, musím se modlit správně..." - Když se modlíte vírou - když se modlíte vírou, která působí/pracuje skrze Lásku, tehdy se modlíte správně. Kdy jen pozvednete oči a řeknete: "Díky Bože, že ji miluješ, děkuji Ti, že ji uzdravuješ." Co když je to tak jednoduché? Viděl jsem zmizet rakovinu, když jsem pouze řekl: "Ježíš!" A vůbec jsem se u toho nepotil, protože to všechno dělá On. Všechno to je Jeho práce. Nedávno jsem se modlil za ženu, která měla nádor v břichu. Řekl jsem: "Ježíš!", a Bůh z ní ten nádor během minuty vypálil. Ježíš! Kázal jsem Slovo a vyslovil Jeho jméno. Bůh je skutečný! Realitu Boha nevidíme z jediného důvodu - protože nevěříme, protože si myslíme, že to nějak závisí na naší modlitbě. Vkládáme do své modlitby větší důvěru, než v Jeho schopnost jednat na základě naší víry. Pokud tomu porozumíte, poučí vás to.

5 Spravedlivý muž se slitovává a půjčuje; své záležitosti spravuje dle práva. - Nežije nevázaně. 6 Takový nebude nikdy otřesen. - Právě zde se ukáže, jak pevně chodíte ve spravedlnosti. "Spravedlivý muž nebude nikdy otřesen." Proč? Protože slyší [Slovo] a plní je a jeho dům je postavený na skále. Nikdy nezapomeňte, že bouře přichází na dům bláznivého i moudrého. Vaším problémem není váš problém. Nacházíte se v démonické válce proti Ježíši a vy jste uprostřed toho a máte právo odrážet Jeho slávu. A nejste na straně nepřítele, ale na Boží, takže díky Bohu obstojíte. Takže Mu důvěřujte a věřte. Slyšíte, co říkám? A spravedlivý nikdy nebude co? Zde je napsáno otřesen. Vidíte? Nikdy nebudete otřeseni: "Ó můj Bože, ó můj Bože..." - Protože Bůh se nikdy nemění a vy to víte. Nikdy vás neopustí, ani se vás nezřekne! Spravedlivý nebude opuštěný. Spravedliví volají a Pán co? Pán slyší jejich volání. Mnohé jsou úzkosti spravedlivého, ale Hospodin - Kdo? Pán, ne váš modlitební život, ale váš život víry. Mnohé jsou úzkosti spravedlivého ale Hospodin ze všech jej vytrhuje. Pavla kousla zmije a nesvolal modlitební shromáždění, aby se modlili v jazycích... Setřásl hada do ohně a mluvil dál, protože je v obecenství a ve smlouvě s Bohem a viděl, že Bůh mu dal zaslíbení - "Tyto znamení budou následovat ty, kteří uvěří - budou brát hady a pokud vypijí něco jedovatého, nic se jim nestane..." - Setřeste tu věc a žijte dál.

Kdyby se sem teď vplazil nějaký jedovatý had a někoho uštknul, tak lidé, kteří se nikdy v jazycích nemodlili, by se modlili v jazycích [strachem]. Víte, co myslím? Všichni by toho člověka obklopili, modlili by se, křičeli, citovali každý verš, který se týká uzdravení, co by je napadl, protože jsme napůl mrtví strachy, že zmodrají a zemřou. Takže pak všechny tyhle modlitby a snahy jsou motivované strachem a ne vírou. To je, co? Řeknou vám, že máte rakovinu a zapíšete se na modlitební seznam za potřebné a všichni se za vás modlí, jako byste měli každou chvíli padnout mrtví k zemi. "Nepřestávejme se modlit... Můj Bože, můj Bože..." - A církev je motivovaná strachem a ne vírou! Proč by to nemohlo být tak, že když vám doktorka řekne, že máte rakovinu, tak vy řeknete: "Víte, Izaiáš říká: Kdo uvěří naší zprávě? A komu je zjevená Pánova paže? A mně je zjevena Pánova paže, já vím, co jste viděla na tom rentgenu, ale já mám živého Boha, mám živou naději, živou víru a zaslíbení, které nikdy neselhává a nejsem otřesen!" Ale průměrný křesťan tohle neřekne...

Před třemi lety se na mě obořila jedna doktorka: "Proč jste čekal 3 dny, než jste přišel s takovou věcí do nemocnice?" Odpověděl jsem jí: "Asi byste mi nerozuměla, pokud bych vám to zkusil vysvětlit. Špatně byste si to vyložila..." Tehdy v té situaci jsem měl největší tlaky ze strany církve. "Bratře, já si myslím, že jsi v duchovní pýše... Že ..." Ale ne, já jsem věděl, že jsem v duchovní bitvě a doktoři s tím nemohli nic dělat. Byla to démonická věc, čarodějnictví a já jsem to věděl. Nebudu zabíhat do podrobností, vzalo by to příliš času, ale měl jsem už několik dní mrtvou nohu a tahal jsem ji za sebou. Byla dvakrát taková, než moje druhá noha. Lidé říkali: "Bratře, s tím jsi měl být u lékaře." Ale já jsem byl u Božího trůnu s Ježíšem. "Jo a jak to, že to už trvá tři dny?" - Takové otázky vás rozeberou a způsobí, že se odpojíte od víry. Já nerozumím všemu ohledně všech věcí, ale rozumím jedné věci: "On mě miluje a je pro Mě, není proti mně, a Jeho Slovo je Pravda." Rozumíte?

Takže ta doktorka se do mě pustila, řekla: "Pane Mohler, vy si vůbec nevážíte života." Tohle řekla a nemohla se víc mýlit. Pokračovala: "Protože jste tu nohu takto nechal 3 dny, tak nyní věříme, že máte toto a toto, a přijdete teď o nohu." Na mé tváři se objevil široký úsměv a nebyl nijak vynucený, vyšel z mého ducha a řekl jsem: "Paní doktorko, nechci se vás nijak dotknout, asi mě nepochopíte, ale mýlíte se, nemůžete tomu rozumět." A hádejte co jsem jí řekl: "To není moje noha, abych ji mohl ztratit a není to vaše, abyste mi ji mohli vzít, byl jsem koupen za velikou cenu. Nemám ani právo rozhodovat o své noze, já patřím Ježíši." A to ji pěkně naštvalo. Myslela si, že jsem nějaký náboženský hejsek, že mám nějakou fasádu. Všechny sestřičky, které byli křesťanky, se mi snažili vymluvit moji víru. "No víš bratře, ale někdy Bůh... Bůh asi chce abys sis odpočinul, asi moc sloužíš..." - Podívej drahá, pokud Bůh chce, abych si odpočinul, tak protože je Otec, tak prostě přijde do mého modlitebního pokojíku a řekne: "Synu, odpočni si." Neumrtví mi kvůli tomu nohu, nezpůsobí zbytečné výdaje, a nedá mě kvůli tomu do nemocnice! Prostě přijde a řekne mi to! "Dane, odpočni si." - "Dobře Bože. Díky!"

Vidíte, jak divná je naše teologie? Vy určujete Boha podle svých zážitků a v 99% případů se mýlíte! Protože Boha můžete určovat pouze skrze Jeho Slovo. Bůh mě nelikviduje! Bůh mě dává dohromady a pokud se něco pokazí, tak On má prostředky na to, aby to spravil. Tečka! Cítím teď v sobě Ducha Svatého... Takže jsem se podíval té doktorce do očí a tohle ji úplně dostalo. Podíval jsem se na ni, usmíval se a byl jsem v úplném pokoji, když mi řekla, že přijdu o nohu, tak moje srdce nevynechalo ani jednou. Protože spravedlivý nebude nikdy otřesen. Podívejte - moje noha, není moje identita. Můj problém není moje identita. Ježíš je moje identita a On je Pán. [[Ve smyslu: Neidentifikuji se nohou ani problémem, ale Ježíšem.]] Ne že bych problém přehlížel, ale ten problém není můj pán, prostě není pán. Usmál jsem se na tu doktorku a říkám jí: "Musíte si uvědomit, že se bavíte s člověkem, kterému když řeknete, že mu zbývá posledních 5 minut života, tak se bude takto usmívat a řekne, ať přijdete za 6 minut a promluvíte si o tom." :D Byl jsem pyšný a namyšlený? Já jsem bránil a chránil svoji víru. Strážil jsem svého ducha a uvolňoval jsem každé zaslíbení, které je "ano a amen" v Kristu.

