Andrew Wommack - Už to máte - 3 - Je to v duchovní oblasti

Andrew Wommack - Už to máte - 3 - Je to v duchovní oblasti

Toto je třetí část vyučování "Už to máte" a nazval jsem ji "Je to v duchovní oblasti". Tato část navazuje na ty dvě předchozí, a pokud jste je ještě neslyšeli, poslechněte si je. A nejlépe popořadě. Už jsme si v Efeským 1. kapitole prošli skutečnost, že jsme už byli požehnáni, že Bůh to už udělal, že už nás zahrnul moudrostí, požehnal nás veškerým duchovním požehnáním. Že v sobě máme stejnou moc, která vzkřísila Ježíše Krista z mrtvých a že všechno je už hotové. Že to není o tom, abychom Boha prosili za uzdravení, ale je to otázka věřit tomu, že Bůh už uzdravil, stát na tom a uvolnit to. Druhé vyučování bylo o milosti a víře a skvěle to vykreslilo skutečnost, že Bůh už milostí udělal všechno. A že víra není něco, co my děláme, abychom způsobili, aby Bůh jednal, ale víra je naše reakce na to, co Bůh už milostí udělal. A pokud to Bůh už udělal, tak potom je víra jednoduchá. Víra není zápas, není to něco, čím se snažíte Boha přimět, aby jednal. Víra je, že prostě a jednoduše reagujete pozitivním způsobem na to, co Bůh už udělal. A věřím, že i jen ty dvě první vyučování už můžou člověku úplně změnit život, pokud tomu porozumí a začne to ve svém životě aplikovat.

V této části chci objasnit, jak je to možné. Vím, že někteří lidé mají problém s tím, když mluvím o tom, že Bůh už všechno udělal, že už jsou požehnaní, že mají radost a jsou plní slávy. Někteří jakoby to nebyli schopní pojmout a vaří se jim z toho závity, protože si říkají: "Jak by to bylo možné? Vždyť je mi mizerně, bojuji s depresí!" A když mluvím o tom, že Bůh už to udělal, že už nemusí udělat nic navíc, aby někoho uzdravil, tak někteří vytáhnou: "Ne, tak to není, podívej se, tady je moje lékařská zpráva! Tohle dokazuje, že to tak není." Nebo mají nějaký pocit v těle a cítí bolest a podobně, takže namítají: "Ale já nejsem uzdraven!" Pro některé lidi je tohle za hranicí toho, čemu jsou schopní věřit, když přece vidí, co se odehrává ve fyzické sféře. Ale přitom Boží Slovo učí, že Bůh nás už požehnal, že v sobě máme tu samou moc, která vzkřísila Ježíše Krista z mrtvých, že už to máte, je to hotové. Zdá se to být úplný opak toho, co je vidět, a někteří lidé to nedávají. Mě to vyřešilo porozumění, že existuje duchovní sféra. A o tom bude tato část.

Ta pravda, že Bůh nás už požehnal a všechno je už hotové, že všechno, co kdy budete potřebovat, je už zajištěné - radost, pokoj, moudrost, zjevení v poznání Jeho, to všechno je už hotové, ale je to v duchovní oblasti. A pokud tomu neporozumíte, tak o toto zjevení přijdete, protože fyzická sféra neodráží přesně to, co je pravda v duchovní sféře. A je to pro to, že my jsme jako most, který přináší to, co je realitou v duchovním světě, do toho fyzického. A je tak málo lidí, kteří umožní svojí víře, aby byla mostem pro duchovní pravdy, které Bůh už udělal, aby se mohly projevit ve fyzickém světě, takže to moc často nevidíme.

Například. Jedna z prvních věcí, kterou mi Bůh zjevil, byla skutečnost, že jsem se stal spravedlivým. A to ne díky čemukoliv, co jsem udělal, ne skrze moje skutky, ale Bůh mě učinil spravedlivým. A proto jsem spravedlivý. Ne protože jsem žil svatě, ne protože jsem všechno udělal správně, ale když jsem se znovuzrodil, tak se Ježíš Kristus stal mojí spravedlností. To je v 1. Korintským 1:30 a Efeským 4:24 zase říká, že jsme byli stvořeni ve spravedlnosti a svatosti. Není to něco, čím se stáváte, do čeho se snažíte dostat, nebo k tomu spějete. To je nové stvoření, to je něco, co se stane. Písmo říká v 2. Korintským 5:21 Vždyť Toho, který nepoznal hřích, učinil hříchem za nás, abychom se my v něm stali Boží spravedlností. Také je tam napsané, že spravedlnost je dar. Boží Slovo deklaruje, že každý člověk, který věří, že Ježíš je Boží Syn a vloží do Něj svoji víru, tak když se znovuzrodí, tak je učiněn spravedlivým. Takže jsem tuto pravdu uviděl, ale měl jsem problém, protože jsem se podíval na sebe, viděl jsem všechny možné nedokonalosti a věděl jsem, že může být líp, že nejsem jako Ježíš. A kvůli tomu, jak jsem byl dříve učen, tak jsem si myslel, že spravedlnost a správné postavení před Bohem se týká mého fyzického těla, že to je o mých skutcích, mých myšlenkách. Stačilo se podívat na mé jednání a viděl jsem, že jsem nemiloval každého, jak bych měl, takže jak můžu být spravedlivý? Znal jsem své myšlenky, často jsem byl nahněvaný, dotčený, měl jsem žádostivé myšlenky a podobně a věděl jsem, že takový Ježíš nebyl.

