Dan Mohler - Upevněte svoje srdce (r. 2008)
|~| Bůh nás zjevně povolal z temnoty do světla. Dal nám stejného Ducha, který vzkřísil Krista z mrtvých. On nám řekl "Proto jděte" a "jako Otec poslal mě, i já posílám vás", "věci, které dělám, budete také dělat". Musíte si něco uvědomit - všechny tyto zaslíbení nejsou pro "obdarované", jsou pro věřící. - A to je skvělá zpráva lidi, protože všichni máme výsadu věřit. - Říkám vám, že právě v té oblasti se nepřítel snaží pracovat, aby vaši víru měl pod kontrolou a držel vás v nevíře. Ale všichni co zde jsme máme výsadu věřit. Všichni. Takže je to skvělé, že všechny ty zaslíbení jsou pro věřící.
Pojďme do Jakuba 5. Zde najdeme slovo "upevněte" a proto se tomu zde budeme teď věnovat, protože chceme upevnit pravdu v našich srdcích a potom se budeme modlit za všechny, kteří potřebují modlitbu.
Chci, abyste porozuměli něčemu o Evangeliu. Když Ježíš přišel a udělal co udělal, tak je to vyjádřením toho, kdo/jaký Bůh je. Boží milost přišla na Zem a Bůh je milosrdný a milující a dobrý - proto poslal svého Syna tehdy, když jsme byli ve stavu, ve kterém jsme všichni byli. - Pokud toto neuvidíte, pak nikdy nedoceníte Evangelium. Pokud si neuvědomíte, že potřebujete, aby vám bylo mnoho odpuštěno, pak nikdy nebudete hodně milovat a samospravedlivost zvítězí a budete si myslet, že nejste zase až tak špatní. Ale ve výsledku všichni potřebujeme Kristovu krev [stejně]. Minuli jsme Boha, všichni jsme odpadli od slávy, porušili jsme Boží morální standardy a všichni jsme žili svoje životy sami pro sebe. Nikdo nemá větší lásku než ten, který položil život za nás a dal nám příklad, který máme následovat. Tohle je velice důležité.
Budu to teď číst ze srdce, nestudoval jsem to nijak, jen je to na mém srdci a věřím, že nás to k něčemu přivede. Jakub 5:7 Buďte tedy trpěliví, bratři, až do Pánova příchodu. Hle, rolník očekává vzácný plod země, trpělivě na něj čeká, až se mu dostane podzimního a jarního deště. 8 Buďte i vy trpěliví a upevněte svá srdce, protože Pánův příchod se přiblížil. Víte, co často vidím v našich křesťanských životech? Rozhodneme se něčemu věřit, ale čas postupně změní náš postoj/mysl, okolnosti změní náš postoj, to "jak jde život" změní naše rozhodnutí. Ale přitom to, čemu jsme se rozhodli věřit je pravda, stále to je Boží Slovo a je zásadní a nemůže se změnit. Musíme být trpěliví. Upevněte své srdce. Víte co slyším, že říká? "Ujasněte si a ustanovte si čemu věříte a nepohněte se z toho - ať přijde cokoliv, tak prvně upevněte/ustavte v co věříte a na jakém základě stojíte." - A to není konec, tam to teprve začíná. Ta víra může růst se zjevením, stáváte se více upevnění a máte více zjevení, ale podstata je, že se nemůžete klátit a měnit svůj názor [rozmyslet si to].
Musíte se postavit/usadit na Pravdě skrze Ježíše Krista. Například "On mě miluje [tečka]. A nikdy si to nerozmyslí a žádné okolnosti to nemohou změnit." Viděl jsem nespočet lidí, kteří se dívají na svůj život a říkají "Wow, a to jsem myslel, že mě Bůh miluje" - a myslí si, že to "jak jde jejich život" ukazuje na nedostatek Jeho lásky a přitom to není nic jiného, než že se nepřítel snaží, abyste si mysleli, že za to může Bůh a nerozeznali, že za tím stojí ďábel. Abyste si mysleli, že za tím je Bůh a je to Jeho vina - a vy pak nevidíte, že to je práce nepřítele. Rozumíte, co říkám? Musíte být trpěliví, protože vaše srdce není upevněné. A musíte upevnit svoje srdce, protože život a nepřítel jde proti Evangeliu a Božímu Království ve vašem životě, aby způsobili, že si to rozmyslíte a nebo budete žít křesťanský život "paběrkování", kdy se modlíte nějaký čas a pak řeknete "pokud by Bůh chtěl něco udělat, tak by to již udělal" - a přitom máte zaslíbení a Slovo říká, jaká je Boží vůle v této situaci, ale dovolíte "času/době" změnit váš postoj, dovolíte pocitům, emocím změnit váš postoj. V "církvi" říkáme tyto věci neustále a ani si to neuvědomujeme. Říkáme "pokud by ji Bůh chtěl uzdravit, tak už by pravděpodobně teď byla zdravá." - to říká kdo? Víme, že pokud by se jí Ježíš dotkl, tak by byla uzdravená, takže to znamená, že všichni rosteme v poznání/zjevení Ježíše, aby když se jí dotkneme, tak to bylo jako by se jí dotkl On. Je to tak? Takže fakt, že ona není uzdravena nezmění Evangelium. Pokud si to [v sobě] neustanovíte a vaše srdce v tom nebude pevné, pak nikdy nebudete žít s houževnatostí, vytrvalostí, trpělivostí.
