Dan Mohler - Evangelium pro křesťany

Dan Mohler - Evangelium pro křesťany

He he, s mikrofonem v ruce ani nezvládnu otevřít Bibli. Někteří lidé mi říkali, že pokud nedržím mikrofon v ruce, tak nekážu. To pak nevím, co jsem ty poslední roky dělal. :‑D Takže mikrofon jsme vyřešili, já zvládnu držet mikrofon v ruce a být přitom svobodný.

Koho jsem ještě tento týden neviděl? Kdo je zde poprvé? Vidím spoustu nových tváří. Dobře, skvělé. Kdo ještě neslyšel, co mám na srdci? Kdo mě ještě nikdy neslyšel kázat? To je spousta lidí. Byl jsem v Alabamě a na jednom shromáždění se takto přihlásily dvě třetiny lidí. Pastor to viděl a prohlásil: "Tak teď jsi jako komár na nuda pláži." A já jsem si pomyslel: "Je vůbec možné něco takového říct v církvi?" A pak jsem si uvědomil, že to je vlastně docela vtipné. Myslel tím, že mám spoustu terčů.

Shrnu zde v kostce celý víkend, aniž bych kázal hodinu. Nevím, zda je to možné, ale nebudu vás zde držet nijak dlouho. Sice mi říkali, že klidně můžu kázat déle, ale upřímně - scházíme se a Bible říká, abychom neopouštěli společná shromáždění. Scházet se můžeme kdykoliv a právě dnes jsme se zde sešli a je velmi důležité, abyste nedělní ráno nebrali, jako že patříte do této církve a protože je neděle, tak musíte jít do církve. Ať je to pro vás mnohem hlubší a osobnější a ať je za naším životem více zjevení a motivace, než jen chodit do církve, ok? Protože pokud si nedáte pozor, tak vaše chození do církve nahradí to, že znáte Jeho, a potom najednou věci, které děláte v Jeho jménu, nebo pro Jeho jméno, zaujmou Jeho místo ve vašem životě. Ok? Takže si potřebujete pohlídat, aby ve vašem životě nic nezaujalo to místo "znát Ho". Protože "znát Ho" je to, co proměňuje váš život.

Takže ohledně nedělních setkání mám vždy na srdci, aby nám bylo jasné, že se scházíme, protože chceme zůstat správně nastavení, ostří a zaměření. Nechcete, aby váš život a věci, kterými procházíte, měly větší hlas než pravda. Nechcete zjistit, že procházíte těžkými věcmi a dovolíte, aby vám záleželo na věcech, na kterých vlastně nezáleží. Kdy potom ze zřetele ztratíte, kdo jste, proč jste zde a proč je vlastně On ve vás. Ve skutečnosti se scházíte, protože se máte scházet, abyste povzbuzovali jeden druhého v lásce a dobrých skutcích. Protože Bůh do vás přišel, aby [ve vašem životě] žil skrze vás. Nepřišel do vás, abyste se lépe cítili. Nepřišel do vás, aby žehnal váš život. Přišel do vás, aby váš život proměnil, aby váš život měl schopnost, ke které byl stvořen na počátku - aby Ho zjevoval, zářil a vyjadřoval Ho. Protože vy se ve skutečnosti stáváte jedno s Ním.

Ale pokud se budete neustále dívat na to, kdo jste byli, tak vám nedojde, kým jste se nyní stali. A o těchto věcech mluvíme, když se v neděli ráno scházíme, abychom všichni dobře běželi a doběhli [do cíle]. Abychom odsud odešli a byli o kousek víc, jako On, než když jsme přišli. Anebo sem můžete přijít a doufat, že přijmete nějaké požehnání, nebo se naučíte nějakou novou metodu, jak něčeho dosáhnout, ale pak nám zřejmě uniká smysl. Nikdy to není o tom, co potřebujete a o tom, co pro vás Bůh může udělat. Vždy to je o tom, do koho vás Bůh může proměnit, abyste se někým stali, abyste byli více jako On.

Abych shrnul celý víkend. Podle Bible je zde člověk, protože Bůh jednoho dne řekl: "Učiňme člověka k našemu obrazu." A to je úžasné! Takže nevěřím v evoluci a nepocházím z opice. Bůh stvořil člověka a nestvořil člověka jen tak, ale stvořil ho se záměrem - stvořil člověka ke svému obrazu. Takže lidi, pokud věříte své Bibli, tak musíte rozumět, že za stvořením lidstva je smysl, a že Boží záměr stvoření člověka byl od počátku ten, aby člověk ukazoval a projevoval Jeho, tzn. Boží obraz. A to mi říká, že pokud žiji život a mým cílem není Jeho obraz, tak žiji život mimo smysl, pro který zde jsem, a proto je život těžký. Je to jako snažit se jet nenamazaným autem. Žít život bez smyslu, pro který nás On stvořil, to je život mimo milost, protože milost vás zmocňuje, abyste byli tím, kým vás stvořil být. Rozumíte?

Potřebujeme být velmi opatrní, abychom Evangelium neobrátili na Boží požehnání, zaopatření a jednoho dne nebe. Ne! Je to Kristus ve mně, naděje slávy! Je to úplně nový přístup, úplně nový smysl života. Lidi, je to úplně nový způsob života. Byli jsme vychováváni tělem, byli jsme vychováni lží, byli jsme trénování sebestředným a sobeckým způsobem života: "Já, mě a moje." Všechny naše emoce pocházely z tohoto motivu. Ale Bůh nás nestvořil takové, jakými jsme dříve byli, a proto se musíme znovu narodit.

My jsme z nového narození udělali modlitbu, která nám jednoho dne zajistí nebe, namísto aby nebe přišlo zpět do nás a změnilo to, kdo jsme. Bůh ve mně chce nové oči, chce ve mně nové srdce, právě proto do mě dal nový život. A Jeho jméno je Ježíš! A On je mým přítelem. Říkám vám, že On mě miluje a je opravdu mým přítelem. A tebe taky miluje.