Díval jsem se na fyzickou sféru, na sféru mých emocí, a nebyl jsem si schopný srovnat, jak bych mohl být spravedlivý. A bojoval jsem s tím dlouho. A potom mi Bůh dal zjevení "Duch, duše a tělo". Už jsem to zmiňoval - projděte si to, protože to rozebírá, že Bůh vás vidí v duchu, ne v těle. A skrze toto zjevení "Duch, duše a tělo" jsem si uvědomil, že když Bible říká, že jsem spravedlivý, tak to nemluví o tom, že všechno mé jednání je správné a dokonalé, že to neznamená, že všechny mé myšlenky jsou správné, ani že moje fyzické tělo je tak dokonalé, jak by mělo být, ale že jsem úplně změněn ve svém duchu. Že jsem nové já, že jsem nové stvoření. 2 Korintským 5:17 Proto, jestliže je někdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, vše je nové! A já jsem si začal uvědomovat, že ve svém duchu jsem absolutně úplně nový člověk. A vítězství v mém životě začalo přicházet, když jsem přestal chodit a řídit se podle toho, co jsem viděl v zrcadle, podle myšlenek ve svojí hlavě, podle svého chování a skrze Boží Slovo jsem začal měnit svoji identitu k tomu, kým jsem v duchu. Jak se to stane? Do duchovní sféry se dostanete jediným způsobem - skrze Boží Slovo. Řeknu to jinak. Jediný způsob, jakým se dostanete do Božího duchovního světa, a jak můžete uvidět správný obraz, je skrze Boží Slovo. Ježíš řekl Jan 6:63 Duch je ten, kdo obživuje; tělo není nic platno. Slova, která vám mluvím já, jsou Duch a jsou život. Boží Slovo je duchovní. Boží Slovo nám ukazuje, co se děje a jak jsou věci v duchovním světě. A to je důvod, proč někteří lidé s Božím Slovem tolik zápasí a vypadá to, že tomu nejsou schopní porozumět.

V Duchu jste úplně nový člověk. Skutečné vy jste to, kým jste v Kristu. A pokud z toho začnete žít, tak to Bible nazývá chození duchem. A když budete chodit duchem - tj. podle Pravdy, tak se ve vašem životě bude projevovat Boží moc. A jediná cesta, jak se dostat do ducha a rozumět tomu, kdo jste v Kristu, je, že se podíváte do Božího Slova, protože Boží Slovo je Duch a je život. V Jakubovi 1. kapitole je napsané: Jakub 1:25 Kdo však nahlédl do dokonalého zákona svobody a zůstává v něm - kdo není zapomnětlivý posluchač, ale vykonavatel skutku - ten bude blažený v tom, co dělá. V předchozích verších se mluví o tom, že pokud je někdo jen posluchač a ne vykonavatel slova, tak je jako člověk, který se shlédne v zrcadle, odejde a hned zapomene, jaký je. Když se díváte do zrcadla, tak vidíte svůj fyzický obličej. Ale když se díváte do Božího Slova, tak vidíte své duchovní já. Pokud bych se s vámi bavil a řekl vám, že máte rozcuchané vlasy, tak jak poznáte, zda je to pravda? Samozřejmě bereme lidi, kteří mají vlasy. Jak to poznáte? Nepoznáte to podle pocitů. Musíte jít a podívat se do zrcadla. A věříte tomu, co v zrcadle vidíte, a také podle toho jednáte. A došlo vám někdy, že to, co vidíte v zrcadle, nejsou vaše vlasy? Není to ani váš skutečný obličej. Vlastně jste nikdy svůj obličej neviděli. Pro někoho to může být šok, ale svůj obličej vidět nemůžete. Možná jste viděli odraz svého obličeje, fotku, nebo kresbu, ale nikdy jste neviděli svůj obličej. Jak tomu tedy můžete věřit? Pointa je, že vy se díváte na určitou reprezentaci reality. A úplně stejně to funguje, když se díváte do Slova.

Když se díváte do Božího Slova, tak vám říká, kdo jste v Kristu, a ukazuje vám duchovní pravdy. Říká vám věci, které se dějí v duchovním světě. A pokud chcete být duchovně smýšlející a prožívat výhody toho, že smýšlíte duchovně - o tom mluví Římanům 8:6 Neboť smýšlení těla je smrt, ale smýšlení Ducha je život a pokoj. To znamená, že pokud jste dominováni svými smysly - tím, co vidíte, cítíte, slyšíte a podobně, pokud nejste schopní věřit něčemu, co vám vaše smysly nemohou potvrdit, pokud potřebujete mít všechno vědecky dokázané, než uvěříte, že to tak je, tak potom se nikdy nebudete pohybovat v Božích nadpřirozených věcech, protože Bůh je duch. Jan 4:24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě. Jinak řečeno potřebujete začít rozumět duchovní sféře. Potřebujete být duchovně smýšlející. A být duchovně smýšlející vám přinese život a pokoj. Ale pokud myslíte tělesně, produkuje to ve vás smrt.