Víte, že v církvi se někdy říká: "Víš bratře, ale Bůh někdy řekne Ne. Rozuměj, Bůh někdy prostě řekne Ne." - Tak mi ukažte místo v Písmu a verš. No tak učenci, kde je to napsané v Písmu? Protože já pro vás mám Písmo - 2. Korintským 1:19 - Naše poselství nebylo "ano i ne", ale "ano" v Kristu Ježíši. Protože všechny zaslíbení jsou "Ano" a v Něm "Amen" k Boží slávě skrze nás. Vy možná podle svých zkušeností říkáte, že Bůh někdy říká: "Ne", ale Jeho Slovo říká, že Bůh vždy říká: "Ano". Musel jsem tehdy obětovat svoji nohu? Podívejte, nemám gumovou, je skutečná! Ok? Sláva Bohu! Ale sledujte - pokud bych se poddal strachu, pokud bych si své myšlení otrávil takovouto doktrínou a přijal ji... [tak jsem teď bez nohy.] Sledujte, co děláme. Když doktor mluví, tak my pozorně posloucháme a bereme si to k srdci, a pak jsme najednou identifikováni/určeni. Když vám řeknou, že máte rakovinu, tak se z vás okamžitě stane pacient s rakovinou a voláte k Bohu z pohledu pacienta s rakovinou, namísto syna. Radši porozumějte tomu, co říkám. Protože já jsem mohl pustit svoji víru a začít: "Bože nemůžu uvěřit, že dovoluješ, aby to zašlo takto daleko. Nemůžu uvěřit, že se tohle děje..." Mohl jsem to přijmout do svého ducha a říkat: "Bože já Ti věřím, musíš něco udělat... Bože já nevím, co se děje, proč to došlo až sem, Bože?" - Takto se v krizi modlí většina z nás.

Podívejte, já nic nepopírám, je mi jedno, co říkají psychologové, ale to co mi ta doktorka řekla, to se mě netýká, to nemluvila o mně, já jsem v Kristu! Jsem v Kristu, můj život je v Něm skrytý. Kdyby mi řekli: "Máš rakovinu po celém těle a vypadá to špatně... Je nám líto, ale nemůžeme ti nijak pomoct..." - Ale já jsem v pořádku, to je v pořádku. Nerozumím sice ničemu z toho, ale vím jednu věc: "On za mě zemřel, abych já mohl žít! A [tato] Boží vůle bude naplněna v mém životě. Nic nezastaví Jeho slávu." A usmějete se a žijete dál.

Kázal jsem s tou mrtvou nohou na nedělním večerním shromáždění, kázal jsem stejné Evangelium jako vždy. Víte, že moje noha neurčuje Evangelium? Kázal jsem stejné Evangelium... A Bůh mi řekl: "Modli se za nemocné.", protože věděl, že mu neřeknu: "Jak modli se za nemocné, dej mi pokoj, co moje noha?" Neodpověděl bych tak, protože moje noha neurčuje/nemění Evangelium, ale Evangelium určuje moji nohu. Rozumíte tomu? Víte, že takovou víru nebudu mít bez spravedlnosti? - Bez toho, aniž bych věděl, že jsem spravedlivý před Bohem, aniž bych si jednou pro vždy ujasnil, že Bůh mě miluje, že je pro mě a že mě změnil? On mě změnil a já pokračuji dál s Ním. Bez toho vás věci rozhodí.

Dal jsem tedy výzvu a dopředu přišlo 8 lidí a bylo to úžasné. Já jsem za sebou tahal svoji nohu a měl jsem se modlit za lidi. Říkal jsem: "Buď zdravý ve jménu Ježíše!" a nikoho jsem se ani nedotkl. A bylo to, jako by do nich uhodil blesk. Padali na zem, jako bych je střílel brokovnicí. Osm lidí vstalo, plakali a svědčili, že co jim bylo, jim už není. Lidské rozumování řekne: "No skvělé, ale co tvoje noha?" Lidské rozumování to obrátí proti Bohu: "No dobře Bože, tyhle všechny jsi uzdravil a co já?" Jaká by měla být vaše reakce? "Díky Ježíši za tvoji slávu, za tvoji moc, děkuji Ti. Děkuji Ti, že jsi pozvedl tyto lidi." A jdete domů a chválíte Ježíše a nepřestáváte Ho chválit a nikdy nedovolíte, aby vás ta noha identifikovala. A pokračujete ve službě Pánu z celého srdce.

Nechal jsem se tehdy propustit z nemocnice, bylo to velmi pokořující, odvezli mě na vozíku, vzpomínáš milá? A celou dobu jsem kázal Evangelium. :D Musel jsem se dostat do auta a manželka mě odvezla domů. Dva dny na to, jsem se chystal jít do církve. Původně jsem nechtěl jít, říkal jsem si, že se všichni budou soustředit na moji nohu, protože mě milují, a já se tomu chtěl vyhnout, tak jsem chtěl zůstat s Ježíšem doma. Lidé mají starost, přijdou: "Můžu se modlit?" Modlili by se za mě stovky lidí, byl bych celý od oleje, ošoupali by mi sako, jak by na mě všichni vkládali ruce. :D Ale já jsem byl v pořádku, byl jsem ve víře, všechno bylo v pořádku. Já nesleduji čas, neptám se: "Bože, proč?" Říct se špatným postojem: "Bože, proč?" - to je jedna z nejnebezpečnějších věcí, kterou můžete udělat, to vás rozbije. Říkám vám, že vás to rozbije. Prostě dál žijte v Ježíši. Byl jsem v pokoji v patře a říkal jsem si, že takové myšlení není správné, že do církve půjdu. Dal jsem si sprchu a byl to pro mě záběr. Oblékl jsem se, rodina již čekala u auta. Šel jsem k věšáku, abych si vzal klíče, neustále jsem za sebou tahal tu nohu. Byla úplně mrtvá, tady manželka to dobře ví. Já jsem se za svoji nohu nemodlil, vůbec jsem na svoji nohu nemyslel, ale uvolňoval jsem víru proti své vůli, když jsem šel do církve a nechtěl jsem tam jít. Věřil jsem, že to je správné.

Jak jsem si vzal ty klíče, tak mnou prošla úžasná Ježíšova přítomnost, vešla do té nohy a byl jsem okamžitě osvobozen. Žádný otok, žádná bolest. Měl jsem pak církev v obýváku, jídelně a kuchyni, protože jsem všude běhal. :D A chválil jsem Ho. Protože jsem se radoval v manifestaci Jeho slávy z toho, co jsem celou dobu věděl, že je Pravda. Vyběhl jsem ven a oni se ptají: "Co se děje?" A já říkám: "Boží moc je úžasná!" A pokračoval jsem, nabral jsem kurs směr církev. Kam to jdeš? Odpověděl jsem mu: "Já tam půjdu pěšky." A můj syn se ozval z auta: "Počkej tati, půjdu s tebou." A já jsem se na něj podíval a říkám: "Radši bychom měli jet, protože to nestihneme, jedem autem." :D Díky Ježíši! Vidíte, o čem mluvím? Sledujte. Já jsem jen vyjádřil radost, kterou jsem měl ve svém srdci celou tu dobu. Nikdy se nezměnila. Ježíš je Pán. Sláva Bohu!

Pojďme spolu do Římanům 6. Pomalu to uzavřeme, když si to užíváte, tak čas tolik letí. Alespoň já si to užívám. Když kážete Slovo, tak se divíte, kam čas mizí. Měli bychom se připravit na nebe, protože tam budeme a budeme Slovo, budeme ve Slově, se Slovem. A uplyne 1000 let a sotva to zaregistrujeme. Možná budeme 1000 let zpívat jednu píseň a Bůh pak řekne, co třeba teď jinou? :D Uvažování o nebi je úplně mimo náš rozum, už jen věčný život... Doufám, že víte, kdy věčný život začíná? - V den, kdy se znovu narodíte! Od toho dne dál žijete věčný život. Opravdu a to je úžasné.