Slyšel jsem dnes tvoje nářečí a líbilo se mi to. Hned jsem si toho všiml. Rád jezdím na jih, protože se mi líbí, jak tam mluví. Pobídnu ženy, aby mluvily, aby mi řekly svůj příběh. Jednou jsem jel s jedním australským párem a mluvil jsem k ženě a ona se po chvíli zeptala: "Ty se snažíš, abych neustále mluvila?" Říkám: "Ano." Miluji tu řeč. Mám Australanku ve své GPS. Jmenuje se Karen, a když říká: "Odboč vpravo.", tak reaguji: "Ano, s radostí!" Miluji přízvuky. Ale zpět k věci.

Shrnuji celý víkend. Je čas narodit se a vy jste dnes zde. Bible říká, že pro všechno je čas a že je i čas narodit se. A vy zde dnes sedíte, takže život není náhoda. Nejste zde jen pro to, že muž jednoho dne vešel do ženy a ukázali jste se vy. Jste zde, protože Bůh viděl váš den a předurčil vás před založením času, abyste byli adoptování za syna nebo dceru. Váš život má smysl/cíl/určení. Ježíš na kříži nezaplatil pouze za odpuštění vašich hříchů. Ježíš zaplatil za vaše hříchy, aby z vás sundal tu lež, abyste konečně mohli žít v pravdě! Ježíš na kříži zaplatil za obnovení vašeho poslání/určení/osudu, smyslu a Božího obrazu zpět v člověku. Tohle bylo totiž ztraceno skrze hřích. Skrze hřích byl ztracen smysl stvoření člověka a osud/plán, který Bůh s člověkem měl. Byl ztracen Boží obraz v člověku. Co se ale neztratilo, bylo Boží srdce k člověku a láska nikdy neselhává. Takže i ve vašem nejtemnějším dni Bůh neztratil ze zřetele, kým jste byli stvořeni. A člověk nikdy neměl moc změnit Boha a proto Bůh stále mění lidi. Proč? Protože On je láska.

Bůh se neprobudil s očekáváním, že Ho zklamete. Myslím tím, že Bůh se nestaví do pozice, kdy by na vás uvalil své očekávání a vy byste Mu mohli [nějak] zlomit srdce. Bůh vás miluje! A když mluvím o tom, že Bůh se takto neprobudil, tak vím, že Bůh nespí, ani nedřímá, ale uvádím to pro vaši představu. Myslím tím, že Bůh takto nezačíná nový den. Bůh nezačal tento den s očekáváním toho, co pro něj dnes můžeme udělat, On nás miluje! Většina z nás vyrostla s myšlením, že Bohu lámeme srdce. Ale láska nepočítá křivdy, a kde se rozmohl hřích, tam se ještě víc rozmohla milost. Láska je zde, aby se vás dotkla, změnila vás a přivedla vás do pravdy. Bůh nad hříchem nezamhuřuje oko, ale vy ho neodpuzujete. Bůh ví, že jste víc, než vy sami rozumíte. "Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí." "Pokud budu vyzdvižen, potáhnu všechny lidi k sobě." Protože Bůh ví, že nejste odpad, ztroskotanci a hřích na spadnutí. Váš osud/smysl je vidět na počátku - je napsané, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu. A Bůh chce do nás svůj obraz vrátit.

Prosím, neobracejte toto evangelium na požehnání a na to, co pro vás Bůh může udělat. Nepřijímejte Boha do svého života. Bůh se stane vaším životem. Je to o novém životě, kdy staré věci pominou, hle všechny jsou učiněny nové. Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Wow. Bible říká, ať se už nepřizpůsobujete tomuto světu, ale ať jste proměňováni tím, že myslíte jinak, než jste kdy předtím mysleli. Byli jsme učeni moudrostí světa, duchem tohoto věku. Byli jsme učeni lžemi, falešnými učeními, vyrostli jsme v temnotě a potom přišlo světlo světa. Je to tak? Bible říká, abychom chodili ve světle, jako On je ve světle. A tak spolu budete mít skutečné obecenství, protože vás Jeho krev obmývá od každého hříchu. Tohle je evangelium a tohle vám kážu. Pro tohle žijeme. Milost nás dnes probudila - máme další den, abychom byli jako On. A přitom někteří z nás se pokouší [jen] přežít. Někteří lidé doufají, že se k nim ostatní budou chovat dobře. Ale co vidíte ve mně, nijak nesouvisí s tím, jak se mnou jednáte. ON je můj přítel! ON není moje doktrína/názor, On je se mnou když se probouzím a večer jde se mnou do postele, chodí se mnou přes den. ON je se mnou a nikdy mě neopustí! Takže já za to [jak jsem nadšený] nemůžu, abyste věděli...

No tak, žili jsme pro uznání druhých a pro svou pověst, snažili jsme se najít sebe různými způsoby, ale vy se najdete jedině v Něm, nikde jinde. Není jiná pravda, není jiné místo a nikdy se nenajdete skrze něco jiného, než skrze to, jak a k čemu jste byli stvořeni. Všechno bylo stvořeno skrze Něj a On řekl: "Stvořme člověka k našemu obrazu." Takže co je křesťanství? Obnovení zpět do Božího obrazu, kdy Bůh může být jedno s člověkem a žít a zářit skrze svoje lidi. Tohle je křesťanství. Je to jednota s Bohem, je to stát se jedno s Ním. Rozumíte tomu?