Celé to říkám proto, že Bůh už všechno udělal a někteří lidé to i v Písmu vidí, ale jako by narazili do zdi a říkají: "No jo, ale realita je takováto... Já nevypadám jako požehnaný, nevypadám jako uzdravený, nevypadá to, že bych v sobě měl Boží moc a pomazání, necítím žádné brnění v rukou... Jak můžeš říkat, že mohu křísit mrtvé?" A tak podobně. Není to ve fyzickém světě, je to v duchovním světě. To jsou dva různé světy. Dám vám pár příkladů, kde to snad uvidíte. V 2. Královské v 6. kapitole je situace, kdy král Asýrie bojoval proti králi Izraele a snažil se je překvapit, ale oni na ně už čekali. Jako by král Izraele už dopředu věděl, co král Asýrie chystá. Když se to stalo už po několikáté, tak si Asyrský král myslí, že je tam nějaký zrádce. 2 Královská 6:11 Mysl aramejského krále byla kvůli tomu rozbouřená. Zavolal své otroky a řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich je s izraelským králem? ¹²Jeden z jeho otroků řekl: Nikoli, můj pane a králi, ale prorok Elíša, který je v Izraeli, oznamuje izraelskému králi věci, které mluvíš ve své ložnici. Eliáš, který byl napojen na Boha, od Něj slyšel věci, které říkal Izraelskému králi a král Izraele věřil tomu, co Eliáš viděl a slyšel v duchu, a jednal podle toho, takže byl schopný Asyrského krále vždy porazit. A král Asýrie se proto rozhodl jednat. Verš 13 Řekl: Jděte a podívejte se, kde je. Pak pošlu a zajmu ho. Oznámili mu: Je v Dótanu. ¹⁴Poslal tam koně a vozy, ohromné vojsko. Přitáhli v noci a obklíčili město. ¹⁵Služebník muže Božího vstal časně ráno, vyšel, a hle, vojsko bylo kolem města, koně i vozy. Jeho služebník se ho zeptal: Ach, můj pane, co budeme dělat? Eliášův služebník panikařil. Viděl ty armády a věděl, proč tam jsou. Takže jde za Eliášem. Verš 16 Odpověděl: Neboj se, protože s námi jich je víc než s nimi. Lidé, kteří nerozumí, že v životě je víc, než jen to, na co si můžete sáhnout, než co můžete vidět, cítit a ochutnat, lidé, kteří si myslí, že neexistuje jiná realita mimo fyzický svět, by museli prohlásit Eliáše za lháře.

Spousta lidí nerozumí lidem, kteří jednají ve víře, a myslí si, že takový člověk jen říká, že je uzdravený, přestože ve skutečnosti uzdravený není, a doufá, že bude uzdravený. Tak to ale není. To by se člověk jen obelhával. Ale pokud člověk vidí duchovní skutečnost a promlouvá ji, přestože je jiná, než ta fyzická, tak ta duchovní pravda přemůže tu fyzickou a fyzická skutečnost skloní své koleno před tím, co je už pravda v duchovní sféře, a ta duchovní pravda se stane pravdou i ve fyzickém světě. Ale není to jako: "Předstírej něco, dokud se to nestane." Člověk, který opravdu věří a mluví, přestože fyzická realita je jiná, tak promlouvá to, co je realita a pravda v duchu, a to se projeví ve fyzickém světě. Eliáš prohlásil: "S námi jich je víc než s nimi." Pokud by realita byla jen fyzický svět, to co si můžete ověřit svými smysly, potom by to byla lež. Ale realita je mnohem víc, než jen to, co je ve fyzickém světě. Eliášův služebník nefungoval ve víře tak, jako Eliáš. Verš 17 Pak se Elíša modlil: Hospodine, otevři jeho oči, ať vidí. A Hospodin otevřel služebníkovy oči a viděl, hle, pohoří kolem Elíši bylo plné koní a ohnivých vozů. Píše se zde, že Bůh otevřel služebníkovi oči. Garantuji vám, že když viděl všechny ty nepřátele, tak jeho fyzické oči byly otevřené a pravděpodobně velké jako tenisáky. Ale zde se mluví o očích jeho srdce.

Jde o schopnost vidět vaším srdcem. Vidět srdcem věci, které nejste schopní vidět svýma fyzickýma očima. Je to schopnost vidět do duchovního světa, namísto toho, že byste byli limitováni pouze tím, co vidíte svýma fyzickýma očima. Ježíš používá podobný obrat - kdo má uši, slyš. Všichni, co Ježíše poslouchali, měli uši na hlavě, ale Ježíš mluvil o tom, kdo je schopen slyšet srdcem, ať slyší a přijme, co říká. Musíte být schopní vnímat svým srdcem věci, které nejste schopní vnímat svými pěti smysly.

Eliáš se modlil a jeho služebníkovi se otevřely oči a viděl, že pohoří kolem bylo plné koní a ohnivých vozů. A ti andělé se tam nedostavili až když se Elíšovi otevřeli oči. Oni tam už byli. Duchovní realita tam už byla, akorát si jí Elíša nebyl vědomý. Bratři a sestry, kolem nás je tolik duchovních pravd a realit, které většina z nás není schopná vnímat, protože omezujeme to, čemu věříme, tím, co jsme schopní vnímat svými smysly. Musíte jít za to a uvědomit si, že je zde duchovní svět. V duchovním světě vás Bůh už uzdravil, už na vás přikázal své požehnání, už vám dal radost a pokoj, všechny ty věci jsou už ve vás v hojnosti. Ale vy to musíte vidět prvně vevnitř, než to budete schopní vidět i navenek. Jinými slovy, musíte vidět a věřit, že v duchu jsou ty věci už hotové a že duchovní svět je reálný, že to není nějaká fantazie, ale realita. Ve skutečnosti duchovní svět stvořil tento fyzický svět. Tento fyzický svět, vesmír, Země, všechno čeho se můžeme dotknout, co můžeme vidět, bylo stvořeno duchovní silou. V Židům 11 je napsané, že co vidíme, nevzniklo z viditelného. Bůh vzal duchovní podstatu a stvořil všechno fyzické, co vidíme. Všechno, co je ve fyzickém světě, má svůj původ v duchovním. Duchovní svět je "otcem/původcem" toho fyzického a duchovní svět je vždy větší. Stvořitel je vždy větší než stvoření. Duchovní svět je reálný a zde jsme četli jeden z příkladů. Eliáš si byl vědomý duchovní reality, proto vyšel a modlil se, aby je Bůh ranil slepotou. Oni oslepli a Eliáš přivedl celou Asyrskou armádu do zajetí, protože věřil v moc, která byla v duchovním světě. Nepoužil fyzické zbraně, použil duchovní.