Doufám, že v tomto místě vás i něco naučím. Zatím jsem kázal a věřím, že jste získali nějaké porozumění a inspiroval jsem vaše srdce, ale teď chci opravdu číst Slovo. Římanům 6, jste tam? Můžeme to vzít ještě o pár veršů před tím? Pojďme do Římanům 5:17. Pokud kážeme o spravedlnosti, tak toto místo nemůžeme přeskočit. Rozumíte tomu, že spravedlnost je dar? Rozumíte tomu, že pokud vám někdo dá na vánoce krásný zabalený dáreček, tak pokud si ho vezmete, tak to je jedna věc, ale pokud ho neotevřete a je tam pěkná sportovní bunda a vy ji nikdy neoblečete, tak z toho nikdy nebudete mít užitek? Pokud si neoblečete svoji spravedlnost, tak to je podobné jako s tím vánočním dárkem, který strčíte někam do skříně a zapomenete na něj. Rozumíte tomu, co říkám? Potřebujete svoji spravedlnost přijmout - spravedlnost je dar, potřebujete ji rozbalit a obléci si ji. Je to plášť. Izaiáš mluví o spravedlnosti, mluví tam o rouchu spasení a plášti spravedlnosti - Bůh nám dal roucho spasení a plášť spravedlnosti. Tak co, jak v tom vypadám? ;‑) Vidíte, o čem mluvím?

Uvědomujete si, že na svatbě máte určité oblečení? A byl tam jeden člověk, který nebyl oblečen na svatbu? Uvědomujete si, že na svatbu musíte být oblečeni? Vaše svatební oblečení je roucho spravedlnosti, které máte na sobě. V Božích očích jste bez poskvrny, bílí a čistí. V Božích očích jste počestná panna, jste čistí, nikdy jste se nedotkli ničeho nečistého... Ďábel tomu nevěří, neustále vám připomíná, co jste pokazili a do čeho se zapletli.

My křesťané potřebujeme začít rozumět Lásce a odpuštění, a potřebujeme dovolit, aby ten způsob, jakým nás Bůh miloval, pokračoval skrze nás a začal milovat ostatní. Lidé kolem vás určitě udělali v životě chyby, váš partner udělal chyby, lidé udělali špatné a nespravedlivé věci, ale Boží Láska je větší! Neměli byste být zranění, měli byste mít bolest za situace, aby je Bůh mohl změnit. Chci teď tvrdě mluvit na toto téma. Spoustu z vás to usvědčí. Mě to udržuje na přímé cestě a naostřeného, Slovo dává život. Sledujte.

Římanům 5:17 Jestliže totiž kvůli provinění jednoho člověka kralovala skrze toho jednoho smrt, {Adam zhřešil a všichni se poté narodili do hříchu. Protože Adam zhřešil, všichni lidé zhřešili. Protože Adam zhřešil, tak na Zem přišla smrt. Protože všichni zhřešili, všichni zemřou. To se píše v předchozích verších. Takže přišla smrt a panovala. Víte, co znamená, že panovala? Že vládla, měla autoritu, moc. Od svého početí v matčině lůně jste byli odsouzeni a určeni k tomu, abyste hřešili a žili v odloučení od Boha. To není lehká situace. Ale je zde dobrá zpráva. Je zde napsané "mnohem spíše":} mnohem spíše ti, kteří {dělají co?} přijímají.... - Satan by vám rád ukradl vaši schopnost přijmout. Rád by vás oslepil, zatvrdil vaše srdce. Rád by vás spoutal v neodpuštění, rád by vás uvěznil v minulosti, v předešlé identitě. Rád by vás přiměl, abyste žili v minulosti a přemýšleli o minulosti. Abyste říkali: "Ano, ale... No, ale..." Abyste slyšeli dnešní kázání Evangelia a řekli: "No jo, ale..." Tohle by se satanovi moc líbilo.

Víte, jak moc je ohavný? Víte, co ho dostalo z nebe? Co si tehdy řekl? "Povýším se nad Boha a svůj trůn si postavím nad Ním..." A Bůh řekl: "Nazdar..." a byl pryč. Nebylo to tak? Sledujte, co ďábel nyní dělá. Ďábel věří, že pokud se dostane k vám, tak se dostane k Bohu, protože jste stvořeni k Božímu obrazu a k Jeho Lásce, a jste jeho přístupový bod k Bohu. Satan věří, že pokud vás dokáže dostat, tak zastaví Boží vůli. Věří, že pokud vás dostane, tak může Boha svrhnout z trůnu. Pokaždé, když se křesťan poddá strachu, tak na čas naplňuje satanův záměr a dovoluje strachu, aby se povýšil nad Boží trůn. Pokaždé, když křesťan žije v pochybách, ve vědomém hříchu nebo na skrytém temném místě v životě, tak vlastně pomáhá satanu naplnit jeho záměr. To je velmi vážné.

Nikoho neodsuzuji, ale zamyslete se nad tím, co říkám. Satan je zaměřený na destrukci a naplnění své pýchy. Do nebe se již nedostane, tam už skončil, nemůže se stát, že by se tam dostal a udělal tam převrat. Takže jediný způsob, jakým se může dostat k Bohu je, že se dostane k vám a bude zkoušet vládnout na trůnu vašeho života. A potom může Bohu říct: "Vidíš? Já to říkal, že se povýším nad Boha." Pokaždé, když věříte ďáblovým lžím, namísto pravdě, tak satanu dáváte tuhle moc. Proč je satan na počátku had a ve Zjevení je už trojhlavý drak? Kde získal takovou moc? Dali mu ji lidé, protože se ho generace báli, ctili ho, chlubili se jím, děsili se ho a uctívali ho. A z malého hada, který je odsouzen, aby se plazil po břiše v prachu země po zbytek života, je najednou velký trojhlavý drak. To je vážné. Protože lidé z něj ve svých očích, ve svých pochybnostech, nevěře a nedostatku porozumění, udělali monstrum. Přitom mu Ježíš rozdrtil hlavu...

Vy nejste červ v prachu, satan je červ v prachu. A neříkám to, abych od vás dostal nějaký náboženský pokřik jako: "Ano, satan je červ v prachu..." Slyšte co říkám a rozumějte, jak je to vážné. Vy nejste bídný červ v prachu, to je satanovo prokletí, a proto miluje, když se mu povede, abyste si to mysleli. Protože satan se vás snaží udělat takovými, jaký je on sám. Ale Bůh říká: "Ne, oni jsou jako já..." Vím, že kážu dobře, radši tomu porozumějte. Cítím to, beru vás právě trochu hlouběji a vidím jasně jedno zjevení. Porozumějte tomu. Satan se stále snaží naplnit svoji pýchu. Nedávejte mu přístup k Boží vůli tím, že mu dávte přístup k vašemu srdci a k vaší duši. Úplně se dnes vydejte Bohu, řekněte "ne" hříchu, řekněte "ne" kompromisům, opusťte věci, o kterých víte, že porušují vaše svědomí a zraňují vaše srdce, a spočiňte na Boží milosti a dovolte Mu, aby vás miloval a obnovil, dovolte Mu, ať vám řekne: "Postůj zde." - a dovolte Mu, aby vás oblékl. ||

Vládnutí v životě je pouze pro ty, kteří co? Kteří přijímají hojnost milosti - hojnou Boží milost. Nezáleží na tom, kolik bylo [ve vašem životě] hříchu, ale na tom, kolik milosti přijmete. Já mluvím v programu "Nový život pro dívky" a to jsou dívky, které si zničily životy, ale věří tomu, že Evangelium je může obnovit. A když jsem tam, tak Boží Láska a moc skrze mě proudí jako nikde jinde. Nikdy jsem nesloužil tak blízko s Duchem Svatým, jako tam, protože jejich srdce a životy jsou tolik zlomené, jsou zaplaveny spoustou lží a mají spousty strašných vzpomínek, neustálé bičování ve své duši, a Ježíš přijde, dechne na ně a ukáže jim, kdo jsou. Nikdy jsem nejednal v darech Ducha tak jasně, jako když jsem tam. Proč? Ptáte se proč? Protože kde se rozmohl hřích, tam se mnohem více rozmohla milost. Bůh se oslavuje, když udělá "něco" z něčeho, co se zdá být ničím. Čím hlubší hřích, tím větší sláva. Čím více víte, že je vám odpuštěno, tím více milujete. Nikdy nebuďte spravedliví sami o sobě, buďte spravedliví v Bohu. Nebuďte samospravedliví, neříkejte: "Jsem spravedlivý, protože já tohle, nebo tamto... A víš, v církvi mě mají rádi, protože dělám tohle... Dávám nejvíc času... Dávám desátky jako každý jiný... Jsem spravedlivý před Bohem, kvůli tomu, co dělám..." - To máte oblečený samospravedlivý špinavý hadr a ten před Bohem neznamená vůbec nic. Bůh vás nikdy nežádal, abyste udělali něco jiného, než abyste si uvědomili svůj bezútěšný stav, činili pokání a obrátili se zpět k Němu. To je všechno, co po vás chce, a říká: "Odsud to převezmu Já... Odsud tě povedu Já..."