Takže co je Boží obraz? Co Bible učí o tom, kdo Bůh je? Víme, že Bůh je plný slávy a majestátu, že Boha můžete chválit za spoustu jeho vlastností. Ale když Bible mluví o Bohu, říká, že Bůh je láska. Bůh nedělá lásku, Bůh se nesnaží milovat, Bůh je láska. Takže když jsem se zamyslel, že člověk byl stvořen k Božímu obrazu, tak jsem si uvědomil, že Bůh mě učinil takovým, jaký je On sám. Bůh je láska. Takže jsem si před 21 roky začal uvědomovat: "Tý jo! Ježíš zaplatil cenu, aby mě vykoupil k tomu, k čemu jsem byl stvořen!" Já jsem nebyl láska, byl jsem sebestředný. Nepokládal jsem svůj život za druhé, ale žil jsem na úkor druhých. Byl jsem vámi frustrován, přitěžovali jste mi a myslel jsem si, že kdyby vás Bůh změnil, tak by můj život byl lepší. Mohli jste si mě znepřátelit, otrávit mě, zklamat mě, nebo povzbudit, ale byl jsem závislý na všem kolem sebe, protože mi unikalo, co mělo být ve mně [láska].

Takže jsem si uvědomil, že když člověk zhřešil, tak byla ztracena láska. Láska byla převrácena a byl ztracen Boží obraz v člověku. "V den, kdy pojedl ze stromu, jistě zemřel." Zemřelo to, kdo člověk byl. Ale nikdy to nezemřelo v Bohu. Takže Bůh obětoval beránka před založením světa - Bůh měl plán na obnovení pravdy. Wow. Ale my jsme z toho nějak zvládli udělat požehnání a modlitbu, abychom šli do nebe, a pro nás výhodnou smlouvu, namísto proměněného života. Pokud si nedáme pozor, tak si budeme držet svoji schopnost stěžovat si, být odrazení, zklamaní, modlit se za sebe, myslet pro sebe a udělat to celé o nás. A úplně minout, že to je celé o Něm v nás a o Něm skrze nás. Potom jste frustrovaní svým bližním, ale stále zpíváte "Svatý je beránek..." Potom jste stále naštvaní na svého partnera a máte neodpuštění, protože nemůžete uvěřit, že "to" udělali, ale přitom sloužíte v dětské službě. A já zde nikoho neodsuzuji, vydržte. Víte, co tím ukazujeme? Že nerozumíme Evangeliu. |~|

Nebojte se takové přímé řeči, která odhaluje věci. Říct tohle není zákonické. Nechceme být schopní říkat, že nejsme náboženští a přitom do náboženství spadnout. Nechceme dělat formu věci, aniž bychom se tou věcí stali. Je v pořádku mluvit o těchto věcech. Upřímně, není v pořádku věřit, že napětí a nepřátelství u vás doma je normální, a potom jít a zpívat "Chvála Bohu..." Blahoslavení, kteří působí pokoj. Ne ti, kdo začínají hádky, a ne ti, kdo hádky končí. Na hádky musejí být dva, ale na působení pokoje stačí jeden. Blahoslavení ti, kteří působí pokoj, protože oni jsou synové Boží. Ježíš v Matouši řekl: "Slyšeli jste... nebo Říkali jste... milujte svého bližního a nenáviďte svého nepřítele. Ale Já vám říkám..." Jsou tam takto asi 4 verše. Co tím Ježíš říká? Že my neříkáme to, co říká On! "Byli jste učeni jiné cestě, ale Já jsem ta Cesta." Slyšeli jste: "Milujte svého bližního a nenáviďte svého nepřítele.", ale Já vám říkám: "Milujte své nepřátele, modlete se za ty, kdo vás pronásledují, dávejte těm, kdo vás využívají." Proč byste to pro všechno na světě dělali? Abyste byli synové svého nebeského Otce.

No tak, já vím, že když nám někdo ublíží, tak se cítíme, jako že nám někdo ublížil. Cítíme se zranění, zrazení, zklamaná důvěra, nevíme, zda to ještě vydržíme, zda se ještě budeme schopní stýkat se s lidmi a věřit jim. "Musím si kolem sebe vybudovat pevnost, aby se ke mně nemohl nikdo dostat a nemohl mě opět zranit." Ale já bych vás radši chtěl naučit, proč nemusíte být už nikdy zraněni, že nemusíte být tak zranitelní. Protože Bůh je zde od počátku, je zde už dlouhou dobu a přitom není zraněný! Protože On je láska! Rozumíte? No tak, pokud cokoliv [nebo jakýkoliv postoj] nevidíme v Něm, tak to nechci vidět ani ve vás, protože jste stvořeni pro Jeho obraz. Tohle je dobré a zdravé kázání. :‑D Opravdu. A nepotřebuji, abyste tleskali, klidně můžete, ale já vám říkám, že tohle je Evangelium.

Ježíš neřekl: "Zpívejte mi a modlete se ke mně, když jste ve stresu." Ježíš řekl: "Následujte Mě!" Ježíš řekl: "Věci, které dělám já, budete také dělat, když budete věřit." Je napsané, že "Jaký je On, takoví jsme i my na tomto světě." a "Jako Otec poslal mě, tak posílám vás." Klíčové je věřit. Klíčem je věřit, že máte tento osud/cíl/smysl, věřit Božímu Slovu, věřit, že Ježíš není jen nějaká historická osoba, nebo velikonoční příběh, ale že skutečně zemřel na kříži jako nevinný člověk, protože viděl hodnotu lidí. Že zaplatil nejvyšší možnou a potřebnou cenu, aby vykoupil lidi. Nevinná krev byla prolita, aby vykoupila životy ve vinách, aby se lidé mohli pokořit a říct: "No jo! Právě mi to došlo!"