Jiný příklad je v Danielovi v 9. kapitole. Daniel se zde modlí za zjevení ohledně doby v zajetí, protože to už bylo víc jak 70 let. Vypadalo to, že se nenaplnilo, co Jeremiáš prorokoval. To proroctví ale bylo na 70 týdnů let. Nebudu do toho zabíhat, ale místo 70 let to bylo 490 let. Daniel zde prosí za zjevení. Daniel 9:3 Tehdy jsem obrátil svou tvář k Panovníku Bohu, abych jej hledal modlitbou a úpěnlivými prosbami, v postu, žíněném rouchu a popelu. A potom se modlí. Končí to verš 19 Ach, Panovníku, slyš! Ach, Panovníku, odpusť! Ach, Panovníku, pozorně naslouchej a jednej, neotálej! Kvůli sobě samému, Bože můj, vždyť tvým jménem se nazývá tvé město i tvůj lid. ²⁰Ještě jsem hovořil, modlil se a vyznával hřích svůj i hřích svého lidu Izraele a před Hospodinem, svým Bohem, přednášel svou úpěnlivou prosbu za svatou horu svého Boha, ²¹ještě jsem hovořil a modlil se, a vtom ten muž, Gabriel, jehož jsem spatřil ve vidění na počátku, se mne vyčerpaného únavou dotkl v čase večerní přídavné oběti. ²²Aby mne poučil, promluvil a řekl: Danieli, vyšel jsem teď, abych ti dal porozumět smyslu. Danielova modlitba mohla trvat něco kolem tří minut a zatímco se ještě modlil, tak přišel anděl Gabriel, aby mu dal odpověď na jeho modlitbu. To je úžasné. Bylo by skvělé, kdyby se všechno, za co se modlíme, fyzicky projevilo/manifestovalo ve třech minutách, to by asi většina lidí zvládla.

Věnujte pozornost tomu, co následuje. Verš 9:23 Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ho oznámil, neboť jsi převzácný. Pochop tedy to slovo a rozuměj tomu vidění. Bůh jednal v duchovním světě a vydal příkaz už na počátku Danielovy modlitby, ale trvalo asi 3 minuty, než se Gabriel dostavil. Zde jsou velmi důležité věci, kterým potřebujete rozumět, a obrovsky vám to pomůže v přijímání od Boha. Většina lidí si myslí, že věci se dějí hned anebo vůbec. Ale zde vidíme, že Bůh jednal prvně v duchovním světě a manifestace ve fyzickém proběhla až za nějakou dobu. Není to tam vysvětlené, možná si Gabriel potřeboval sbalit věci, možná byl na druhé straně vesmíru, nicméně odezva trvala nějakou dobu. V další kapitole se Daniel opět modlí a řekli byste, že jeho víra musela být nyní tak velká, že by měl mít lepší výsledky než v předchozím případě. Rád používám Daniele jako příklad, protože někteří lidé si myslí, že Bůh má některé oblíbené a těm odpovídá lépe, než ostatním. Někdy si to myslí i o mně. Ale zde máme zase Daniele, který v předchozí kapitole dostal odpověď na modlitbu, zatímco se ještě modlil. V desáté kapitole se opět modlí a dokonce i postí, ale tentokrát to trvá tři týdny. Tři týdny! Ne tři minuty. Proč si myslíte, že Bůh odpoví na některé modlitby rychle a některé odpovědi vidíme až za nějaký čas?

Připadlo vám někdy ve vašem životě, že Bůh pro vás někdy něco udělal rychle, a něco jiného trvalo třeba dny, týdny, roky? Že za něco stále věříte a ptáte se: "Bože, proč otálíš?" Víte, že to je špatná otázka? Protože když se podíváte na Daniel 10:12 Promluvil ke mně: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena a kvůli tvým slovům jsem přišel také já. Ten posel Danielovi říká, že byl vyslyšen už první den a Bůh hned poslal odpověď, ale trvalo to 21 dní, než se probojoval skrze opozici. Verš 13 Ale velitel perského království se stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael, jeden z předních velitelů, mi přišel na pomoc, když jsem tam zůstal u perských králů. Nebudu to víc rozebírat, ale "velitelem perského království" je zde míněna démonická mocnost, démonická opozice. Takže rozdíl mezi těmito případy nebyl, že by Bůh jednou odpověděl za 3 minuty a podruhé za 3 týdny. Bůh odpověděl v obou případech okamžitě. Bůh se zde nezměnil, Bůh odpovídá na modlitbu okamžitě. A v Nové smlouvě, jak vyučujeme v této sérii, už Bůh všechno udělal! Daniel na tom byl ještě jinak, než my. Daniel se díval do budoucna a prosil Boha, aby něco udělal. Ale v Nové smlouvě se díváme do minulosti na to, co Bůh už skrze Krista vykonal. Už je to hotová věc. Není to tak, že by Bůh odpovídal na modlitby některých lidí okamžitě a na modlitby jiných až po 3 dnech, týdnech, letech. Všechno už bylo zaopatřeno, ještě než se u vás objevila potřeba. A Bůh nejedná různě s různými lidmi, ale jsou to lidé, kteří od Boha přijímají různě. Bůh už svoji část udělal, ale jsou věci, které zadržují, aby se věci, které Bůh udělal, projevily ve fyzickém světě.

Podívejme se na další špatné předpoklady, které lidé často mají. Lidé si často myslí, že to ďábel má všechnu moc a je všemohoucí. Myslím tím, že většina lidí věří, že ďábel je věrnější než Bůh. Lidé si nejsou jistí, zda Bůh odpoví na jejich modlitby, když udělají všechno správně, ale jsou si absolutně jistí, že pokud udělají jedinou chybičku, tak si je ďábel podá. Takže vlastně věří ve věrnost ďábla, myslí si, že ďáblovi nikdy nic neunikne. Věří, že je stále přítomný... Slyšíte lidi říkat: "Ďábel mi dělá tohle a tamto..." Víte, ďábel je jen jeden a není všudypřítomný, není všude, může být v jeden čas pouze na jednom místě. A jak všichni mluví o tom, jak je ďábel každý den pokouší ke hříchu a podobně, tak to je nesmysl. Ano ďáblovo království je proti nám, ale myslím, že ďábla příliš vyvyšujeme. Ďábel není všemocný, není vševědoucí, ne všechno se mu povede, nedělá věci dokonale. Takže v tom druhém případě manifestace odpovědi trvala 3 týdny a nezáviselo to na Danielovi, ani na Bohu, ale motal se do toho ďábel. Někdy nám satan vzdoruje, jindy ne, a já nevím proč, ale lidé ďábla velmi přeceňují, když mu všechno připisují a vidí ho jako dokonalého.