Když ta žena hříšnice rozbila u Ježíšových nohou nádobku s drahou mastí, tak byli rozhořčení. Říkali: "Kdyby tohle byl prorok, věděl by, co je to za ženu, která se ho dotýká..." - Ne, pokud by oni měli toho samého Ducha, jako měl Ježíš, tak by vnímali pokání v jejím srdci a věděli by, že ona Ježíše viděla jako Krista a její identita se již změnila, protože ona přišla přijmout odpuštění a změnu. Ale oni byli příliš náboženští a samospravedliví a Ježíš jim řekl: "Když víte, že je vám mnoho odpuštěno, tak mnoho milujete." Někteří lidé si myslí, že nebyli zase až tak špatní. Ale hřích je hřích lidi! Byli jste stejně špatní jako každý jiný! Sledujte. Jan Křtitel volal: "Čiňte pokání, připravte Pánu cestu, protože každá hora bude snížena a každé údolí bude vyvýšeno." - Co říká? Že neexistují žádné vyvýšeniny, že nejsou žádné kopce, a že neexistuje, že by někdo byl odpad. Skrze Ježíše byl každý člověk přiveden na stejnou rovinu a všichni zoufale potřebujeme krev jako všichni ostatní. Neexistuje nikdo s protekcí a nikdo není zavržený, hory, srovnejte se a údolí se vyvyšte. - Způsob, jakým vy vidíte lidi, není ten, jak je vidí Bůh. Bůh vidí každého člověka v zoufalé potřebě Ježíšovy spravedlivé krve a Jeho neselhávající Lásky, takže povstaňte, věřte a buďte proměněni. Když srovnáte hory a vyvýšíte údolí, tak máte rovinu. Každý člověk je na stejné rovině a jsme na zoufalém místě, kdy potřebujeme krev Ježíše Krista. Rozumíte?

Potřebujete vidět spravedlnost úplně všude. Nikdo není lepší, než druhý. Všichni zhřešili a všichni to minuli, takže teď se k tomu postavte čelem, pokořte se, čiňte pokání, uvolněte víru a buďte proměněni. To je jednoduché, co? Všichni máme stejnou hodnotu. Slyšeli jste to? Právě teď zde není nikdo, kdo by měl v Božích očích větší hodnotu, než někdo jiný. Může Bůh skrze některé proudit víc a dělat víc? Někdy ano, protože to závisí na vydanosti jejich srdce, na víře. Ale cení si někoho víc, než jiného? Ne, každá duše je pro Boha drahá.

Kteří přijímají hojnost milosti a daru - čeho? Předtím vládla smrt. - Co se stane, když řeknete "Ano" Jeho milosti, přijmete a otevřete dar spravedlnosti a oblečete si ho? Budete v životě kralovat. - Tam není napsané, že to bude v nebi, ale: "budou kralovat v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista!" Takže lidi, rozbalte si ten dárek, jsou vánoce! Vezměte si ho pod stromečkem, rozbalte ho a řekněte si: "Ty v tom vypadáš skvěle!" Dámy, vy si potřebujete odběhnout na toaletu, podívat se do svých krásných očí a říct: "Můj Bože, ty jsi pro Boha tak hodnotná! Jsi tolik vzácná pro Pána Ježíše Krista! On tě pozvedl..." Potřebujete si to říct. Když si ráno češete vlasy v zrcadle, tak řekněte: "Do toho holka, protože když se na tebe dívám, tak vidím Ježíše!" Když potom odejdete z domu, tak odcházíte s identitou v Kristu a žádná slabost vám nepokazí den, nebude vás přemáhat tělo, ale opustíte dům v pomazání a přítomnosti nejvyššího Boha. John G. Lake se před odchodem z domu podíval do zrcadla a řekl: "Ten muž v tom oblečení je naplněný Bohem a díky tomu dnes někdo bude požehnán."

Když mluvím takto, tak na sobě cítím Ducha Svatého. Ale sledujte. Ať Ducha Svatého cítím, nebo ne, nic se nemění, On je stále Pán. Někteří lidé říkají, že když se ráno vzbudí, tak mají pocit, že jsou sami. - Tak nežijte podle svých pocitů, žijte podle své víry! "Ale já Boha ráno nikdy necítím..." - Tak si uvědomte, že Bůh je skutečný, uvolněte svoji víru a Bůh se k vám pak třeba může přitočit a zajmout vás, ale musíte začít vírou! Pokud se zítra vzbudím a budu mít pocit vyprahlosti, pokud se budu cítit od Boha na míle daleko, tak se nic neděje! Já jsem již četl [Jeho] Slovo, On mě nikdy neopustí, ani se mě nezřekne, takže je přímo tam se mnou! To co já cítím [nebo necítím], neznamená vůbec nic!

Když jsem se dřív modlil za nemocné, tak jsem cítil vibrace, brnění a pomazání bylo tak silné, že mi poskakoval hrudník, bylo to skvělé. A pokaždé mě to dostalo, protože jsem si říkal: "Bůh je na mně, do tohó..." A potom jsem to najednou přestával cítit a přistihl jsem se, jak se snažím roznítit, abych to opět cítil, a jednoho dne jsem úplně přestal Boha cítit. Ptal jsem se: "Pane, jak to, že tě necítím, když se modlím za nemocné nebo sloužím? Je něco špatně?" A On mi odpověděl: "Nic se neděje, vzal jsem ti ty pocity, abys nebyl limitovaný/omezený." Řekl: "Protože jsi byl smělý a agresivní, když jsi mě cítil, ale když jsi mě necítil, tak ses choval jinak, a ty jsi povolaný sloužit vírou." Odpověděl jsem: "Dobře Bože." - Proč? Protože nechci být omezený, nechci "čekat" na Boha, až Ho budu nějak cítit, vyvolávat nějaký pocit, ale chci vědět, že On je Pán a že když se vás dotknu, tak se držte, protože On přichází. Rozumíte, o čem mluvím?

Takže se teď dotýkám lidí a někdy necítím absolutně nic. Nevím, co cítí oni, ale něco evidentně cítí. Ale jsem rád, že to je takto, nepotřebuji Boha cítit, Bůh je! Pokud někdo chce přijít k Bohu, musí prvně věřit, že Bůh je! Že je co? Že je všechno to, co říká, že je! A pokud řekl, že tě uzdraví, tak tě uzdraví. Rozumíte? Někdy se mi dává pocítit, třeba dneska celé kázání, cítím Ho právě teď. Ale někdy, když se jdu modlit za nemocné, tak to všechno přestane. Některé lidi by to zastavilo, začali by si být vědomí sebe a mysleli by si, že je Bůh opustil, že jsou nasuchu, že nemají žádnou moc... - Ne, Buď uzdraven! - Nic se nemění, Bůh se nemění a vy žijete vírou. ||

Pokud přijmete dar spravedlnosti tak co? Budete vládnout v životě. Verš 20: Přišel ovšem Zákon, a tak se provinění rozhojnilo; - Wow, Bůh měl nějaký záměr, když dal deset přikázání? Chceš říct, že nás nechtěl odsoudit? - Ne, Bůh nás nechtěl odsoudit, ale chtěl nám ukázat, že ve své vlastní síle nejsme schopní naplnit Jeho integritu a morální hodnoty, a že zoufale potřebujeme pomoc! Zákon byl naším vychovatelem, aby nám ukázal na věci, které mají přijít. Zákon jednoduše odhaloval, že provinění je velké, že vy a já nejsme bez Jeho milosti schopní dělat to, k čemu nás Bůh stvořil. To je něco pro pokoru, že? Takže proč se o to ještě neustále tolik křesťanů snaží? Čeho tím chcete dosáhnout? Chcete, aby vás jednou v nebi poplácali po zádech? Nebo aby celé nebe volalo, že jste byli skvělí křesťané? Chcete přijít do nebe a říct jediné: "Chválím tě Ježíši, jsi ten nejlepší!" Celé to je o Něm! Chcete před Něj přijít a říct Mu: "Děkuji Ti, nebýt Tebe, tak nejsem nic..." Amen.