My jsme evangelium obrátili na nám sloužící věc, a do církve chodí spousta zklamaných/odrazených lidí, kteří dovolují životu, aby mluvil hlasitěji, než pravda. Spousta lidí se modlí, modlí a modlí a na něco čekají, čekají na průlom, přestože už je tady! Lidé čekají na Boha, až Bůh udělá něco jiného, nebo něco lepšího, namísto aby chodili ve zjevení toho, co Bůh už udělal! Lidi, nemáte nejmenší důvod - křesťan, který rozumí, si už nikdy nebude stěžovat. Bible říká: "Nestěžujte si jako ti na poušti, když to nechápali." Když si stěžujete, tak myslíte pro sebe. Buďte upřímní, když jste zklamaní, tak myslíte na sebe, myslíte na to, jak vás věci ovlivňují, že se vám nehodí, že se neplní vaše sny, že se vám nedaří. Celé to je o vás a my si myslíme, že být skleslý je normální! A myslíme si, že takto kázat je popíráním reality. Proč? Protože jsme našli sebe [/svoji identitu] skrze druhé, ale my máme najít to, kdo jsme, skrze Něj! Já nežiji z vašich a podle vašich zkušeností, nežiji podle svých zkušeností, já následuji Jeho a milost moje zkušenosti změní! Lidi tohle často nejsou schopní uvidět. Proč? Protože žijí v minulosti, přestože již přišel nový den.

Tohle je solidní kázání, nevyvlečete se z toho. Lidi, jaká úžasná dobrá zpráva! Proto jsme zde na planetě! Proto přišel Ježíš, protože věří, že stojí za to vykoupit, k čemu jste byli stvořeni, abyste to opět žili. A vy jste hodní toho, abyste to žili. Na této planetě není ani jeden nevýznamný člověk. Všichni mají stejnou cenovku. Za každého byla prolita ta samá krev. Bůh neřekl: "Víš, potřeboval jsem deci krve na záchranu Jessieho, ale na Chrise mi stačily 4 kapky." Ne! Byla prolita krev! A víte, co krev dělá?

Krev mluví lepší věci. Krev říká: "Zaplatil jsem cenu, protože vím, kdo jste, vím, co je možné a čeho jste ve Mně schopní dosáhnout. Obraťte se ke Mně, přijďte ke Mně, zjistěte, kdo skrze Mě opravdu jste. Nežijte starým způsobem, žijte novým způsobem. Máte cenu mého života, přijďte, žijte ve Mně!" Tohle krev říká. "Vím, kde jste byli, co jste dělali, ale vím, kdo jste. Obraťte se ke Mně, přijďte ke Mně a všechno to zahodíme a vložíme do vás něco nové." Tohle říká krev.

Co říká kříž? Kříž není o trpícím Spasiteli, kříž je prokletí hříchu v těle, je to Ježíš, který jednou provždy zemřel za všechny. Kříž říká: "Miluji vás! Vím, kdo jste! Stojíte mi za tuto cenu! Pokud byste viděli, co vidím já, také byste to udělali." "Odpusť jim Otče, protože neví, co dělají, ale Já vím, vidím, kdo jsou, vím, čím mohou být, vím, jak vypadají, když jsem v nich a oni jsou vydaní, stojí za tuto cenu! Tobě odevzdávám svého ducha." Neudělejte z toho Velikonoční příběh, neudělejte z toho sentimentální příběh trpícího Spasitele. Ježíš na kříži - to je hřích prokletý v těle. Znamená to, že hřích už nad vámi nebude panovat! Je to jeden Syn za mnoho synů. Je to o tom, že umřete podobou Jeho smrti a On smrtí zemřel hříchu jednou provždy, ale život, který žije, žije Bohu. Tak také vy se považujte za vskutku mrtvé hříchu a živé Bohu v Kristu Ježíši. Nebojujte bitvu [s hříchem], která již byla vyhrána. Začněte, kde On dokonal, a běžte dobře!

Vidíte, co je to se mnou? Věřím tomu! 9. června to bude 21 let. Není to nějaké nadšení trvající 21 měsíců. Není to 20 let nahoru a dolů, temných období, zklamání ve službě, zklamání z tzv. "Boží svrchovanosti" a zmatení z toho, proč se něco nestalo, nebo naopak stalo... Ne, tohle je 21 let toho, že On je tím, kdo On je, a já mám svoje srdce vždy před Ním a On je můj přítel. Nikdy to nezevšední, naopak se to stupňuje, protože Ho máte vždy znát o něco víc, než předtím. Ovšem pokud se nenecháte podvést, abyste dovolili životu mluvit hlasitěji, než pravdě, abyste dovolili tragédii přebít vaše určení/osud, abyste dovolili problémům převzít smysl/záměr vašeho života. Dejte si pozor, protože oko je lampou vašeho těla. Pokud vaše oko [to jak vidíte] bude prosté, tak celé vaše tělo je zaplavené světlem. A tam není dodatek, že je to tak, pouze pokud nečelíte mnoha výzvám a problémům. Ne, tam je napsané, že pokud vidíte jasně, budete žít jasně/ve světle. Církvi, držte svoje oči v pravdě.

Poslouchejte, já jsem sem přiletěl, abych lidi povzbudil. Nikdy se neptám, ke kolika lidem budu mluvit a podobně. Vnímal jsem hlad, vnímal jsem, že sem chci přijet, vytáhl jsem pastorovo pozvání z hromady stovek pozvánek, protože jsem věděl, že zde někdo bude sedět. Dnes odpoledne sednu do letadla a poletím domů a [můj] život bude pořád stejně úžasný. Vážně, a nikdo s tím nemůže nic udělat. Už je pozdě, je to jasné - život v Bohu je úžasný! Namítnete: "No a co když spadne letadlo?" - "Já nikdy nezemřu!" Jediné, co tím můžete ztratit, je trochu dočasného času zde na Zemi, možná můžete trochu chybět manželce, nebo tak něco, ale pro ni je to mnohem víc důvod, aby vírou běžela dobře a vírou věděla, že jednoho dne také překročí tu hranici a budeme se všichni radovat, že jsme byli věřící, že v Kristu nemůžeme prohrát, že v Něm jsme již vyhráli a že ať přijde cokoliv, tak nikdy nebudu souzen, nikdy nebudu označován pro hřích, již jsem přijatý, nejsem mimo! Takže já [z toho] budu hotový, bez ohledu na cokoliv, a já po vás nechci, abyste byli jako já, ale abyste byli to nejlepší vy. Nebojte se být bez sebe. Neříkejte si: "Já nebudu věřit tomu, čemu, věří on, protože bych se pak choval také tak..." Toho se nemusíte bát. Nežádám po vás, abyste se chovali, jako se chovám já. Tohle jsem prostě já a chovám se jako já. A já jsem takovýto, i když jsem sám s Ním - vlastně tehdy vypadám ještě hůř. Zde musím dávat smysl, abych k vám mohl mluvit, protože s vámi mám komunikovat a ne se jen projevovat. Pro vás by bylo k ničemu, pokud bych zde jen stál a byl mimo.