Takže rolník udělá co je potřeba, připraví půdu, zaseje a čeká na raný i pozdní déšť a ví, že ke své víře přidal práci/skutky, a má očekávání. Bible říká, že jde do postele, další den se vzbudí a diví se "Jak se to stalo?" Ano? Vzpomínám si, jak jsem jednou na zahradě zasel fazole. |~| Fazole se pěstují velice snadno a jsou velmi spolehlivé - zasejete je do půdy v období setí, trochu deště a tepla a vylezou, a často to netrvá ani dlouho. Každý je zvládne pěstovat, i vy. :) Jeden rok jsem opět zasadil fazole a byly tehdy pěkné dny, ale chladnější noci. Uběhlo dvakrát tolik doby, za kterou normálně vylezou ze země nejpozději. Takže uběhlo 2x tolik času než za kolik mi kdy vylezli ze země. Nemodlil jsem se, nemluvil jsem o tom s Bohem, byl jsem tak v zahradě a přemýšlel jsem "Hmm, ty fazole". Znáte to jak nám to jde dobře "Hmm, tolik dní, to by mě zajímalo co se děje, co když se něco stalo s těmi semeny, co když jsem dostal špatný balíček..." Takže se sehnu a začnu kopat tam, kde je zasetá jedna řada, a jak jsem se tam hrabal, tak jsem najednou vytrhl semínko a když jsem si ho prohlédl, tak jsem viděl pěkný kořen a semínko se právě otvíralo a lísteček se zrovna rozděloval a rostl vzhůru. A já jsem to vytrhl a leželo tam na zemi - kdo z vás ví, že již je po něm? Jakmile jsem se podíval a uviděl to, pomyslel jsem si "Ale né, ono to roste" - v tu chvíli ke mně okamžitě promluvil Pán a řekl "Moji lidé to dělají neustále". Byl jsem tam a přimlouval jsem se tam na zahradě, přes půl hodiny jsem plakal a přimlouval se na kolenou "Bože smiluj se nad námi."
Protože my uděláme něco ve víře, vidíme, co Slovo říká a stojíme na tom, a najednou přijdou důvody, proč by se to nemuselo stát, proč asi ... - a všechny důvody se zdají být rozumné, ale vedou ke smrti. "Buďte tedy trpěliví". Pokud to Bůh řekl, pak je to "Ano a Amen". My nečekáme na Boha, my rosteme v poznání/zjevení, rosteme do Krista. Pokud On řekl "Ano", pak já míním žít do tohoto "Ano" a vyrůst do tohoto "Ano". Nebudu hledat důvod, jak udělat z Božího "Ano" "ne" nebo "možná". Rozumíte? Snažím se vyučovat něco, aby byla upevněna {co?} naše srdce. Kolik lidí jsem viděl vystoupit s radostí a potom ochladnout. A vždy je to kvůli okolnostem života, kvůli tomu, jak se věci dějí... Wow. Marek 4 říká, že rozsévač seje Slovo a mluví tam o stavech srdce. Nepůjdu tam, ale uvědomte si - jedno padlo na kamenitou půdu - je přijato okamžitě s radostí, ale nemá kde zakořenit a přijde žár dne a uschne. Proč? Protože nemá žádný {co?} kořen. - Buďte založeni a zakořeněni v Lásce. Kamenitá půda - kdysi požehnaná, potřebuje přijímat od Boha, touží přijímat od Boha... Řeknu vám, co je být založen a zakořeněn v Lásce. Láska upevní vaše srdce a způsobí, že budete trpěliví. Když vidíte Boží Lásku skrze Krista, pak můžete být upevněni a nezměníte názor/postoj [tečka]. - Protože Láska nikdy neselhává, a dokonalá Láska vyhání všechen strach ven. Vidíte, proč má tolik lidí problém s přijímáním Boží Lásky? Protože satan ví, že je to pro vás svoboda a vítězství pro váš život. Náš základ je Kristus. Kdo ví, že Boží Láska byla ještě před tím, než jste měli Slovo? Bůh tak miloval svět, že dal Slovo - dal svého Syna. Takže jsem založen v Kristu a jsem zakořeněn a upevněn v Lásce, takže moje kořeny sahají dolů do základu, na kterém jsem založen a to je Kristus, a ty kořeny jsou Boží Láska, která nikdy neselže. Toto je bytelná stavba, která nepadne. Je to tak?
Jakub 5:8 Buďte i vy trpěliví a upevněte svá srdce, protože Pánův příchod se přiblížil. || 9 Nenaříkejte, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce stojí přede dveřmi! - Je důvod, proč si nemusíte stěžovat jeden na druhého - protože i když někdo něco míjí, tak vy musíte střežit a chránit svoje srdce a nepřestat žít pro Království a modlit se za milost ohledně čehokoliv byste si chtěli stěžovat. - Ale nikdy to není o vaší osobě, je to o Kristu, je to o Božím Království. Nikdy to není o vás. Pokud to bude o vás, pak je z vás terč a nevydržíte dlouho. Pokud jste dotknutelní/citliví, budete dotčeni. Je to tak jednoduché. A proto potřebujeme zemřít, zapřít sami sebe, vzít svůj kříž a následovat Pána. Nemůžete být dotknutelní/choulostiví, nemůžete mít ani důvod si stěžovat. Nezáleží na tom, co kdo řekl, nebo jak moc někdo nemá pravdu. Mít pravdu to nespraví, spraví to zůstat spravedlivý. Nikomu nedlužíte nic, než abyste je milovali. Rozumíte? Takže si nestěžujeme jeden na druhého. Pokud si začneme jedni na druhého stěžovat, tak je v tom samospravedlivá past. Past srovnávání, past souzení - satan dělá spoustu škody skrze tyhle věci. To neznamená, že nemůžete uznat/připustit, když jsou věci špatně nebo v nepořádku, nebo to vidět ve svém srdci a řešit je určitým způsobem, ale stěžování si a naříkání... "Člověče, nemůžu uvěřit, že udělali tohle... A to sem si myslel, že to byli Boží ženy/muži.. Jsem tak zklamán..." - Kdo ví, že jejich jednání nezmění Evangelium? Kdo ví, že lidská slabost nezmění Boží sílu? Ve skutečnosti ji přitahuje. Rozumíte?