Když se dnes modlí většina křesťanů a nevidí hned manifestaci, tak namísto aby je napadlo: "Bože, vím, že jsi věrný, že odpovídáš na moje modlitby okamžitě, že už je to hotové, že u Tebe to nevázne...", tak volají: "Ó Bože, ty jsi všemohoucí, pokud bys mě chtěl uzdravit, tak bych byl uzdraven. A já jsem se modlil a postil jsem se a nic se nestalo. Už jsou to tři týdny..." A lidé ztratí víru, na Boha se naštvou, zahořknou a diví se, co se děje. Pokud by to Daniel vzdal a skončil 20. den, řekl by si: "No, minule mi Bůh odpověděl za 3 minuty, ale teď už jsou to skoro tři týdny, končím..." Tak věřím, že i když Bůh už vydal příkaz a anděl byl na cestě, tak by se odpověď nikdy nemanifestovala. My musíme věřit a vytvářet ten most. Bůh je duch a jedná v duchovním světě. Ale zda se to manifestuje do fyzického světa, tak to nezávisí na Bohu, ale na tom, zda jsme schopní se vírou vztáhnout do duchovního světa a přivést to, co Bůh už udělal, do fyzické manifestace. Záleží to na tom, zda naše víra zprostředkovává most, aby Bůh mohl jednat ve fyzickém světě. Bůh nedělá věci bez nás. A my každopádně nejsme schopní udělat cokoliv bez Něho. Takže Bůh udělá něco v duchovním světě a potom proudí skrze nás, aby se to dostalo do fyzického světa. To je úžasné zjevení!

Nevím, jak moc Daniel rozuměl těmto věcem, ale byl si jistý, že Bůh mu odpoví, a odmítal skončit, vzdát se. Někteří křesťané vytrvávají v modlitbě, stojí v modlitbě a modlí se, dokud nevidí, že se to stane. Ale toto není ten nejlepší přístup. Takto to dělal Daniel, ale Daniel nežil v Nové smlouvě, neměl autoritu a moc, kterou máme my skrze znovuzrození. Nikde není zmíněné, že by Daniel měl nějaké tušení, co se děje v duchovním světě, když se modlil. Z jeho pohledu to mohlo vypadat, že Bůh je ticho a ignoruje ho. Ale Daniel vytrval a pokračoval ve víře. A jak to bylo, se dozvěděl, až se ukázal ten posel. Danielovi by nepomohlo, kdyby mu Bůh ukázal, že tam brání nějaká mocnost, protože lidé starého zákona neměli autoritu nad ďáblem. Ale nám v Nové smlouvě byla dána autorita, a pokud se ďáblu nevzepřeme, tak neuteče. Způsobí to Boží moc, která stojí za vámi, ale je to na vás. Nemůžete po Bohu chtít, aby se ďáblu vzepřel namísto vás. Nám byla dána autorita, ale Daniel ji neměl, takže i kdyby věděl, že je tam démonická opozice, nic by mu to nepomohlo.

My se ale jako Novosmluvní věřící nemusíme modlit, jak se modlil Daniel. Že se modlíme, stojíme a dovolíme ďáblu, aby tomu bránil, bojoval a kdy sice nakonec zvítězíme, protože jsme vítězové. Pokud lidé dnes vůbec získají svůj zázrak, tak většinou tímto způsobem. Jsou jako pes, který najde kost a drží ji. Ví, že Bůh jim dal tu věc, nepustí to a stojí proti vší bolesti, zranění, pronásledování, které jim ďábel působí, a nakonec zvítězí. Ale je lepší způsob, jak se modlit. Představme si, že třeba Daniel by měl výhody Novosmluvního věřícího a mohl modlit takto: "Bože, vím, že jsi stejný včera dnes i na věky. Takže pokud jsi minule vydal příkaz už na počátku mé modlitby, tak vím, že teď to bylo stejně. Odpověděl si. A Otče, já ti děkuji, že odpověď je na cestě. Ukaž mi, kde je problém." A Bůh mu mohl ukázat, že tam je démonická opozice proti jeho modlitbě a Daniel se tomu mohl postavit a zkrátit tu dobu, než se to projevilo. Pokud porozumíte těmto principům, tak vám to dá velké ujištění, že Bůh to už udělal. Bůh už to přikázal, jenom se to musí dostat z duchovního světa do fyzického a tomu mohou nějaké věci bránit.

Například jeden můj známý se jednou snažil prodat dům. Neprodával ho přes realitku, ale dal před dům ceduli "Na prodej". Dva roky nebyl schopný ten dům prodat, i když se na něj bylo pár lidí podívat. V té době se nemovitosti neprodávali úplně dobře. Když slyšel moje vyučování o těchto věcech, tak k němu Bůh mluvil a řekl mu, že ten dům se doposud neprodal ne kvůli tomu, že by Bůh k nikomu nemluvil a nedal to někomu na srdce, ale že satan bránil v koupi kupujícímu, a že on se nepřimlouval a nepostavil se té věci. Mohla za to démonická opozice, za kterou tento muž nemohl, týkalo se to člověka, který ten dům chtěl koupit. Takže můj známý to přijal jako slovo od Boha a modlil se za to. A protože nevěděl přesně, o co jde, tak se modlil v jazycích a věřil, že Bůh se skrze něho za to modlí. Za dva dny uzavíral smlouvu s kupcem a dům byl prodán. A ten kupující mu říká: "Víš, že když se před dvěma roky objevila cedule, že váš dům je na prodej, tak jsem své ženě řekl, že tohle bude náš dům." A dva roky se snažil sehnat peníze. On se tuším snažil prodat svůj dům a ten člověk, co ho měl koupit, nemohl zaplatit, prostě tam byly různé překážky. A potom mu říká: "A dva dny zpátky se stala neočekávaná věc." Bylo to přesně v dobu, kdy můj známý dostal toto zjevení a začal se za to modlit. Řekl: "Před dvěma dny přišel muž, který kupoval náš dům a dal mi peníze na ruku. Dva dny mi trvalo, než jsem všechno zařídil a zde jsem."