Bible neříká, ať za všechno, co máte, získáte projevy/manifestace. Bible říká, ať všechno vynaložíte na získání porozumění. Získejte porozumění. Ale vyrostli jste s porozuměním: "Co nevíš, to ti neublíží." Jaká lež z pekla! Co nevíš, ti neublíží - to má být vtip? Lidé hynou pro chybějící poznání/porozumění. Získejte poznání/porozumění a zastavte zkázu. Víte, co děláme? Ze zkázy viníme Boha, Boží svrchovanost a řízení. Ale Bůh neřekl, že za to může Jeho svrchovanost nebo řízení! Bůh řekl: "Získejte poznání/porozumění, zastavte destrukci!" My si ale myslíme, že všechno, co se děje, Bůh chce a řídí, a na základě toho jsme z Boha frustrovaní, nemůžeme Mu porozumět a je pro nás zahalen tajemstvím. Ale tak to není! Tohle je špatné myšlení, věříte špatným věcem, to je špatné učení! Bible jasně říká, že lidé sklízí, co zaseli, vůbec to nesouvisí s Boží svrchovaností. Bůh říká, že moc života a smrti je ve vašem jazyku! Boží vůle je život, ale vy mluvíte smrt, smrt přijde a my to pak svádíme na Boží řízení? Lidé hynou pro nedostatek poznání/porozumění! Získejte porozumění, přestaňme ukazovat na Boha: "Nevím, proč tohle Bůh dopustil/dovolil... a proč se stalo tamto..."

Poslouchejte - nad věcmi, kterých se bojíte, nemáte žádnou autoritu! Proto nemilujete svůj život až k smrti, protože se zdá, že po vás všechno jde, ale ve skutečnosti to nejde proti vám, ale jde to proti Království a snaží se to zničit Království, snaží se to zničit, co Bůh buduje [ve vás]. A vy si to berete osobně, přijmete si to za vlastní, a potom máte na Boha pokroucený pohled. Potom se litujete, nesete břemena, jste zlomení a děsíte se [dalšího] života.

Nemyslím to zle, tohle je realita a vy tím potřebujete být povzbuzeni, ne odsouzeni. Namítnete: "Ale ty nevíš, čím jsem si prošel..." - Vidíte? To je ten problém! Na koho jsou upřené vaše oči? Co třeba to, čím prošel On, proč vám nezáleží na tom? "Ale ty nevíš, čím procházím..." - Ale co to, čím prošel ON, aby do tebe dostal svůj život? Zaměř se na to a najdeš odpovědi/řešení. No tak, protože pokud zůstanete v takovém myšlení, tak se účastníte té nejosamocenější párty, která kdy byla, anebo můžete přejít na Jeho stranu, kde je život. A když jste na té osamocené párty, tak vám rozumí pouze pár lidí, kteří jsou stejně zranění jako vy a cítí s vámi a takové lidi budete nazývat přátelé. A oni vás budou podporovat a celé to povede k tomu, že zůstanete stejní a nic se nezmění. Protože oni rozumí vaší bolesti, ale nerozumí Pravdě. Jste v pohodě? Doufám, že jo, protože já se mám skvěle.

No tak, to není o tom, že [v životě] nebudeme mít žádné výzvy. I v mém životě se dějí věci, které bych si nepřál, aby se děly. Není to tak, že všichni vždycky udělají ta nejlepší rozhodnutí. Lidé dělají chyby. Lidé, které milujete, někdy dělají hloupé a špatné věci. Někdy se stanou tragédie. Ale klíčem je, abyste rozuměli, o čem zde mluvíme, takže když jste v životě zmáčknuti, tak z vás vyjde Ježíš a ne něco jiného. Co když ďábel zjistil, že stačí, aby člověka zmáčkl, aby tím zjistil, čemu ten člověk ve skutečnosti rozumí? Co když je to pro něj tak snadné? "Trošku ho zmáčknu a uvidím, zda je ten člověk upřímný, jestli rozumí tomu, co je obětování se. Zmáčknu ho ještě dvakrát, třikrát a uvidím, kolik je potřeba, aby se naštval na Boha a přestal se modlit..." Tohle ďábel tvrdil o Jobovi. Ďábel si myslí, že už nás prokoukl. Ďábel si nemyslí, že Boha milujete, je si jistý tím, že Boha pouze potřebujete pro své dobro/blahobyt. A ďábel se to snaží dokázat. Ďábel Bohu řekl, že Job je jako každý jiný, to znamená i jako vy, že miluje sebe a udělá cokoliv, aby si zachránil svůj život. A že pokud přijde o Boží požehnání, tak bude Boha proklínat jako každý jiný. Tohle ďábel Bohu řekl a je si tak jistý tím, že vy jste na tom stejně.