Verš 20: Přišel ovšem Zákon, a tak se provinění rozhojnilo; kde se však rozhojnil hřích, tam se ještě více rozhojnila milost, 21 aby tak jako skrze smrt zavládl hřích, i milost zavládla skrze spravedlnost... - Skrze co vládne milost? Milost vládne skrze spravedlnost. Milost přijde pouze tehdy, když ji přijmete skrze identitu spravedlnosti, kterou vám přinesl Ježíš Kristus. Proč se křesťané cítí jako na poušti, bezmocní, unavení a upracovaní? Protože nemají oblečenou svoji spravedlnost a milost se nemá čeho chytnout. Milost přijde tam, kde je přijímána. Milost přichází tam, kde je rozpoznána. Pokud mě Bůh učinil spravedlivým, aby naplnil svoji vůli, tak mi také dal všechno, co k tomu potřebuji. Pokud mi Bůh řekl, abych vkládal ruce na nemocné a budou uzdraveni, potom On zabezpečí moc. Způsob, jak chodit "pomazaný" je prostě věřit, že jste pomazaní, protože pokud vám Bůh řekl, abyste dělali tyhle věci, tak vás k tomu i pomazal! Takže se začněte dotýkat nemocných a začněte očekávat, že Boží moc bude proudit. A hlavně si nemyslete, že nějak záleží na vaší modlitbě, protože záleží na vaší víře.

Pokud třeba máte spolupracovníka, který neprožívá pokoj, který je nahromadě, tak zkuste toto - prostě ho milujte natolik a věřte natolik, že Bůh ho tolik miluje a Duch Svatý na něj skočí, pokud vás nechá se za něj modlit. A ani se ho nedotýkejte, jen se zeptejte: "Můžu se za tebe modlit? Bůh je skutečný!" - "Nó.. já vím.. Bůh..." - "Ne ne, Bůh je skutečný, můžu se za tebe modlit? Ani se tě nebudu dotýkat." - "Ano." - "Duchu Svatý, ať do něj přijde právě teď Boží pokoj a uklidní jeho mysl..." Pokud to uděláte v jistotě a víře, tak budete koukat, co Bůh udělá. Protože On lidi dostane velice rychle. :D A on se bude ptát: "Co mně to děláš?" - A vy odpovíte: "Já nic." A on od toho dne bude vědět, že Bůh je živý.

Nedávno jsem na shromáždění zval lidi, aby přišli dopředu a ti, kteří chtěli přijít a byli ode mě ještě 7 metrů, tak začali prožívat přítomnost Ducha Svatého, a já jsem neudělal vůbec nic, za nic jsem nemohl. Já jsem se za nic takového nemodlil, za nic takového jsem nevěřil, jen jsem řekl: "Ježíš chce dnes některé požehnat, přijďte a přijměte od Ducha Svatého..." A jak se přiblížili, tak Duch Svatý byl tolik agresivní a milující, že na ně skočil. Vůbec na mě nečekal, já jsem za to vůbec nemohl. Byla to víra, která pracuje skrze Lásku. Amen? Amen. Lidi tolik cítím Boží Lásku...

Verš 21: aby tak jako skrze smrt zavládl hřích, i milost zavládla skrze spravedlnost k věčnému životu skrze našeho Pána, Ježíše Krista. - Nyní vládne milost, spravedlnost je naše. 22 Co tedy řekneme? Máme zůstat v hříchu, aby se rozhojnila milost? - Tahle otázka je v církvi celkem častá. Pavel věděl, nad čím lidé přemýšlí, takže hned pokračuje. Říká: V žádném případě! Sledujte. Způsob, jak se znovu narodit je: zemřít sobě, zemřít hříchu, zemřít věcem, které vás ničily. Sledujte. Pokračuje: Jak bychom mohli ještě žít v hříchu my, kdo jsme mu zemřeli? 3 Nevíte snad - zde vám pokládá otázku - církvi nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše, jsme pokřtěni do jeho smrti? 4 Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novotě života. 5 Jsme-li s ním tedy ztotožněni podobou ve smrti, jistě budeme ztotožněni i podobou vzkříšení. 6 Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s Ním - Takže proč se ohlížíte zpět? Proč se zabýváte minulostí? Proč se identifikujete podle chyb, které jste udělali v minulosti, které jste udělali kdysi a kdybyste tehdy jen tušili, tak byste je neudělali? Když jste vydali svůj život Ježíši, když jste mu řekli své "ano", tak jsou všechny věci nové! Pavel říká, že dělá jednu věc, ne tři věci, ne tříhodinovou konferenci, říká: "Dělám jednu věc - zapomínám na to, co je za mnou a usilovně běžím vpřed, abych uchvátil..." To je ono! Jediná věc, běžím vpřed.

Když jsem byl zachráněn, tak mi moji spolupracovníci říkali: "No jo, ale já si vzpomínám, jak jsi udělal tohle a tamto..." A já jsem jim říkal: "Vidíš, rozdíl mezi tebou a Bohem je v tom, že ty žiješ v minulosti, ale Bůh mě bere do budoucnosti!" Ty nejsi schopen vidět za [minulou] slabost, ale On mě učinil silným, On mi odpustil, už nevzpomíná na ten odpad, on ho již vysypal. Přišel den svozu odpadků a je to pryč. :D A sledujte, ani za to nemusíte platit, krev Ježíše již ten šek podepsala! Bůh je ten nejlepší nakladatel s odpadem od stvoření země! On sbíral odpad a nikdy Mu to nevadilo, protože On je Bůh, protože Bůh miluje. Bůh je úžasný.

Víte, co mi Bůh nedávno během chval řekl? "V den letnic jsem byl tolik nadšený." - Ano Pane? - A On řekl: "Protože jsem nemusel přijít v oblaku, abych se chránil od nesvatého hříchu. Skrze krev svého Syna jsem mohl opět přijít přímo do svých lidí! Všechno bylo obnoveno!" Jak Bůh stvořil Adama? Dechl do hlíny. Co udělal Ježíš, když se setkal s učedníky poté, co vstal z mrtvých? Dechl do nich a řekl jim: "Přijměte Ducha Svatého." Byla to první věc, kterou udělal. Proč? Protože Ježíš je vykoupením člověka. Co tím vyjádřil? "Toto je radostný den, Boží sláva může opět přebývat v člověku, jako by se hřích nikdy nestal! Jste přeneseni zpět do zahrady Božího potěšení a ráje, protože Bůh je Láska a já jsem zaplatil věčnou cenu. Teď odejdu a posadím se navždy po pravici svého Otce a budu vaším prostředníkem, a když přijde zaslíbení [Otce], tak přijmete moc, abyste mi byli svědkové."

Možná řeknete: "No ale já jsem přijal Ducha Svatého, když jsem se znovuzrodil." - Ne, to jste přijali vykoupení, nové narození, skutečnost, že váš hřích je smyt a Bůh opět přebývá ve vašem duchu. To je Evangelium.

Podívejte se na kapitolu 6, verš 13: Také nevydávejte své údy hříchu za nástroje nepravosti, ale vydejte se Bohu jako ti, kdo ožili z mrtvých a své údy vydejte Bohu za nástroje spravedlnosti. - Vy nevydáváte své údy za nástroje nepravosti - přestaňte mluvit o slabosti! Můžu teď trochu přitvrdit? Přestaňte mluvit o slabosti! Přestaňte mluvit negativně, přestaňte mluvit o selháních, nechte řečí o tom, proč to někdy v budoucnu minete, a vydejte svá těla jako živou oběť, svatou a příjemnou Bohu, učiňte ze sebe zajatce spravedlnosti! Za moment to uvidíte. Sledujte. 14 Neboť hřích nad vámi nebude panovat, protože nejste pod Zákonem, ale pod milostí. - Víte, jak je to mocné? Vy nečekáte, kdy upadnete. Bůh nečeká na to, že upadnete. Bůh vás nechce zbít a vyčinit vám: "Já jsem myslel, že to myslíš vážně! Myslel jsem, že mě miluješ!" Bůh vám umožňuje chodit milostí, aby vás mohl formovat, zjemňovat a pozvednout vás i přes sklony k slabosti v životě. A pokud své oči zaměříte na Jeho sílu, tak Jeho síla vás v slabosti učiní silnými. Rozumíte? Již nejste pod Zákonem! Již nemůžete minout cíl, jedině že byste odvrátili svoje srdce od pokory, pokání a víry. Jinak již nemůžete minout cíl, protože máme spravedlivého obhájce a když padnete, tak vás vykupuje Jeho spravedlivá obhajoba.