Kdo ví, že tady Linda mě může budovat a povzbudit a pozvednout v Kristu, ale nikdy mně nemůže vzít, kdo jsem v Něm, protože "jsem kdo jsem" v Něm - není to díky ní. Kdo ví, že díky vztahu, který máme v Těle, ona mi může být požehnáním, ale nikdy nemůže být újmou? Chápete? Toto jsou důležité věci, opravdu důležité. Pokud jste totiž byli v "církvi" alespoň nějakou dobu, tak víte, že o tyhle věci se neustále zakopává. Byl jsem v Ohiu a šel jsem se modlit za ženu, která měla nohu rozdrcenou v nějakém místě a ona mi řekla, že tohle je poprvé, co je v "církvi" po létech, protože se zařekla, že tam již nikdy nepůjde - a měla spoustu důvodů "proč". Stále byla zraněná. Nikdy bych nechtěl takto žít, pokud byste mě viděli takto žít, tak mě zastřelte :D Je lepší zemřít na místě, než žít takhle. To je mučení pro duši a tělo. To je místo v temnotě. Takže jsem k ní mluvil velmi upřímně ohledně Království a jí se to dotklo, začala plakat. Mluvil jsem k ní o Božím srdci a o tom, jak je oklamána a díky tomu je loutkou a stalo se jí to hrnčířem, kterému je ona hlínou. Stala se výsledkem všech těch nesprávných věcí a po mnoha letech, když ti lidé jsou již dávno pryč, tak je stále na stejném místě, hlína vymodelovaná těmi lidmi. Není to vážné? Sdílím to s ní a dotkne se jí to a začne plakat. Řekl jsem jí "Drahá, pusť to všechno, nestojí to za to, Ježíš je Pán a miluje tě, modleme se za tu nohu." Modlili jsme se za nohu - [doktoři] jí řekli, co jí všechno budou muset udělat a že to již nikdy nebude v pořádku. Potom mi volal pastor z Ohia a říkal "Vzpomínáš na tu ženu? A řekl mi to svědectví - noha byla v pořádku." Není to skvělé? Vy osvobodíte/propustíte [ze zajetí] ty lidi a Boží milost na ně přijde... Není to dobré?
Takže si nebudeme stěžovat. Uviděli jste to všichni? Myslím, že to je v 1 Kor 10, kde se říká nestěžujte si a nereptejte, nebo budete jako ti, co byli na poušti a padlo jich ten den tisíce. Stěžovali si a reptali. Víte na co reptali? "Tenhle bezcenný chléb, Mojžíši, jsi politování hodný vůdce, nechápu, proč tě posloucháme, nemyslím, že bys poslouchal Boha, podívej se na tohle nehostinné místo kolem a ten chleba, máme toho po krk." - Není to udivující? A mysleli si, že mají právo takto myslet v přirozenu. Musíte si uvědomit, že je cesta, která se zdá správná člověku a je velice nebezpečná - souvisí s tím prvním Písmem - být trpěliví. Vyvedl je Bůh z Egypta? Vysvobodil je z otroctví a vedl je do zaslíbené země? Provedl je přes moře? Pomáhal jim? Ale můžete začít brát si věci osobně, být sebestřední a udělat to celé o vás a najednou se váš pohled změní a vy nebudete schopni ocenit Boží nadpřirozené požehnání, zaopatření - uprostřed pustiny je jídlo a pití a vy zapomenete rozeznat, že Boží ruka vás drží naživu. - A najednou máte problém, protože to je zase opět ten "starý" chléb.
Zamyslete se nad tím. Postoj srdce je neuvěřitelně důležitý. Víte, máte dva druhy lidí, kteří vyjdou ze svých stanů - máte ty, kteří si stěžují a padnou v poušti mrtví a máte lidi, kteří evidentně mají důvod být vděční. Když reptáte na chléb, tak to se nazývá v 1. Kor 10 "pokoušením Krista". Co tím říkáte je "Evangelium, které jsi přinesl není dostatečné. Evangelium co jsi nám dal - už mě nebaví žít vírou. Už mě to nebaví Bože, štve mě ten křesťanský život." - Vážně, lidé se stanou takoví a vydají se těm emocím a potom si to ospravedlňují "Všichni přece mají své chvilky, všichni občas klopýtneme." - Nestěžujte si, nebo budete zničeni zhoubcem, jako oni a padli jich tisíce. Říká se tam "zahubeni zhoubcem" - otevřete mu dveře tím, že říkáte "Toto Evangelium není dost dobré, Boží zaopatření není přijatelné." Umíte si představit vyjít ze svého stanu a protože Bůh vás zaopatřuje - není tam žádné jídlo, nedá se tam žít, ale přesto když spí, tak Bůh na zem prší chléb a oni vyjdou a ví, že budou žít a jíst. A místo toho vyjdou a jsou frustrováni, mají už dost toho místa a jen si stěžují řečmi "vyschlá země, stále ten samý chléb". Umíte si představit vyjít ze svého stanu a říct "Bože ty jsi úžasný, opět jsi to udělal, jsi tak věrný, nikdy se nebudu muset bát nebo starat, jsme sice v pustině, ale jsme v Boží pustině, jsme v poušti, ale máme Tebe a ty nás miluješ." Židům 10:36 říká "Potřebujete totiž vytrvalost, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli zaslíbení." Rozumíte?
Verš předtím říká "Proto nezahazujte svou smělou důvěru, která má velikou odplatu." Kdo ví, že lidé mají sklon ztrácet důvěru? Začnou "Jóó.. " a potom "hmm". Co to způsobuje? Stane se to, že okolnosti přemůžou myšlení a začnete žít svými emocemi a pocity na místo toho, co vás vyburcovalo na počátku - na místo zaslíbení Božího Slova. Sledujete? Takže důvod toho nadšení ve mně je, že jsem uviděl, kdo je Bůh a co Bůh řekl a "Jó pojďme do toho" a potom přijde pár nárazů a již nejsme tak nadšení a začneme říkat "Možná to nebyl Bůh, co jsem slyšel, možná jsme byli trochu troufalí, možná..." - a vaše mysl to začne pitvat a najednou se nacházíte ve víru, nejste upevněni, žijete podle pocitů a tehdy nejste schopní učinit správné rozhodnutí. Rozumíte? Takže se musíte vrátit ke Slovu, musíme být upevnění ve svých srdcích. Je to jednoduchá myšlenka, ale je na ní hodně. Jakub 5:11 Hle, blahoslavíme ty, kdo vytrvali. {Trpělivost, vytrvalost, Bible o tom mluví pořád. Koukám, že se zde dostaneme i k Jobovi :D} Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti a viděli jste výsledek připravený od Pána, protože Pán je velmi milosrdný a soucitný.