Ďábel se snaží dokázat, že vaše zpívání: "svatý je Beránek", je pouze církevní bohoslužba, ale že tomu nerozumíte, že nejste vydaní a odevzdaní vojáci v Boží armádě. Ďábel se to snaží dokázat a nedovolte, aby měl ve vašem případě pravdu. Protože vám slibuji, že bouře přijde k moudrému i k bláznivému. Křesťanství není program na vyhýbání se bouřkám. My jsme [už] zvítězili. Takže tomu musíte porozumět. A já se nechvástám a nejsem arogantní, nevyhledávám bitku, ale znamená to, že se bouřky nebojím. Musíte rozumět, že bouře přichází ke každému. Problémem není bouřka, ale vaše odpověď/reakce na ni. Satan věří, že vás může zlomit pokaždé, když přichází. Ale pokaždé, když přichází, tak riskuje, že vás vybuduje - pokud jste věřící. - Protože potom díky protivenství můžete víc znát Boha.

Nesnažte se mi namluvit, že po Nabukadnezarově ohni neznali Šadrach, Mešach a Abednego Boha víc. Oni stáli na tom, co znali, stáli bezúhonně na tom, čemu věřili, a nemilovali své životy až k smrti, a to bylo ve Staré smlouvě! Ale říkám vám, že jakmile král Nabukadnezar nechal rozpálit tu pec a nechal je vhodit do ohně, tak dostali trošku hlubší zjevení, než měli při svém vyznání. A co nepřítel zamýšlel, aby je zlomilo, je vybudovalo, a král potom mění názor. Prvně je chce zabít, že se mu neklaní, Bůh je zachrání a král vydá prohlášení, že pokud někdo bude mluvit proti jejich Bohu, tak zemře. To je celkem obrat. Ale tohle se nestane, pokud se bojí, mají strach a říkají: "Bože, proč jsi tohle dovolil... Co jsem udělal špatně? Proč mi nekryješ záda? Jaké jsem otevřel ďáblu dveře?"

Svědectvím křesťana je, že není ani cítit kouřem. Svědectvím křesťana je, že na vás nikdo ani nevidí, čím procházíte, protože jste v Něm! Není to, že přijdete do církve: "Bratře, modli se za mě, procházím teď pouští..." - Tak to asi nebude Ježíšova poušť! Protože Ježíš přišel z pouště plný ducha a moci a sloužili mu tam andělé. Takže to asi bude ta Izraelitská poušť, kdy byli zaměření na sebe, mysleli na sebe a říkali: "Bylo by lepší, kdyby..."

Lidi, dneska vám ale skvěle kážu! No tak, co udělali Izraelité? Viděli, jak na faraona dopadla rána za ranou, a když je farao nakonec propustil, tak jim ještě dali svoje zlato. Přišli k moři, vypadá to, že farao už je má v hrsti, a hned začínají reptat: "To jsme ale hlupáci, pěkně jsme naletěli, teď nás zde pobijí. To je mizérie!" Úplně zapomněli na ty rány, zapomněli na Boha a mysleli na sebe. "Mojžíši, co s tím uděláš?" A Mojžíš říká: "Bože, co s tím uděláš?" A Bůh mu odpověděl: "Proč ke Mně voláš, co kdybys zvedl tu hůl a rozdělil to moře?" - "No jo! Áaa!" Izraelité projdou mořem a farao, který je předobrazem nepřítele, tam zahyne. Zpívají Mojžíšovi písně, ale netrvá dlouho, jejich břicha jsou prázdná, mají žízeň a spustí: "Kde je jídlo, kde je pití? Kde je mléko a med? Kde jsme?" Mojžíš udeří do skály a ze skály vyteče voda. Několik miliónů lidí se napilo...

Vidíte to? A my bychom se v té situaci zachovali stejně. Ale když vidíte, jaké zázraky viděli, tak byste si mysleli, že je to změní, že budou jiní. Ale právě to je na tom hrozivé a vede to k vystřízlivění. Ukazuje to na lidskou padlou přirozenost, jak moc může být silná pevnost lidské sebestřednosti. Můžeme úplně minout, o čem to je, a myslíme si, že to je o tom, že On nám má sloužit. Bůh ale není váš poskok. Bůh není váš číšník! Nefunguje to tak, že řeknete: "Můj steak není dopečený.", takže Mu nedáte spropitné. "Já do církve nechodím, protože nevíš, čím jsem prošel. Nevím, proč Bůh nevyslyšel moji modlitbu..." - A hned je vidět, proč je váš život tak těžký. Protože nerozumíte, kdo On opravdu je. Máte ho za džina v láhvi, namísto aby byl váš Otec a vy Jeho syn. Lidi, doufám, že mě slyšíte, a to nejen protože mám mikrofon.

Slyšel jsem bezpočet křesťanů říct: "Modli se za mě, jsem na poušti." A já se smál a říkal jim: "Člověče, chtěl bych, abys vyšel z pouště Izraelitů, jsi povolaný být na Ježíšově poušti, kdy nemiluješ svůj život až k smrti a jsi na tom místě pro Boží jméno a pro lidi." - Vy svůj život žijete pro Jeho jméno a pro druhé lidi. Pro tohle žijete svůj život. Pokud tohle upřímně dostanete do svého srdce skrze modlitbu a vyznání ve vztahu s Ním, kdy budete o samotě s Bohem, roztáhnete ruce a řeknete: "Duchu Svatý, vypal tohle do mě, toto je motiv, proč jsem naživu. Je to pro Tvoje velké jméno a pro druhé lidi. Děkuji Ti Bože. Nemiluji svůj život až k smrti a ty si mě vážíš, jsem pro tebe poklad a žiješ ve mně, máme spolu naplnit osud, tak jdeme do toho." Pak zjistíte, že díky jedné pravdě jsou pryč dny, kdy jste byli zranění, frustrovaní, žárliví, dny, kdy jste se snažili získat pověst, dny, kdy jste měli nízké sebevědomí. Nepotřebujete vysvobození a poradenství, potřebujete pravdu, která vás osvobodí. A pokud Evangeliu dovolíte, aby změnilo důvod, proč jste zde, tak vaše bytí zde bude požehnáním. A i když budete třeba konfrontování nemocí, nebo symptomy nějaké choroby, nebo přijde zkouška, stane se něco zlého, tak budete žít víru a uprostřed toho všeho neztratíte ze zřetele, kdo jste a proč jste zde. Stejně jako ti tři židovští mládenci - Šadrach, Mešach a Abednego. To úplně válcuje reakci jako: "Bože, proč na nás tohle dopouštíš? Proč tímto procházím?" Protože pak jen máte více otázek, než odpovědí. Vidíte?