Pointa je, že Bůh odpověděl na modlitbu tohoto člověka dva roky před tím, než viděl, že by se cokoliv stalo. Neviselo to na tom, že by Bůh nejednal, ale satan to zadržoval skrze jiné lidi. A pokud tomu nebudete rozumět, tak se budete modlit, aby se váš dům prodal, a když se hned nic nestane, tak budete Bohu vyčítat: "Tys mě nevyslyšel..." Ale tak to nebylo. Bůh už odpověděl, už mluvil k lidem. Už je to hotové. Bůh už na vás přikázal toto požehnání, ale je to v duchovní sféře a vy to potřebujete dostat z duchovní sféry do fyzické. A jak to uděláte? Je spousta věcí jak, ale já vám chci ukázat princip. A pokud tomu porozumíte, způsobí to změnu v tom, jak od Boha věci přijímáte.

Když se nyní modlím za uzdravení a nevidím hned manifestaci toho, za co jsem se modlil, tak nikdy neřeknu: "Bože, proč jsi to neudělal?" Nikdy bych se už nevracel k tomu: "Ó Bože, proč jsi mě ještě neuzdravil? Proč jsi ještě neuzdravil toho člověka? Prosíme tě Bože, udělej něco..." A lidé se potom začnou postit, zapojí do toho více lidí, začnou bombardovat nebe a snaží se Boha přimět, aby to udělal. Ale to je všechno nevíra! Vy nevěříte, že jste dostali, když jste prosili. Marek 11:24 Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít. Už jsme o tom v této sérii mluvili. Je zde napsané, že musíte věřit, že jste přijali, už když se modlíte. Ne, že jste přijali, až to uvidíte, ale už když se modlíte. Okamžitě, zatímco se modlíte.

Co uděláte, pokud se modlíte třeba za uzdravení a necítíte se být okamžitě uzdraveni? Jak potom můžete věřit, že Bůh na vaši modlitbu odpověděl? Můžete věřit, pokud rozumíte, že existuje duchovní svět. Jan 4:24 říká, že Bůh je duch a jedná v duchovním světě. Když jste se modlili, je to už hotové, už je to realita v duchovním světě. A když to nevidíte hned projevené ve fyzickém světě, tak nezačněte pochybovat, že by Bůh neudělal, co jeho Slovo říká, že už udělal. Věřte, že když jste se modlili, tak jste dostali. A potom za to už neproste, ale naopak vezměte autoritu a svažte všechno, co to zadržuje. Modlete se za zjevení, zda je něco, co máte udělat vy. Ale přestaňte pochybovat, že by Bůh nejednal a nepřipravil už všechno, co budete potřebovat. Už je to realita v duchovním světě a je to jen otázka toho, abyste věřili, že to už je hotové. Když jsem tomuto porozuměl, tak to udělalo revoluci v tom, jak se modlím. Nejen za sebe, ale i za druhé lidi.

Příkladem toho je, když jsem jednou vyučoval na téma: "Co dělat, když se vaše modlitby zdají nevyslyšené." Mluvil jsem tam, že Bůh to už udělal, že my nečekáme na Boha, až Bůh něco udělá, až někoho uzdraví, ale že už je to v duchovním světě, a říkal jsem, jak můžeme být tím mostem, aby se to skrze víru dostalo do fyzického světa. Jinými slovy víra se natáhne do duchovního světa a přivede ty věci k fyzické manifestaci. Vyučoval jsem, že my určujeme, jak rychle se uzdravení projeví, že my můžeme způsobit, aby se Boží uzdravující moc projevila, protože Bůh to už udělal. Už si nepamatuji, kolik lidí tam tehdy bylo, ale asi kolem stovky. Vyučoval jsem a potom říkám: "Udělejme ukázku. Je tu někdo nemocný?" A přišel sedmnáctiletý chlapec, který byl slepý na jedno oko. Vyučoval jsem, že Bůh už uzdravil, že už je to hotové, že už je to realita v duchovním světě a my to akorát potřebujeme přinést do fyzického světa. Takže jsem na něj vložil ruce, modlil jsem se, pokáral jsem tu věc, přikázal jsem mu, ať vidí a potom mu říkám, ať si zakryje zdravé oko a řekne mi, kolik ukazuji prstů. Neviděl vůbec nic, neviděl ani moji ruku, kterou jsem měl před jeho obličejem, ani světlo, ani se nedíval správným směrem. A kvůli tomu, co lidé viděli - že se zdá, že se nic nestalo, tak si okamžitě začali myslet: "No vidíš, nefunguje to, není to pravda." A úplně jsem vnímal tu nevíru, co v lidech byla.