Pavel ví, jak lidé přemýšlí a ví, že ne každý je připraven se úplně vydat, takže říká: "Máme snad hřešit, protože nejsme pod Zákonem, ale pod milostí?" Říká: "V žádném případě!" Tato pravda [o spravedlnosti] musí změnit a očistit naše srdce a způsobit, že se zoufale zamilujeme do Boha. Rozumíte tomu, že jsem člověk, který je [do Něho] zamilovaný? Rozumíte tomu, že nejsem jen nějaký "dobrý" člověk? Rozumíte tomu, že se vůbec nesnažím být dobrý člověk? Já jsem zamilovaný a miluji Ježíše. Tak je to jednoduché. Celé je to o Lásce. Já Ho miluji. - "A proč Ho tolik miluješ?" - "Protože On mě miloval první!" - [Dětská píseň:] "Ježíš mě miluje, já to vím" - "Jak víš, že tě má rád? Vždyť jsi nikdy nic neprožil..." - "protože mi to říká Bible!" - Pokud nebudete jako děti, tak nevejdete do Království. "Maličcí, obnovená nevinnost, kteří patří Jemu. Jsou slabí, ale On je silný." "Ano, Ježíš mě miluje" - vytahuji si kopretinu a odtrhávám okvětní lístky - "On mě miluje, ano On mě miluje... Ano Ježíš mě miluje..." - už mi zbývají jen dva okvětní lístky - "On mě miluje, On mě miluje, Bible mi to říká!" - Vidíte? Nikdy tam není, že by mě nemiloval! Všechny okvětní lístky mojí kopretiny říkají, že mě miluje! Sledujte, jsem muž, ale takto přemýšlím. Láska tohoto evangelia není nějaká divná, je duchovní a nádherná, a Evangelium je úžasné. A On mě objímá, právě teď mě drží v objetí. Můj přítel [Ježíš] je zde, miluje mě a říká mi, že mě miluje.

Vezměte to s Bohem opravdu vážně. Nechceme hřešit i když nejsme pod zákonem. 15 Co tedy? Máme hřešit, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? V žádném případě! 16 Nevíte snad, že když se někomu vydáváte za služebníky, abyste ho poslouchali, pak jste služebníky toho, koho posloucháte, ať už hříchu ke smrti, nebo poslušnosti ke spravedlnosti? - Ta poslušnost znamená: "Já věřím Božímu Slovu! Říkám: Ano Bohu." - "No jo, ale jsi slabý a nikdy to nezvládneš!" - "Ó ale On je v mé slabosti silný a zvládnu to, protože On řekl, že to zvládnu. Já to zvládnu, protože jsem vydaný Bohu." 17 Ale díky Bohu, že ačkoli jste byli služebníci hříchu, {všichni jsme byli otroky hříchu} uposlechli jste ze srdce ten způsob učení, do kterého jste byli uvedeni. 18 Když jste tedy byli osvobozeni od hříchu, stali jste se otroky spravedlnosti. - Já jsem tak spoutaný spravedlností, proto zde teď pravděpodobně stojím jako přikovaný. Ale Jeho jho netlačí a Jeho břímě je lehké. Jsem ve jhu, ale jsem ve jhu s Ježíšem! Ne ve jhu se životem, s hříchem, se zoufalostí lidského myšlení, jsem ve jhu s Boží milostí. Jsem otrokem spravedlnosti. Spravedlnost přišla, omotala mě svými řetězy a Bůh od nich zahodil klíč. Budu navždy spravedlivý! ||

Dostávám se teď ve víře na místo, že pokud mě necháte se za vás modlit, tak se budu modlit, aby pokud máte nějaký závoj na očích, tak abyste dnes prohlédli. Abyste odsud odešli se zpěvem: "Byl jsem slepý, ale nyní vidím." - "Úžasná milost, jak sladký zvuk. Zachránila mizeru, jako jsem byl já. Byl jsem ztracen, byl jsem troska, ale nyní jsem nalezen! Byl jsem slepý, ale nyní vidím!" - Pravda vás co? Osvobodí! Pravda vás neučiní divnými lidmi. Přátelé, já nejsem nějaký divný, zeptejte se Boha, nejsem. Já jsem svobodný! A nestydím se za Evangelium! Nestydím se vyznat, že jsem nehnul ani prstem pro to, abych byl proměněn! Pouze jsem ve víře aktivoval svoje srdce. Z Boží milosti jsem Mu řekl: "Ano" a On změnil můj život. A já jsem Mu navždy vděčný. Vidíte?

Římanům 6:19 Pro slabost vašeho těla to říkám po lidsku: Jako jste vydali své údy za služebníky nečistoty a nepravosti k činění nepravosti... - Vzpomínáte? Vládlo to ve vašich životech a nemohli jste si nijak pomoct. Byli jste ztraceni a odkázáni být ztraceni. Ok?

Jako jste vydali své údy za služebníky nečistoty a nepravosti k činění nepravosti vedoucí k ještě větší nepravosti... - Kdo z vás si je vědom toho, že toho přibývalo a šlo to s vámi z kopce? - ...tak tedy nyní vydejte své údy za služebníky spravedlnosti k posvěcení. - "Bože, jsem jenom tvůj! Ty jsi mě dostal a to je skvělé! Již nejsem kdo jsem býval, jsem takový, jakým jsi mě stvořil. Jsem čistý, svatý, spravedlivý, protože tys to řekl. Nejsem pyšný, oklamaný a namyšlený, jsem ve víře a beru Tě za Slovo. Ty sis o mně myslel mnohem více, než jsem si kdy představoval a než mi svět ukazoval. Ty jsi zjevil tajemství o mém životě, Ty jsi mě učinil pokladem ve svých očích, který je krásně utvořen. Nejsem žádná náhoda, je čas být narozen." Kolik jen křesťanů žilo neúspěšný život a věřili, že se zde ocitli omylem. Kolik lidí se zabilo, protože věřili, že jejich život nemá smysl a neměli se nikdy narodit. Přitom Bible říká, že je čas být narozen.

Víte, že Bůh viděl můj den? Víte, že když můj otec vstoupil do mé maminky, tak Bůh věděl, že z toho budu já? Uvědomte si to, tohle je hluboké zjevení. Víte, že to, že to budu já, bylo určeno Bohem a nebyla to žádná chyba nebo náhoda? Uvědomujete si, že tam bylo 500 miliónů možností? Mohl to být kdokoliv z 500 miliónů, ale já jsem byl jediný z 500 miliónů. Musel jsem to být já, protože Bůh mě viděl před založením světa. [Efeským 1] Sledujte. 499 miliónů spermií závodí k vajíčku. Proč nebýt v pohodě, protože to přece mám být já? :D Oni plavou jak nejrychleji umí, snaží se ze všech sil, plavou kanálem, dostávají se k vajíčku, vytahují všemožné nástroje... Všichni jsou dávno přede mnou a já na svém člunu pěkně v klidu pádluji, v ruce mám ledový čaj, mám nasazené sluneční brýle a říkám: "Kluci, přestaňte se snažit, mám to být já, byl jsem viděn ještě před založením světa." Doplavím se tam a oni se ptají: "Jak to, že se nemůžeme dostat dovnitř?" A mají kladiva, sbíječky, vrtačky a nic. A najednou tam připluji já, oni se rozdělí jako rudé moře a já skočím dovnitř. :D A oni se ptají: "Jak to udělal?" A Bůh říká: "Protože to má být on, protože jsem ho viděl dříve, než byl viděn, znal jsem ho dříve, než byl poznán. To je můj kluk, to teprve něco uvidíte." A potom říká: "A ďábel se ho bude pokoušet ukrást, bude se ho snažit odstranit, ale Já jsem Bůh víry, já se nedívám na to, co je vidět, Já vidím to, co znám. Já ho zachráním, vysvobodím a pozvednu. On není nějaký ztracenec, on je vítěz a já pro něj zemřu a budu pro něj žít, a on bude žít, protože já jsem živ." - Tak teď teprv kážu! :D

Byl jsem to já! Na takovou ilustraci v životě nezapomenete. Tys to uviděl, že? Sledujte, jak jsem si jistý - vůbec nic nemohlo ten den zastavit! Měl jsem to být já! Jak si můžeme dovolit věřit satanovým lžím a i jen na chvilku si myslet, že jsem omyl? Nebo že jsme nikdo a nic, když ten mocný Boží Duch řekl, že to budete vy? Je ještě jedna citlivá věc, o které potřebuji mluvit, můžu pastore? Zavírám svoji Bibli, protože to musím kázat.