Všichni co mluví o Jobovi - zajímalo by mě, zda toto vůbec někdy četli. Lidé se odkazují na Joba, když prochází těžkými časy bez jakékoliv naděje na vysvobození, říkají "Vzpomeň si na Joba..." - Vzpomeňte si na co o Jobovi? Vzpomeňte si že Bůh ho vysvobodil a dvojnásobně mu vše vynahradil. Lidé jsou ubití a vzdali se naděje a potom přijdou s Jobem, aby podpořili svoji mentalitu. Pokud říkáte "vzpomeňte si na Joba", pak byste měli očekávat na vysvobození a Pánův dobrý záměr na vysvobození a obnovení všech věcí. Nechoďte s Jobem, když trpíte, jako s výmluvou, abyste nežili vírou. Ops :D |~| Prostě to vypadlo z mého srdce. Někdy vyhovíme naší duši, na místo, abychom krmili našeho ducha. Někdy se řídíme voláním našich pocitů na místo voláním našeho ducha. Jde to bojovat dobrý boj víry. Kolik z vás slyšelo jiné lidi, kteří rychle vzpomínali na Joba, když procházeli těžkostmi a byli ubytí? Nejsou ve víře, nejsou vybudovaní, vidíte že zápasí a říkají "Vzpomeňte si na Joba". Kdo to kdy v "církvi" zažil? Je to neustále. Obzvláště, když potkáváte lidi na ulici. - Chcete se modlit za někoho nemocného a oni říkají "Nezapomeň na Joba..." - Ano, co s Jobem? [Někdo z publika říká "Nejsem učedník Joba, ale Ježíše"].
Podívejte, ani nerozumíme Jobově situaci. Satan šel proti němu, protože satan věřil, že Job je stejný jako všichni ostatní a že bude proklínat Boha, věřil, že Jobův život byl o něm samotném a nebyl doopravdy o Bohu, a věřil, že pokud přijde o požehnání, pak bude Boha proklínat na místo, aby ho chválil. Jinými slovy "jeho vztah s Bohem měl být závislý na požehnáních" - a jak měli být odebrány, tak satan se tím snažil říct "on je sobecký jako všichni ostatní a já to odhalím tím, že ho rozdrtím, a bude Tě proklínat". A Bůh řekl "on mě nebude proklínat, není jako ostatní na Zemi, neprokleje mě." - A z toho se můžeme poučit. Pokud se chceme z Joba něco naučit, vezměme si to, že Bůh je dobrý a satan je ten, kdo krade, zabíjí a ničí, a mějme oči upřené na Boha, protože jeho záměrem je vysvobodit, jinak by nikdy neposlal Svého Syna a nepřibil by Ho ke kříži. To je Slovo Boží. Rozumíte? Sláva Bohu. To úplně boří tu "Jobovu věc". Musíte být opatrní s tím říkat "byli ve víře, neměli víru..." - Jenom Bůh ví, co se děje v lidech. Víte, že můžete mít zoufalou potřebu vysvobození a říkat všechny správné věci a v sobě být ovládáni strachem? Víte, že pokud hledáme uzdravení, tak by to ani nemělo být "jen abychom byli zdraví", ale mělo by to být pro Království? Pro Jeho jméno a pro to, aby byl zjeven? Protože jinak se to nikdy nestane osobní. A vy nechcete, aby to bylo osobní, nechcete brát věci osobně, chcete brát osobně Evangelium. Chcete žít pro Něj a pro Jeho slávu. Spousta z nás hledá věci a naplnění potřeb, protože je potřebujeme mít naplněné. Ale já ne, já potřebuji, aby byl zjeven On, aby se zjevila Boží sláva. Potřebuji zachovat svoji odpovědnost, rozvahu a integritu/čestnost k Němu ať se děje cokoliv.
Sledujte: Jakub 5:11 Hle, blahoslavíme ty, kdo vytrvali. Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti a viděli jste výsledek připravený od Pána, protože Pán je velmi milosrdný a soucitný. - Protože Pán je co? "Velmi milosrdný a soucitný". 12 Především však, bratři moji, nepřísahejte - ani při nebi, ani při zemi, ani žádnou jinou přísahou - ale ať vaše "Ano" znamená ano a "Ne" ne, abyste nepropadli soudu. - Jinými slovy se nestavte do pozice Boha a když se dostanete do úzkých, tak nechoďte proti svému slovu. Prostě říkejte Ano, pokud je to ano, a Ne, pokud je to ne. Nemusím to více rozvádět. Sledujte, zde cítím že je spojení. Jakub 5:7 říká "Buďte trpěliví" a V 8 říká "i vy buďte trpěliví a upevněte svoje srdce" - a potom pokračuje a mluví o dobrém Božím záměru, o milosrdném Bohu, o vytrvalosti, mluví o Jobovi. Nemyslíte že tím říká něco nám všem? Říká "Podívejte, ne všechno bude procházka růžovým sadem, ne vždy budete mít skvělé okolnosti. Budou nátlaky a tlak, přijdou okolnosti, bude tam nepřítel a bude se snažit oklamat a vkrást se a podobné věci." Proč by takto mluvil, pokud by to nebyla pravda?
Hned v potom ve verši 13, po té, co ustanovil, že Bůh je milostivý a velmi soucitný, že potřebujeme být trpěliví, že musíme rozumět dobrému úmyslu [výsledku připravenému od Pána] dokonce v případě Joba, a mít/udržet Boha ve správné perspektivě. A hned navazuje: 13 Snáší někdo z vás útrapy? - Jinými slovy "Pokud někdo z vás prochází něčím z toho právě teď, nebo pokud je kdokoliv z vás pokoušen, [je to důvod] aby nebyl trpělivý, případně aby si stěžoval/reptal?" a říká "Ne, pokud trpíte, modlete se." Ať se modlí. Je někdo dobré mysli? Ať zpívá chvály. 14 Je někdo z vás nemocný? Ať zavolá "duchovní věřící", nebo "dospělé" v církvi - tohle znamená to slovo "starší", které je tam použité. Neznamená to mít "úřad" staršího. Protože můžete přijít do církve, kde mají úřad starších a oni ani nevěří, že je Boží vůle uzdravit. Nemyslím to zle, ale je to pravda. [To, že nevidíme, že by se některé věci poddali, tak to je jen důvod hledat Ho víc a modlit se] "Zlom ve mně a otřes a pohni s čímkoliv co je potřeba, ale vlož do mě, abych viděl to, co Ježíš vidí, aby když se jich dotknu, byli uzdraveni." Kdo z vás ví, že se takto osobně můžete modlit k Bohu? Rozumíte? A modlíte se takto, protože jste někoho ztratili, takže vás to učinilo agresivnějšími a snažíte se dopátrat pravdy více, než kdy jindy.