My ale nejsme lidé s miliónem problémů. My jsme lidé, kteří mají jednu úžasnou odpověď a Boha smlouvy. A pokud tak začnete přemýšlet a žít, tak to změní úplně všechno. Pokud je to celé o tom, co pro vás Bůh může udělat, tak už teď máte problém. Budete se modlit, aby se změnil váš šéf, protože už máte dost toho, jak se k vám chová, namísto toho, abyste viděli, že on má v Bohu osud/určení, a vy toužíte, aby se jeho oči otevřely. Budete se modlit za novou práci, protože nemůžete vystát své spolupracovníky, namísto abyste za své spolupracovníky plakali a chtěli tam být, abyste jim mohli pomoct a měli vliv. "No ale oni se mi prostě dostávají pod kůži!" - Ale já mluvím o tom, abyste měli novou kůži! "Ale oni mi lezou na nervy." - Získejte nové nervy! Nebylo by šílené, kdyby Bůh měl schopnost, že byste Mu mohli lézt na nervy? To byste se potom museli snažit žít tak, abyste se Mu líbili, a to je krysí závod nejistoty pod tlakem.

Jste v pohodě? Měli byste být, protože toto je dobrá zpráva! A je to dobrá zpráva, protože nemusíte žít žádným jiným způsobem. Víra říká: "Pojďme po tom!" Upřímnost, ctnost a čestnost, vydání a pokora říkají: "Nechci žádné jiné možnosti! V tomto je život!" Můžete se ohradit, že tohle zní jako nařízení, ale naopak je to pozvání. Je to Ježíš a On je ve vás. "Kristus ve vás, ta naděje slávy." - To zní jako dobrý tým. Proč byste chtěli nějakou jinou cestu, když žádná jiná cesta nevede k životu? Proč byste chtěli nějakou jinou cestu, která snižuje hodnotu ostatních? Jak samospravedlivé by bylo vzbudit se a shlížet na ostatní spatra a myslet si, že to ostatní mají problém a je s nimi něco špatně, a nepokládat svůj život za všechny? To pak děláte mezi lidmi rozdíly, a pokud jsem svoji Bibli četl správně, tak všechny hory byly sníženy a všechny údolí vyvýšeny, takže jsme všichni na stejné úrovni. Všichni mají stejný smysl, účel a cenu. Wow.

Víte, co Ježíše pohánělo? Víte, jaké smýšlení ho dovedlo na kříž? Je to zapsáno ve Filipským 2: "Mějte to samé smýšlení, jaké bylo v Kristu Ježíši." Bůh nám zde ukáže, co Ježíše pohánělo, ukáže nám smýšlení, které ho provázelo až na kříž - "zmařil sám sebe" [stal se člověkem bez pověsti/reputace]. Buďte upřímní - každý z nás vyrůstal a hledal do nějaké míry svoji pověst/reputaci. Chtěli jsme, aby si nás někdo všiml, aby nás někdo ocenil. Měli jsme potřebu, aby si nás někdo cenil, ctil nás a vážil si nás, protože jsme se narodili do lži a neměli jsme ani tušení, kdo ve skutečnosti jsme. A potom přijde pravda a řekne: "Podívej! Ty najdeš sebe/to, kdo jsi, ve Mně, přijď ke Mně, hleď na Mě a buď zachráněn." - To je Evangelium.

Vím, že vám to něco dalo, cítím to ve svém srdci. Paradoxem ale je, že vy sami jste správci svého srdce. Co uděláte s tím, co říkám, je mezi vámi, vaším svědomím a Ježíšem. A sledujte - vůbec to není závislé na nikom jiném, nezávisí to na žádném druhém člověku. Nemůžete se vymlouvat: "No já bych to dělal, kdyby mě ten a ten nebránil, ty vůbec nevíš, jaké to je s ním žít!" - Nechte toho! To je výmluva, to je klam, to spustíte oči z Pravdy a proto nejste svobodní. Moje žena nemusí milovat Ježíše, abych Ho já mohl milovat. Bylo období šesti let, kdy se dostala do zmatku a oklamání ohledně své identity. Byla moje žena a mě každý miloval a ona začala říkat: "Lidé si mě všímají a zdraví mě jen proto, že jsem tvoje žena. Jediný důvod, proč se o mě zajímají a všímají si mě, je, že jsem s tebou. Ty jsi povolaný, já ne, oni milují jen tebe, mě nemilují." - A tohle je velmi dobrý způsob, jak vevnitř zemřít. A když jste se na ni podívali a řekli jí: "Miláčku, to nemyslíš vážně?" A řekli jste jí pravdu, tak ona se mi podívala přímo do očí a říkala mi: "Jo, tohle mi říkáš, protože to je správná reakce na takovou situaci." - A já jsem jí říkal: "Miláčku, ne, tohle je pravda! Nenech se oklamat." A ona na mě zírala a říkala takové věci - a nebylo to posednutí, prostě věřila lži.