Jsem si jistý že všichni znají Jan 3:16 a pravděpodobně bychom ten verš mohli všichni citovat z paměti. Nesnažím se vás nějak nachytat, je to mocný verš. - "Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." Chci, abyste v tomto viděli Boží Lásku, chci, abyste viděli Boží spravedlivý rozsudek. Před tímto přijde Nikodém a ptá se: "Co mám dělat..." a Ježíš mu říká, že kdo se nenarodí znovu... A ve verši 14 Ježíš říká: "A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný." Když se podíváte do Numeri 21, tak tam je Izrael ve hříchu, ve vzpouře, stěžují si a štípali je tam ti ohniví hadi. Znáte ten příběh? Kousali lidi a lidi umírali po tisících. A Mojžíš se za lidi přimlouval a volal k Bohu, a Bůh mu dal instrukce, co dělat. Nikdy jsem tomu nerozuměl a zdálo se mi to divné. Oni tehdy udělali bronzového hada a pověsili ho na kůl. A každý, kdo se na něj podíval, byl uzdraven.

Já jsem si říkal: "No dobře, rozumím, že Ježíš říká, že půjde také na kříž a přinese uzdravení...", ale nikdy jsem nepochopil tu hloubku toho. Dnes se o to s vámi rozdělím. "A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, tak musí být vyvýšen..." Víte, to byli lidé staré smlouvy a oni znali Zákon. Ten had je zabíjel po tisících, ale oni věděli, že: "Cokoliv visícího na dřevě je Bohem prokleté." - Deuteronomium 21. Když Mojžíš vyvýšil toho hada, tak v jejich srdci povstala víra. Ten had je zabíjel, ten had byl jejich problém. A Mojžíš udělal repliku a pověsil ji na dřevo, a tím říkal: "Bůh proklel váš problém! Bůh proklel to, co vás zabíjelo!" A jakmile uviděli toho hada na kůlu, tak protože znali Zákon, tak v jejich srdci povstala víra a byli okamžitě uzdraveni. - Protože Bůh proklel to, co je zabíjelo. A stejně tak musí být vyvýšen Syn člověka. Musíte porozumět, že Bůh absolutně proklel na kříži hřích, když se Jeho Syn stal hříchem.

Když se díváte na Ježíše na kříži, tak nevidíte ukřižovaného Božího Syna Ježíše, ale vidíte hřích prokletý. Proč? Protože stejně tak musí být vyvýšen... Když se dívám na kříž, tak nevidím Ježíše, vidím svůj hřích a Boha, který říká: "Dobře se podívej Dane, co jiného by to mohlo znamenat, než že jsem proklel to, co tě žralo, co tě zabíjelo, proklel jsem to, čím ses stal, a už se tě to nikdy nedotkne. Rozhodl jsem se to vložit na svého vlastního Syna. A když se na něj na kříži podíváte, tak vidíte, že Bůh proklel to, co vás zabíjelo." Neříká snad Bible, že Bůh proklel hřích na těle a hřích nad vámi již nebude nadále panovat? To co zabíjelo mě a vás, byl hřích. A Ježíš byl učiněn hříchem, abychom se my stali Boží spravedlností v Kristu Ježíši. "Neboť tak Bůh miluje svět..." - Bůh svého Syna neposlal, aby svět odsoudil, soudil, zničil, ale aby svět spasil, zachránil, obnovil, vysvobodil a uzdravil! Musíte to uvidět. Musíte tomu porozumět. Když se dívám na Ježíše, tak se dívám na svoje vysvobození. On se stal hříchem, Ježíš byl učiněn hříchem, abych se já stal Boží spravedlností v Kristu.

Izaiáš 53. My si v církvi představujeme, že když byl Ježíš ukřižován, tak Bůh plakal, protože se musel oddělit od svého Syna. Slyším to lidi kázat neustále. Ale Bible říká, že Hospodina to těšilo! Jeho těšilo Ježíše zranit a zdrtit. Bůh je mnohem hlubší, než si myslíme. Bůh je Bůh a On to ví. Jeho mistrovský plán byl v plném proudu. A Bůh nežije v časnosti. Bohu není takový, že by přišel o svého milovaného blízkého a otočil se k Bohu zády na zbytek svého života. Bůh nemá nějakou cenu, za kterou si ho už koupíte. On je kým je.

Někteří lidé ztratí dítě, nikdy tomu neporozumí a zatvrdí vůči Bohu své srdce, i když s tím Bůh nemá nic společného. Někteří ztratí svého partnera, nerozumí tomu a zatvrdí své srdce vůči Bohu a odvrátí se od něj. Jidáš se ptá: "Co mi dáte, když vám ho zradím?" Neexistuje cena, za kterou by stálo za to Ho zradit. On je věrný a je Láska a takové věci nikdy nejsou Jeho vina. Izaiáš 53 říká, že byl raněn Bohem a Boha těšilo ho zdrtit, zranit a zarmoutit jeho duši, když z něj učinil oběť za hřích. Bůh byl ten, kdo celý ten proces ze zákulisí inspiroval. Těšilo Ho udělat to, co udělal s Ježíšem, protože skrze Ježíše činili novou a nezničitelnou smlouvu, a již věděl, že třetí den ho vzkřísí z mrtvých Duchem Svatosti, a že ho posadí na trůn a dá mu všechnu moc skrze jeho jméno, a posadí ho po své pravici navěky. A věděl, že skrze Ježíšovu smrt, skrze smrt nevinného, bude moct proviněný svět žít. A těšilo Ho to.

Sledujte. Já věřím tomuto. Věřím, že stál za celou tou věcí a říkal: "Uhoďte ho ještě, ještě, zraňte ho, až do krve! Ano! Ještě! A znovu! A ještě jedno švihnutí." - "Tady máš ty rouhači! Švih..." - "Ještě ho uhoď, znovu!" - Protože pokaždé, když prolil krev, pokaždé, když byl zraněn, tak to bylo pro vaši svobodu, uzdravení. "Uhoď ho ještě! Abych je mohl vysvobodit, abych je mohl zachránit, abych je mohl uzdravit! Dejte ho na kříž! Abych se k vám mohl dostat..." - Aby se mohl dostat ke mně.

Ježíš svým učedníkům řekl, co se stane. Ale oni to stejně nedali. Proč? Protože to, co viděli, přemohlo to, co jim říkal. A vy nikdy nedovolte, aby se to stalo vám. Pokud Ježíš něco řekl, tak tak to je! Když viděli Ježíše zemřít, tak jejich tělesnost převládla. Ježíš jim řekl, že třetí den vstane. Třetího dne tam měli být s celým Jeruzalémem a čekat, až vyjde. Nikdy jim přece neřekl nic, co by se nestalo, co by nebyla pravda. Všechno co jim kdy řekl, se naplnilo. Každý, koho se dotkl, byl uzdraven. Všechno co řekl se vyplnilo. Ale to, co učedníci viděli svýma očima, přemohlo to, co Ježíš řekl. Ale ve skutečnosti nic nemohlo přemoci to, co Ježíš řekl, a Ježíš vstal z mrtvých. Ale učedníci byli okradeni...