Zde jsme to převrátili - dovolili jsme kvůli skutečnosti, že jsme ztratili lidi, vstoupit cestě/způsobu, který se zdá být člověku správný, a vytvořili jsme klišé, doktríny a teorie, které podvracejí víru. Dává vám smysl co říkám? A tak jsme z toho couvli, ale stále máme potřeby a nemoci a tak se aspoň rétoricky modlíme, protože víme, že můžeme. Ale zde je napsané, že "modlitba víry", neříká se zde jen "modlitba". Víte, že se můžete modlit modlitbu zoufalství, náboženských duchů, modlitbu "řečnické křesťanské identity", modlitbu strachu. Víte, že se prostě můžete modlit modlitbu "potřeby"? Ale víra nepracuje skrze potřebu, víra pracuje skrze Lásku. Modlíme se za spoustu věcí, protože máme problém a potřebujeme pomoc, ale nemodlíme se protože vidíme Pomocníka. Když se modlím na základě zaslíbení a Boží Lásky skrze Ježíše, tak to se nazývá "mluvit k hoře". Pokud se díváte z Boží perspektivy, pak mluvíte k hoře, protože ji vidíte jaká je, díváte se s Božího pohledu a rozumíte, co o ní Bůh chce říct skrze Syna a útočíte na to z Jeho perspektivy. Nemodlíte se z pozice lidského tvora v problémech "ó Bože pomoz, potřebuji zázrak" - takhle se ale přitom lidé modlí. Ale Ježíš nás snad neučil modlit se takto, ne?
Ježíš řekl, pokud máte víru, řeknete této hoře, aby se vrhla do moře. Takže známka víry je, když se obrátíte k hoře a řeknete jí, co má udělat, protože to co je je odhaleno a není to z Boha. Víra bude mluvit k hoře "pohni se" a hora udělá co? [Skřípavý zvuk] Pohne se. Neříkal nám, abychom hory obcházeli, nebo přelézali, nebo abychom je vykopali lžičkou. Mluvíme k hoře jako "Ty nejsi Boží vůle, jsi odhalená skrze Pravdu Ježíše Krista a nejsi vítaná v mém životě a přikazuji ti v autoritě jména Ježíš, vypadni, odejdi." - Každý z nás může mít toto zjevení a růst v něm k sobě navzájem. Neberte to na lehkou váhu, nemoci se snaží přijít a zničit nás, okolnosti se snaží vecpat na místo, kde budeme "alespoň chodit do církve", ale vítězství je jaksi pohlceno.
Kdo ví, že můžete procházet vážnými těžkými věcmi a přesto mít vítězství ve svém srdci? Kdo ví, že je to pravda? Kdo ví, že Ježíš nepřestal být Pánem? Kdo ví, že to není jen o vás, ale o Něm a Jeho jménu? Kdo ví, že pokud na tom místě stojíte pevně, tak jste větší inspirací pro druhé, než si vůbec umíte představit a vysíláte poselství pravdy? Kdo ví, že spousta lidí očekává, že se budete chovat určitým způsobem, když budete procházet určitými věcmi, ale když se tak nechováte, tak to lidi zaujme. Rozumíte? To je součástí Království. V 14 Ať zavolá starší sboru a ať se za něj modlí a pomažou ho olejem v Pánově jménu. 15 Modlitba víry uzdraví nemocného - Cože? :) Tohle mě vždy dostane. Kdo vidí, že Bůh dělá svoje Slovo ve skutečnosti jasné? "Modlitba víry" - neříká tam "možná", "pokud bude Boží svrchovaný čas", pokud to řeknete "správně ve správný den", pokud vytvoříte "správnou atmosféru" a pak všechny shromáždíte a modlíte se... Vím, že něco na těch věcech je, kdo ví, že je místo, kdy atmosféra Boží přítomnosti přijde a dějí se věci v Jeho přítomnosti? - tomu rozumím. Ale sledujte, co jsem našel pro mě a pro vás do každodenního života - že "modlitba víry" uzdraví/zachrání nemocného. To je Jakub 5, mám to ve své Bibli a to je Boží Slovo a moje srdce v tom potřebuje být upevněno. Slyšíte to? Říkám vám, že je mnoho z nás, jejichž důvěra byla otřesena a ani nás nenapadne se modlit za nemocné, nebo jsme se někdy modlili a neviděli jsme výsledky, tak jsme si řekli "No, zkusili jsme to, ale nefungovalo to, takže.." Pokud jste to zkusili a "nefungovalo to", tak to by měl být o to větší důvod jít víc po Bohu, protože Bůh není lhář a Jeho Slovo je Pravda a Jeho zaslíbení musí být dostupné. Takže do toho potřebuji dorůst a vyrůst do Něj ve všech věcech. Dává to smysl?
Upevněte svoje srdce. Slyším [ve svém srdci] a slyšeli jste mě opakovaně citovat "cesta/způsob, která se zdá správná člověku" - je to ve mně již několik měsíců a prochází to mnou a je to jeden z největších zabijáků v církvi, co působí nejvíce škody - "cesta/způsob, která se zdá být člověku správná" - je to logický a rozumný způsob, kterým my myslíme, který ospravedlňuje pochyby a nevíru a podobné věci. A máme je ospravedlněné ve své hlavě, protože to je cesta, která se zdá být správná, ale je to cesta, která nás vede ke smrti. "Jak o sobě člověk smýšlí, takový je". Rozumíte? Modlitba víry uzdraví nemocného a sledujte - Pán ho pozvedne - proč je do toho zapleten Pán? Protože Marek 16 - Šli a kázali Jeho Slovo a On byl s nimi a potvrzoval Slovo činěním divů. Takže klíč je přebývat v Jeho Slovu, potřebujeme odhalit skrze Jeho Slovo "kdo On je".