Otočil jsem se k lidem a řekl jsem jim: "Já věřím, že co vám říkám, je pravda. A my jsme neviděli manifestaci, ale není to proto, že by ho Bůh neuzdravil. My teď nečekáme na to, až ho Bůh uzdraví, ale máme problém to dostat z duchovního světa do fyzického. Je to náš problém, problém není u Boha! Kdo chcete už jít, tak běžte, ale kdo chcete zůstat a věřit, že Bůh to už udělal, a je to jen otázka toho, abychom tomu věřili a přijali to, tak zůstaňte a modlete se se mnou." Zůstalo asi 25 lidí. Obstoupili jsme ho a modlili jsme se za něj. Ale neprosili jsme Boha: "Ó Bože, předtím jsi ho neuzdravil, tak ho uzdrav teď." Ne my jsme Bohu děkovali: "Otče, děkujeme ti, že jsi ho už uzdravil. Tvoje moc je už uvolněná a my svazujeme cokoliv, co tomu brání, aby se to manifestovalo. Prosíme tě o moudrost, ukaž nám, co se děje." Modlili jsme se v jazycích asi 30 minut a asi každých 5 minut jsme zjišťovali, zda vidí. Nic. Já jsem se pomalu dostal na místo: "Bože, něco se musí stát, já vím, že tohle je pravda... Ale nevím, co se děje." Takže jsem se ptal Boha a modlil se za moudrost. A najednou jako by ke mně Bůh promluvil: "On nepotřebuje uzdravení, potřebuje zázrak." A když mě napadla tato myšlenka tak jsem si hned pomyslel: "Jaký je v tom rozdíl?" Nikdy jsem nepřemýšlel nad rozdílem mezi uzdravením a zázrakem. Takže navenek jsem se modlil v jazycích a v mysli jsem rozmýšlel: "Je to vůbec od Boha? Jaký v tom má být rozdíl?" A najednou můj spolupracovník Don říká: "Andrew, Bůh ke mně promluvil a řekl, že on nepotřebuje uzdravení, že potřebuje zázrak." Slovo od slova přesně to, co Bůh mluvil ke mně. Takže jsem věděl, že to je od Boha, ale moc jsem tomu nerozuměl.

Přestali jsme se modlit a já jsem se toho chlapce zeptal, co je vlastně s tím tvým okem? Odpověděl, že když byl malý chlapec, měl v oku infekci a při operaci mu odstranili čočku a sítnici, takže ani v oku nemá části potřebné k tomu, aby viděl. A já mu říkám: "Tak to potřebuješ stvořitelský zázrak, aby tam Bůh ty věci vložil." Takže jsme se modlili znovu a opět jsme neprosili Boha, aby ho nyní uzdravil. Modlili jsme se: "Otče, věříme, že jsi ho uzdravil, když jsme se modlili poprvé, a nyní víme více." Zakryl jsem mu rukama obličej, aby bylo vidět jen to oko, a promluvil jsem k jeho oku. Neříkám, že máte lidem takto zakrývat obličej, to jsem udělal, aby mi to pomohlo soustředit se. Promluvil jsem k tomu oku a přikázal jsem, aby se tam ve jménu Ježíš objevila čočka a sítnice. Potom jsem ho opět nechal zakrýt to dobré oko, aby se podíval tím "špatným" a řekl mi, kolik ukazuji prstů. A on říkal: "Jeden, dva..." On viděl! Bůh otevřel jeho oko. Skutečnost je, že Bůh uvolnil svoji moc ještě dřív, než se tento chlapec narodil. Už to bylo zajištěné skrze Ježíše a bylo to dostupné v duchovní sféře. A věřím, že v moment, kdy jsme se začali modlit, tak Boží moc byla v činnosti, aby to přivedla k fyzické manifestaci, ale byly tam nějaké překážky. Stále ještě úplně nerozumím všemu, nevím, proč jsem musel uvidět, že to nebylo uzdravení, že byl potřeba zázrak. Věřím, že to bylo speciálně pro mě v té situaci, aby to obživilo moji víru. A to se také stalo, protože když mi to Don potvrdil, tak to moji víru nakoplo a vzal jsem autoritu. V Markovi 11 je také napsané, že musíte mluvit k hoře, aby se pohnula. Většina lidí nemluví k jejich hoře, nemluví k problému, ale mluví k Bohu o své hoře, o svém problému. Ale tam je napsané, že máte mluvit k problému! Problém byl, že tento chlapec neměl čočku a sítnici, aby mohl vidět, takže jsem k nim promluvil. Bible mluví a tvůrčí moci slov. Život a smrt jsou v moci našeho jazyka. Takže všechno to bylo pro to, aby to nakoplo moji víru, a potom jsem mluvil k čočce a sítnici, přikázal jsem jim tam být a potom ten chlapec viděl.

Pokud bych neměl toto poznání, které s vámi zde sdílím, a nevytrval bych, pokud bych se jen modlil k Bohu, aby ho uzdravil, tak věřím, že v duchovní sféře by se to stalo a že Bůh by v duchovní sféře jednal, a pokud by ten chlapec šel dál ve víře a nepochyboval, tak by se to nakonec také fyzicky projevilo. Možná by to trvalo den, týden, měsíc. Problém je, že lidé namísto aby byli silnější a silnější ve víře, tak často s přetrvávajícím problémem jejich víra slábne. Většina lidí, pokud nevidí uzdravení v relativně krátkém čase, se dostane do nevíry. A to se podle mě vůbec nemusí dít. Bůh to už udělal, už je všechno zajištěné, všechno je hotové, a jakmile začneme být schopní tomu věřit a učit se, jak Boží moc funguje, tak můžeme způsobit, aby se uzdravení manifestovalo. Někteří z největších evangelistů, kteří uzdravovali, měli přesně tento koncept. Možná to nevyučovali úplně stejně, jako já, ale měli to tak. Zrovna tento týden jsem poslouchal nahrávku, kde jeden muž mluvil o Johnu G. Lake. John G. Lake byl jeden z největších uzdravujících evangelistů na počátku 20 století. Měl přes sto tisíc potvrzených zdokumentovaných případů uzdravení. Dokonce kvůli tomu na čas zavřeli nemocnici v městě, kde působil. John Lake v jednom dopise napsal, že podle jeho názoru - a on měl velmi plodnou službu, takže myslím, že na jeho názoru něco bude.