Chci vám nabídnout, není to žádný nátlak, nikoho k ničemu nenutím. Pokud chcete sedět na místě, děkovat Ježíši a přijmout slovo spravedlnosti, to je skvělé, sláva Bohu za to, udělejte to. Uděláme to takto - já se budu modlit jednoduchou modlitbu víry nad každým, kdo bude chtít, a požádám Boha, aby nám otevřel porozumění, aby toto slovo poznamenalo naše srdce, abychom chodili proměnění, abychom Ho znali jako nikdy před tím, aby všechen ten hlad, který máte, tak aby do toho přišla milost a Bůh pro svoji slávu změnil naše životy. Ok? Abyste odsud odešli a byli oblečeni ve zbroji a připravení na cokoliv, protože vaše identita je v Něm.

Víte, že Otec řekl, že Ho těšilo zranit svého Syna? Tak úžasná je Jeho Láska [k nám]. No tak, vy byste své dítě za nikoho nedali. Víte, že když měl Abraham konečně syna, tak mu Bůh řekl, ať ho obětuje? Víte, že Abraham šel se svým synem na horu a ani nezaváhal? Víte, že to je to místo, kde se Abraham dostal na místo absolutní víry, že tehdy se stal naším otcem víry? Protože všechna zaslíbení závisela na jeho synu. Požehnání mnoha národů bylo v sázce, pokud Abrahámův syn zemře, tak to všechno bude ztraceno. Ale Abraham si podle Židům uvědomil, že nezáleží na tom, co se stane navenek, na tom, co je vidět přirozenýma očima, protože pokud mu Bůh zaslíbil, že bude otcem mnoha národů, tak prostě bude otcem mnoha národů. A i kdyby Bůh musel vzkřísit jeho syna z mrtvých, tak to udělá, protože je věrný svému slovu. Vidíte to? Slyšíte, co říká víra?

Kdo z vás se někdy za něco modlil, a po modlitbě se to ještě zhoršilo? Tak podobně to bylo v Jairově případě. Jairus přišel za Ježíšem a říká: "Pojď se dotknout mojí dcery, umírá." Ježíš řekl: "Ok." Prosba symbolizuje modlitbu a odpověď na modlitbu je "Ok." Po cestě se ho dotkne žena s krvotokem, znáte ten příběh. Potom přijdou lidé z Jairova domu a říkají mu: "Už mistra neobtěžuj, tvá dcera zemřela." Říkají mu: "Přestaň doufat, přestaň věřit, neobtěžuj svými problémy Boha, protože situace je ještě horší." Když to Ježíš slyšel, okamžitě Jairovi říká: "Neboj se, jenom věř." Co tím Ježíš říkal? Říkal: "Nepřišel jsi snad ke mně v modlitbě? Neřekl jsem ti snad Ano, jdu? Stav tvojí dcery se možná změnil, ale Já jsem se nezměnil!" Vaše okolnosti se možná zhoršily, ale Já jsem Pán! A jsem tentýž, za kterým jsi přišel prvně. Bůh zde použil smrt jako příklad, Bůh je úžasný.

Lidi, my to tolikrát vzdáme. Tolikrát děláme to, co udělali učedníci, a to, co vidíme přebije to, co říká On. No tak, víte, že to je pravda. Ježíš říká: "Pokud je vaše oko dobré a prosté, tak je vaše nádoba naplněná světlem." - Tehdy neexistují žádné výmluvy, neexistují žádné "ano, ale, možná, když". Pokud nejsem naplněný světlem, tak se musím zaměřit na svůj pohled a své oko. Protože za mé oko nemůžete vy, nemůže za něj Bůh, ani nikdo jiný, potřebuji vyčistit své oko. Protože pokud moje oko bude jasné a prosté, tak jsem naplněn světlem. Tečka! - "No ale... A co když... A proč..." - to jste oklamáni. Pokud vidím jasně, tak mě obklopuje Boží milost. Sledujte, toto je moje poslední myšlenka.

Bůh vás oblékl do spravedlnosti. A neexistuje žádný ďábel, který by vám ji mohl vzít. A na zemi neexistuje žádný člověk, který by měl autoritu vám vaši spravedlnost vzít. A Bůh vám ji nikdy nevezme, protože spravedlnost trvá navěky! Vy jste jediní, kdo se můžete před Bohem svléknout, být nazí a stydět se, protože Bůh vás oblékl na věčnost. To je dobré kázání, cítím to. Boží Láska je na tomto místě. Přijměte Boží Lásku a Jeho spravedlnost.

Tato výzva nemusí být pro všechny, zeptejte se Ježíše a pokud vaše srdce řekne "Ano", tak na to reagujte, pokud řekne, ať jen sedíte na místě a přijímáte v Jeho přítomnosti, tak zůstaňte na místě. Pokud chcete abych se nad vámi modlil cokoliv mi přijde na srdce - a neplánuji vám prorokovat, ani neočekávám slova poznání, jen chci spolu s vámi uvolnit víru. Když sem přijdete, tak tím říkáte: "Od dnešního dne mám oblečenou svoji spravedlnost a nikdy a kvůli nikomu si ji nesundám. Bůh mi ji dal, abych se skvěl v Jeho přítomnosti a já zůstanu nádherný a požehnaný v Jeho očích a nikdo mě nesvleče." Ok?

Takže přijďte sem, chvalte Ho, celé je to o Něm. Já zde nemíním dělat nějaké charismatické představení, nemám zájem o padání a podobně, jde zde o víru. Někteří z vás můžou cítit všechno možné, někteří nemusí cítit vůbec nic, ale to vůbec není o nějakých pocitech. Rozumíte tomu? Rozumíte tomu, co tímto vyjadřujete? Říkáte: "Já jsem spravedlivý! Ode dneška mi už nikdo nebude nic nalhávat, já věřím Božímu Slovu a jsem dcera, jsem syn, jsem dítě živého Boha, a chodím v síle spravedlnosti!" Slyšíte, co tím říkáte? Já se vás jen dotknu a potvrdím to. Jak jsem již říkal, nevěnujte pozornost pocitům, neočekávejte na nějaký pocit. Nechci, aby zde lidé padali na zem. Pokud vás Bůh knokautuje a procitnete později, to je mezi vámi a Bohem, ale teď to je o přijímání. Rozumíte? Vírou přijímáme to, co On [o nás] říká. Proto zde teď vpředu stojíme. Takto jsem slyšel ve svém duchu během kázání, že to Bůh chce dnes ukončit. A kdo ví, že to ve skutečnosti není konec, ale začátek? Slyšíte? Zde začíná život! Život začíná tam, kde je přijata spravedlnost. Protože ti, kdo ji přijmou, vládnou v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.

Takže se za vás budu modlit a budu mluvit cokoliv mi Pán dá. Je zde sestra Williamsová a za tebe se budu modlit až úplně na konec. Sedni si, odpočni a já pak napomenu nějaké věci a budu se za tebe modlit ve Jménu Ježíše. Bůh ti žehnej za tvoje srdce a tvoji trpělivost, díky Bohu za to, jak bojuješ. Ježíš je Pán. Cítím Jeho oheň a půjdeme dneska po těch věcech a zvítězíme. Slyšíš, co říkám? Ježíš je Pán! Uctívejte Ho, uvolněte svoji víru. Ježíš řekl: "Tvoje víra tě uzdravila." Neřekl: "Moje moc... Moje vůle... Moje načasování..." Řekl: "Tvoje víra..." Není to skvělé? Rozumíte?

Budu mezi vámi procházet, nebude to nic náboženského, slibuji. Bude to srdečné a plné víry. Prosím, buďte před Bohem upřímní. Prosím, nedovolte, aby to pro vás byla nějaká církevní událost, nějaká charismatická demonstrace, protože tohle je věc srdce před Bohem. Prosím, zvedněte teď svoje ruce k Ježíši. Nežádám, abyste něco opakovali nahlas, ale řekněte ve svém srdci: "Ježíši, Pane, jsem zde, protože Ti říkám: Ano. Říkám Ano spravedlnosti a Ne hříchu. Není to protože bych byl odpadlý, protože bych nutně přicházel jako marnotratný syn, ale prostě přicházím a říkám: Děkuji Ti, že jsi mě učinil synem nebo dcerou, děkuji Ti, že jsi mě přijal za svého, že již nikdy nejsem sám, že se už nikdy nemusím bát, že již nikdy nebudu otřesen, protože mě dnes spravedlnost pohlcuje, dává na mě svoje jho a já jsem otrokem spravedlnosti, abych činil tvoji vůli..."