Takže o čem to je? V Evangeliu Bůh dal zaopatření, aby mohl říct "Richarde, jsi spravedlivý přede mnou". Správně? "Jsi spravedlivý". "Ano, ale Pane.." - "Žádné ale, jsi spravedlivý". "Ano, ale Bože já jsem...[udělal]". "Vím, smyl jsem to, jsi spravedlivý. Stůj přede mnou a buď spravedlivý." Spravedlivý Boží soud - to je že "On vás očišťuje od všech hříchů" - proto je odstraněn zákon hříchu a smrti, a odplata za hřích a ovoce hříchu a hlas hříchu. Je to kompletně zničené a zrušené skrze Evangelium. Boží spravedlivý rozsudek vás činí svobodnými od hříchu a účinku/vlivu hříchu. Již nejste padlý člověk, nejste padlí že nemůžete vstát, On vás pozvedl. Evangelium je Boží moc k vašemu spasení, pokud mu věříte, protože v Něm je zjevená spravedlnost a "spravedlivý bude žít vírou". Takže musíte od Boha vírou přijmout tento rozsudek, kdy On vás vidí, jako kdybyste nikdy nezhřešili. Rozumíte? Římanům 8 říká "zákon Ducha života v Kristu mě osvobodil od zákona hříchu a smrti". Není žádné odsouzení, protože jste v Kristu. Nežijete svojí vlastní silou, vlastním úsilím a vlastní spravedlností, žijete milostí skrze Ježíše, duchem. A zákon Ducha života v Kristu mě osvobodil. Sledujte. Nemusím se zodpovídat hříchu, zodpovídám se Bohu a On říká "jsi spravedlivý", vidím tě jako svého syna v Zahradě, jako bys nikdy nejedl ze stromu, a zákon života a smrti je zničen skrze krev mého Syna, který je vaším prostředníkem mezi mnou. Toto je velmi důležité. - On naplnil spravedlivý požadavek zákona ve mně, jako bych nikdy neporušil Boží zákon. Takže sledujte - všechno co hřích přinesl, je rozdrceno.
Říkal jsem to ve čtvrtek večer tuším. On prolil svoji krev a my to teologicky známe - "On prolil krev na odpuštění našich hříchů" - [to je] odstranění hříchu. Takže naše hříchy jsou odstraněny, takže proč bychom se měli za ně zodpovídat? Proč muselo být Jeho tělo tolik zbito? Protože hřích má vliv na naše tělo a On musel dát svoje tělo, aby vymazal účinky hříchu. Dal svoji krev, aby odstranil hřích, a dal svoje tělo, aby dostal hřích z našeho těla. Takže celý balíček hříchu je pohlcen skrze Evangelium Ježíše Krista. "Hospodinovi vykoupení ať o tom vyprávějí". Ne že čekám až budu vykoupen, doufám, že budu vykoupen, chtěl bych být vykoupen - ale jsem vykoupen! Nedávno jsem si pustil písničku, kde se zpívalo "Jsem vykoupen" a dal jsem si tam opakování :) a líbilo se mi to. "Ať to Hospodinovi vykoupení říkají". Hřích nade mnou nemá žádnou moc. Není to sladké?
Vidíte, jak se to stane? Modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho pozvedne a pokud se dopustil hříchu, bude mu odpuštěno. Vidíte, jak Boží milost funguje? Takže pokud vás Bůh uzdravil, tak tím říká "Podívej, já jsem již přehlédl tvoje hříchy skrze krev mého Syna, buď uzdraven." Není to dobré? Tomu ochrnutému prvně odpustil a když se začali přít, tak se jich ptal "Proč přemýšlíte zlé věci ve svém srdci? Co je snadnější říct? Tvoje hříchy jsou ti odpuštěny a nebo vstaň a choď? Abyste věděli, že můžu odpouštět hříchy, tak vstaň a choď." Co říkal? "Nepřehlédněte je přímé spojení [mezi odpuštěním hříchů a uzdravením]." Nezapomínejte na Jeho dobrodiní - On odpouští všechny moje hříchy a uzdravuje mě ze všech nemocí. Takže mu řekl vstaň a On vstal. Co tím říkal? "Synu, pokud ti odpustím, pak jsem tě uzdravil. Vstaň. Pokud jsem tě uzdravil, pak jsem ti odpustil, takže buď svobodný od svých hříchů."
Takže již nadále nebudeme žít s vědomím hříchu, zemřeli jsme hříchu jednou pro vždy. To neznamená jen skutku hříchu, ale mentalitě hříchu. Pokud je něco v čem byla církev chycena, pak je to vyznávání hříchů. Myslíme si, že je to pokorné před Bohem. "No jo ale víš, my nejsme dokonalí a všichni děláme chyby a ještě že nás Bůh považuje alespoň za malé červy... Je zázrak, že se o nás Bůh vůbec zajímá...." Grrrrrrr. Vidíte? To, o kom mluvíte, není ten, koho On stvořil. - Takoví jste se stali [skrze pád] a pokud zůstanete v tom vyznání, tak zůstanete oklamaní a budete zjevovat/žít oklamání. Ale pokud vidíte, co/koho On stvořil na počátku a k čemu vás přivedl zpět skrze svého Syna, tak máte vyznání spravedlnosti ke svatosti a budete žít svobodní. Rozumíte? On nesl naše hříchy na svém těle na dřevě, abychom my, když jsme zemřeli hříchu, mohli žít pro spravedlnost. Takže jsem zemřel hříchu, abych mohl žít spravedlivý před Bohem. A ano, Jeho ranami jsem uzdraven. Takže všechna nepravost je odňata a nemá se čeho přichytit, protože jsem spravedlivý a jediné, co můžu zjevovat/manifestovat je On. Tohle vám ale nespadne do klína. Někdy musíte bojovat dobrý boj víry, být trpěliví a upevnit svoje srdce, odmítnout "být pohnuti", když nic nedává smysl a všechno jde proti věcem v této Knize, tak Slovo je stále Pravda.