John G. Lake napsal, že největší problém, proč lidé nevidí ve svém životě uzdravení manifestované, je, že lidé prosí Boha, aby je uzdravil, a potom pasivně čekají, až je Bůh uzdraví, že nerozumí, že Bůh to už udělal a oni potřebují vzít svoji autoritu a přikázat tu manifestaci. Lidé prostě pasivně čekají, namísto aby věřili Bohu a přivedli do fyzického světa to, co Bůh už udělal v duchovním. To byl podle Johna G. Lake problém číslo jedna. A přesně o tom zde mluvím i já. Bůh to už udělal a my potřebujeme věřit, že to už je hotové a přijmout, co Bůh už udělal. A pokud nevidíte fyzickou manifestaci toho, za co jste se modlili, tak se musíte vypořádat se svojí nevírou, musíte přijímat moudrost - zda je něco, co je potřeba, abyste udělali a podobně. Ale v Písmu je ustanovený princip - že Bůh už to udělal.

Podívejme se ještě na jedno místo v Písmu, kde Ježíš také takto jednal. Marek 8:22 Potom přišli do Betsaidy a tam k němu přivedli slepce a prosili ho, aby se ho dotkl. ²³Vzal tedy toho slepce za ruku a vyvedl ho ven za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: "Vidíš něco?" ²⁴A on vzhlédl a řekl: "Rozeznávám lidi, neboť vidím něco jako chodící stromy." ²⁵Potom mu znovu vložil ruce na oči, nechal ho vzhlédnout, a on byl uzdraven, takže viděl všechno jasně i na dálku. ²⁶Poslal ho tedy domů se slovy: "Nechoď do té vesnice ani to nikomu z té vesnice neříkej." Toto je neobvyklý případ uzdravení. Je to jediný případ, kdy se Ježíš zeptal, zda se něco stalo, když se za někoho "modlil". A také to je jediný případ, kdy se "modlil" za fyzickou potřebu dvakrát. Ježíš se toho slepého neptal "Vidíš něco?", protože by pochyboval, zda Bůh něco udělal. Ježíš věděl, že Boží moc je přítomná a že se to musí projevit. On odpověděl: "Rozeznávám lidi." To znamená, že Boží moc se do nějaké míry manifestovala. Předtím byl úplně slepý a teď mohl trochu vidět. A Ježíš zde opět udělal něco neobvyklého - vložil na něj ruce podruhé. Pro některé lidi by toto bylo vyjádřením nevíry. Byla by to nevíra, pokud byste o něco prosili dvakrát. Pokud o něco prosíte dvakrát, pak musíte věřit, že poprvé jste to nedostali, jinak byste za to už neprosili. Dokola uprošovat Boha je špatně. Potřebujete věřit, že jste přijali, když jste se modlili poprvé. Ježíš vkládal ruce podruhé, aby se projevila úplná manifestace. Zde vidíme, že pokud se nějaká hora nepohne napoprvé, je potřeba do ní bušit opakovaně. Ježíš nám zde neukazuje, že by Bůh neuzdravil, nebo že bychom se museli modlit a prosit znovu. Ježíš věděl, že Bůh ho uzdravil kompletně, že už je to hotové, takže na něj opět vložil ruce a projevila se úplná manifestace.

Pokud porozumíte tomu, o čem jsem v této části mluvil, tak vám to opravdu pomůže. Bůh už udělal všechno. Už jste uzdraveni, už jste požehnaní, už máte radost, pokoj, prosperitu, moudrost, už je zajištěno všechno, co kdy můžete potřebovat. Potřebujete se akorát modlit a přijmout to. A pokud neuvidíte fyzický zázrak, tak namísto abyste věřili, že čekáte na Boha, až něco udělá, nebo že Bůh nic neudělal, a že kdyby přece chtěl, tak luskne prsty a je to hotové, tak si uvědomte, že Bůh je duch a aby se věci dostaly z duchovní sféry do fyzické, tak je potřeba, aby s Ním nějaký člověk spolupracoval. Bůh jedná skrze nás. Takže my se potřebujeme budovat. Akorát nám někdy trvá nějakou dobu, než jsme schopní přijmout, ne že by Bohu trvalo nějakou dobu, než něco dá - On už dal. Někdy v tom jako překážka figurují jiní lidé, někdy démonická opozice a podobně, takže potřebujeme dostat moudrost a zjevení, jak v tom jednat. Musíme porozumět Božím zákonům, musíme mluvit k hoře. Nemluvit Bohu o naší hoře, ale namísto toho mluvit k hoře o našem Bohu. Ale princip je, že Bůh už vše udělal a je to v duchovním světě. A věci z duchovního světa se mohou manifestovat tak rychle, jak jen jsme schopní věřit. A namísto žebrače a remcáka to z vás udělá velitele, někoho, kdo věří, že Bůh udělal, co řekl, a bere svoji autoritu a přikazuje, aby se věci staly. Namísto prošení za uzdravení, ho přikazuje. V tom je obrovský rozdíl.

Potřebujete rozumět, že duchovní svět existuje a tyhle věci si nestačí jen poslechnout, ale potřebujete jít do Božího Slova, které je jako okno. Skrze Boží Slovo můžete vidět do duchovního světa, můžete vidět tyto věci. A i když to jsou věci, které nemůžete zjistit svými smysly, můžete je vidět očima svého srdce. A já se modlím, aby Bůh otevřel oči vašeho porozumění a pomohl vám to uvidět, abyste dostali úplné zjevení toho, že už je to dokonané, že všechno je už zajištěné v duchu a je to jen otázka víry, obnovy mysli a dovolit, abyste byli tím mostem, skrze který Bůh může proudit z duchovního světa do toho fyzického.