Jací jste, když jste osamotě, tak to je kdo jste. Ať se ten člověk nestydí být odhalen/ukázán lidem, protože to, kdo jste když jste osamotě, to je to, kdo jste v Kristu. Je to dobré a přímé slovo? Protože pokud porušíte své svědomí, tak ztroskotáte svoji víru a nebudete mít smělost před Bohem a nevstoupíte směle k trůnu a nebudete tam stát a přijímat Jeho milost. Pokud porušíte své svědomí, tak nebudete schopni žít vírou a líbit se Bohu a uvolnit Království skrze svůj život.
Vyznávejte hříchy jedni druhým a modlete se jedni za druhé, abyste byli uzdraveni. Ne vždy, ale někdy vědomí hříchu, pokud se s nimi nevypořádáme - tak pokud nerozumíte spravedlnosti... Kdo někdy něco minul a byl v odsouzení? Byli jste v odsouzení a zápasili jste, mysleli jste si "to jsem neměl dělat..." a byli jste na sebe tvrdí a po delším čase to bránilo vaší identitě a radosti a životu víry v Kristu? Jsou zde lidé, kteří můžou říct, že to zažili. Po dnešním poselství to již nikdy nedělejte. :D Prostě vyznáte své viny jeden druhému, vyznejte své hříchy Jemu, On je věrný a spravedlivý, aby vás očistil od veškeré nepravosti. On již váš hřích nevzpomene.
Jako pastor Don říkal minulou neděli - den po svém obrácení zaklel. Uhodil se do prstu kladivem a vyšlo z něj to slovo a on si myslel, že je zpět v pekle, zpět na cestě do pekla. Jeho tchyně se zeptala "jaký jsi měl den?" "Hrozný, prostě hrozný". On zaklel a myslel, že minul Boha, že vypadl z vlaku [spasení]. Zeptala se "A prosil jsi Boha, aby ti odpustil?" Odpověděl "Tisíckrát". Řekla mu "Tak to jsi Boha asi pěkně zmátl." Říká "Cože?" "Protože on ti odpustil, když jsi poprvé prosil, a v těch zbylých 999 případech nevěděl, o čem mluvíš." Není to skvělé? Kdo ví, že když to vyšlo z jeho úst, tak se jeho srdce vyděsilo? Kdo ví, že to je dobrá věc?
Zapomeňte na to slovo, které řekl, on je takový, jak reagovalo jeho srdce. A pokud se identifikujete tím skutkem slabosti, pak se vrháte do zbytku života v slabosti. Ale pokud vaše srdce reaguje zastavením, tak najednou co bylo normální... Kdo ví, že to znamená, že jeho srdce bylo změněno, že přišlo Evangelium a očistilo jeho srdce? To je dobře. Někteří lidé to minou a potom se cítí tak špatně a chodí se svěšenou hlavou tři dny. Přišli ke mně lidé a s pláčem říkali "já jsem udělal toto a tamto" a já jsem odpověděl "Člověče rád vidím, že máš tak čisté srdce." A oni "Cože? :O" Protože se tolik identifikují s tím, co udělali špatně na místo toho, že jim na tom záleží. Víte, že byla doba, kdy to ti lidé dělali a ani nemrkli okem? A nyní jim na tom záleží, takže se vsadím, že se něco v jejich srdci změnilo. A potom je velmi jednoduché přijímat Boží Lásku, milost a odpuštění, a zachovat svoje svědomí čisté. Říct "Bože, to vůbec nejsi ty, to je mnohem méně, než hodnota toho, kým jsi mě učinil a já Ti děkuji, že to vůbec ani nejsem já. Bože vyznávám to jako hřích a děkuji Ti". Vůbec ani neproste o odpuštění, protože pak otevřete otázku "zda je vám odpuštěno" a budete prosit tisíckrát. Neříká se tam "proste za odpuštění", říká se tam "vyznávejte". Jakmile vyznáte, tak On je věrný a spravedlivý a očišťuje. "Bože tolik si cením toho, že jsi mně odpustil a očistil mě, že před Tebou můžu stát spravedlivý a zákon hříchu a smrti nade mnou nevládne, satan nade mnou nevládne, můj život je v Tobě a jsem chráněn a zapečetěn ve stínu všemohoucího Boha." - Takto se můžeme modlit ihned po tom, kdy něco mineme - pokud jsme upřímní. Rozumíte? A zákon hříchu a smrti je zničen a nemá na vás žádné právo.
"Účinná modlitba spravedlivého" - "Mnoho zmůže účinná modlitba spravedlivého." - Vidíte, proč je důležité zachovat si identitu spravedlnosti? Protože máte právo být v Boží přítomnosti a modlit se ve jménu Ježíše. Máte právo. Vidíte, proč tolik lidí zápasí se svou spravedlností? Protože "Mnoho zmůže účinná modlitba spravedlivého." Když se se mnou tady Jan poprvé setkal, tak mi hodně volával a říkal "Mohl by ses se mnou modlit za toto, modlit se s někým a podobně - protože účinná modlitba spravedlivého zmůže mnoho." A on věděl, že já vím, že jsem spravedlivý - takže mi volal na základě toho Písma, protože říkal, že ví, že Bůh mě slyší, protože jsem věděl, že jsem spravedlivý. A mně to přijde úsměvné, je to dobré - a hádejte co - já jsem spravedlivý v Něm, ne sám v sobě, ale v Něm. Když řeknete jsem spravedlivý, tak lidé řeknou "Ó můj Bože...[co si o sobě myslí]". Radši věřte, že jsem spravedlivý, protože Ježíš sedí po pravici a Jeho krev je na slitovnici a věřte, že to způsobuje, že moje srdce Ho miluje, je před Ním pokorné, ale také způsobuje, že jsem smělý a jsem si jistý tím, že On je ve mně a se mnou, protože to je Jeho touha.
Takže toto Evangelium, které kážu, tak to není můj nápad, to je Jeho nápad. Takže proč to prostě nepřijmu a nenechám Ho, aby byl všechno, co chce být ve mně a ve vás? Amen? Proto se můžeme dnes večer modlit za nemocné. "Upevněte dnes svoje srdce" - to bylo Pánovo Slovo. Ať je vaše srdce upevněno. Sledujte - Boží vůle je uzdravit. - Pokud toto [v sobě] neupevníme, pak se nikdy nebudeme modlit modlitbu víry. Budete se modlit modlitbu "doufáme že", "doufám, že dnes je ta chvíle", "bylo by skvělé, pokud by Bůh uzdravil...", budete se modlit modlitbu něčeho, ale nebude to modlitba víry. Víra je podstata a realizace vaší naděje. Takže pokud doufáte v uzdravení, pak víra je realizací toho "proč být uzdraveni", jak uzdravení přichází, a že to je Boží "Ano". Takže víra je krok dál za vaši naději. Ok? Kdo ví, že většina lidí má naději? Většina. Satan by vás rád zbavil i naděje. Svět říká "Nedělejte si přílišné naděje", víte, že to dokonce říkají i křesťané, protože zažili tolik ztrát [lidí]? Říkají "Podívej, modlili jsme se za Shery, Jeany, Barbaru ... a neviděli jsme, že by se něco stalo, takže doufáme, že tentokrát se něco stane, ale radši si nedělejte naděje.." Kdo z vás to někdy zažil? To je ďábel. Protože podle Židům 6 je naděje "kotvou vaší duše" a bere vás skrze oponu do Boží přítomnosti. Moje naděje mě bere na místo, kde potřebuji být, protože vidím, že Ježíš je nadějí mého spasení. Ale víra je realizací této naděje. Je to zjevení toho, čeho On dosáhl a co učinil dostupné pro mě, jako pro Boží dítě. Rozumíte? "Důkaz věcí neviditelných" - takže pokud jsem to ještě neuviděl a mám důkaz, pak budu trpělivý a nechám svoje srdce upevněné. Rozumíte tomu všichni? Ok.
Otče děkujeme Ti a chválíme Tě, a Pane děkujeme Ti za Tvoje Slovo a prosím, aby zůstalo zapečetěno a zakořeněno v našich srdcích. Otče, zaznamenal jsem určitou míru tlaků během uctívání a děkuji Ti, že je teď odstraňuješ, skrze Slovo, uctívání, skrze pravdu spravedlnosti a děkuji Ti za čerstvé vylití Ducha na každé srdce a duši. Bože děkuji Ti, že odsud nikdo neodejde a neponese tíhu a tlak života a světa, se kterou přišli, ale že jejich perspektiva se změnila a každá nádoba je naplněna světlem. Bože, žehnám lidem v té pravdě a děkuji Ti za milost, ve jménu Ježíše. Amen? Amen.
Takže poslouchejte, co teď uděláme. Jsme Tělo Kristovo, budeme si sloužit jako Tělo, takže vás nenechám jít všechny dopředu, abych se za vás sám modlil. Kdo ví, že modlit se za lidi je skvělé? - Pokud máte víru, je to prostě skvělé. Ale je to o Těle Kristově a my jsme Tělo Kristovo, ok? Takže kdokoliv sem přišel s nemocí, tak vás necháme přijít, pokud můžete, pokud ne, tak k vám přijdeme. Ale chceme, aby se lidé, kteří věří, že Boží vůle je uzdravit a že Kristus je v nich - chceme, aby tito přišli a modlili se za nemocné. Zůstaňte úplně jednoduší, nevkládejte důvěru ve své modlitby nebo schopnost vaší modlitby, je to víra v dokonané Kristovo dílo. "Ve jménu Ježíše buď uzdraven. Nemoci vyjdi z jeho těla, tělo buď zdravé." Ok?
Jak mi zavolala ta paní na telefon, tak jsme se modlili - já jsem ten příběh nedokončil, že? Modlili jsme se a všechna bolest odešla z celého těla, byla přemožena a říkala, že cítí teplo - protože tam byl Bůh, nepotřebovala mluvit se mnou. Bylo to skvělé.
Pokud jste nemocní nebo potřebujete modlitbu za cokoliv, tak potřebuji vědět, kdo to je - prostě přijďte sem a zde budou lidi [kteří se za vás budou modlit.] Myslím cokoliv, co není v pořádku. Cokoliv, co není vaše stvořená hodnota/stav. Cokoliv, co vám brání/překáží, cokoliv, co vás brzdí... Víte, co je jho? Jho je něco, co vás drží proti vaší vůli, co vás svazuje od toho být svobodní - říká vám to "kdo jste, kam půjdete, kdy tam půjdete, co a kdy budete dělat". Jho je něco co na vás přijde a zkusí ovládat a ovládnout vaše zdraví a kvalitu vašeho života, mimo Krista. Sledujte toto "přijde den, kdy díky pomazání bude jho z vaší šíje zlomeno a zničeno, a břímě bude sňato z vašich beder". Ježíš Kristus. Kristus není jeho příjmení, je to Ježíš, ten Pomazaný, který má schopnost pomazat. Jsme Tělo Pomazání, jsme ztělesněním pomazání. Pomazání je zde, aby zničilo jho.
Nechci zde nikoho nazvat psem, možná to nebude nejlepší příklad. Proč lidé přivazují svého psa? Aby nad ním měli kontrolu. Někteří lidé nemohou psa pustit z vodítka. Lidé vezmou velkého vola, a zapřáhnou ho do jha, zlomí jeho vůli a on chodí v kruhu a mele obilí, vykonává vůli jiného. To je jho. Bible říká "budu silný jako divoký býk, protože toho do jha nezapřáhnete." Ten vás dostane dřív než vy ho. :D
Takže přijďte sem. Kvůli čemukoliv - dával jsem ten příklad, protože si potřebujete uvědomit, zda není něco, co vás omezuje, nějaké jho, které vás drží od původní hodnoty/stavu, co vám brání v tom "být kým jste byli stvořeni". Díky Ježíši...