Nepotřebovala vysvobození, nepotřebovala mazat olejem. Potřebovala pravdu. Ale protože se rozhodla tomu věřit, tak sledujte - uběhly roky, kdy nebyla sama sebou, kdy se uzavřela a stáhla do sebe. Nechodila ani do církve. Lidé volali k nám domů a na záznamníku pro ni bylo mnoho vzkazů, ale ona říkala: "Oni mi volají jenom proto, že jsem mimo." A já jsem v tom byl každý den, lidi, já jsem její manžel! A já jsem nevolal různým lidem: "Bratře, musíš se za mě modlit, nevím, kolik ještě vydržím, jestli to zvládnu, tohle se děje už 6 týdnů. Pokud se teď nevzpamatuje... Nevím, jak mám nést tento kříž, ona je tak těžká! Člověče, vůbec nevím, co budu dělat, proč ji Bůh už nezměnil, dobře přece ví, do čeho jsem se dostal. Jak mám vůbec fungovat, když mám ženu, která mě takhle stahuje? Ona mě brzdí..." - Ne, nikdo na světě mě nemůže brzdit! To má být vtip? Vůbec si něco takového nezkoušejte namluvit! Každopádně mně tohle prostě nenamluvíte. :‑D Vidíte, proč jsem, jaký jsem? Protože jsem prošel reálnými situacemi. Jenom nemluvím o všem a neodhaluji všechno, ale řeknu vám dost na to, abyste rozuměli. Já nemám doktrínu nebo učení, mám Otce.

Takže pokud myslím správně, tak si uvědomím, že moje žena v tom období potřebuje Ježíše víc, než kdy jindy, a Ježíš žije právě ve mně! Takže tehdy pravděpodobně není čas na to být frustrovaný, vyčerpaný a sobecký manžel. Tehdy je zřejmě čas ji milovat, jak ji miluje On. Je čas dát jí prostor, modlit se za ni, chodit v lásce a dovolit Ježíši, aby s ní pracoval. A v žádném případě nedovolit tomu, kde ona není, aby určovalo to, kde jsem já. Protože vám říkám, že na tančení tanga jsou potřeba dva lidé, ale stačí jeden, aby mohl působit pokoj. A mě do toho tance nezatáhnete, a pokud se o to pokusí ďábel, tak ten už je předem vyřízený. Myslím to vážně. Já ve svém srdci nemám žádný kompromis a nemám čas na odpad. Vidíte? Vykupujte čas, protože dny jsou zlé, ale je zde Království, takže běžme po něm. Jsme věřící, nebo ne? Nebo jsme jen sevřeni věcmi?

Mám obavu, že všechno, co Bůh dělá, obrátíme na nějaké hnutí. Co když to je prostě jen Boží Království na Zemi? Pokud něco obrátíte na hnutí, tak se k tomu všichni připojují, protože se snaží najít svoji totožnost skrze to, čeho se účastní/jsou součástí, namísto Toho, který je v nich. A potom všichni musí chodit tam, dělat tohle, zažít tamto. "Už jste tam byli? Já jsem tam byl, mám odtud tričko..." :‑D

Představte si tu situaci s mojí ženou - 6 let je 6 let. A celkem to bylo 8 let, než se všechno vyřešilo. Někteří z nás mají problém dostat se přes 6 týdnů takových věcí. Někteří jsou zlomení po 6 dnech. A neříkám, že jste to zrovna vy, říkám: "Nedovolte, abyste to byli vy." Jsem pastorem dost dlouho na to, abych nic nesoudil, vím, že to takto je. Za ty léta jsem dostal dostatek telefonátů, kdy lidé brečeli kvůli druhým lidem a kvůli svým partnerům, říkali: "Ty nevíš, čím jsem kvůli nim musel projít... Ty nevíš..." Když jsem v tom období procházel těmi věcmi s manželkou, tak mi jako pastorovi volala spousta lidí ohledně manželství a když jsem s nimi mluvil, tak mi říkali: "No, ale ty prostě nerozumíš..." :‑D Ti, co na tom byli nejhůř, procházeli asi šestinou toho, čím jsem procházel já. A oni byli na prášky, sotva se drželi a říkali mi, že nerozumím. A já jsem jim neříkal, že jim rozumím, protože jsem nechtěl odhalovat svoji rodinu. V tu samou dobu moje dcera učinila nejhorší rozhodnutí v jejím životě, odložila evangelium na poličku a šla si vyzkoušet život podle svých pocitů a emocí, což ji stálo 8 let života. A také v tu samou dobu můj syn zkoušel drogy. A to všechno se dělo najednou. Řeknete: "Bratře! Ty si neumíš dát do pořádku ani vlastní dům..." - Ale já mohu spravovat pouze moje vlastní srdce. Žil jsem ctnostně, bez zakolísání a Ježíš si je přivedl všechny zpátky k sobě a mě si v tom použil velkým způsobem. Poslední věc, kterou potřebujete je, abyste byli vyčerpání kvůli druhým, když můžete být přemožení Jím.

Vypořádávám se se všemi možnými lidskými výmluvami, protože tím se pouze snažíte ospravedlnit tělesné věci a zaručujete si tím, že zítřek bude stejný, jako byl včerejšek, a nic se nezmění. A potom uplynou roky, které si nemůžete dovolit [ztratit], a vaše srdce vyhasnou. Ztrácíte život a máte pocit, že se nic nikdy nezmění, a vidíte problém všude jinde.

Takže skončím s tímto. Je jen na vás, čemu dnes věříte a čemu budete věřit o svém životě, o svém osudu, o svém smyslu, a to i uprostřed chaosu. - Protože i v chaosu se můžete probrat a říct si: "Počkat, čemu vlastně budu věřit?" Čemu/pro co vydám svoje srdce a svůj život? Dovolím, aby mnou zmítaly vášně? Budu pokračovat v životě podle žádostí? Dovolím, aby moje staré pocity/emoce byly mojí pravdou? Anebo budu následovat Jeho?"

Přátelé, volba je na vás. Nikdo vás nemůže přinutit rozhodnout se, nikdo za vás nemůže žít vaši víru, nikdo nemůže zaujmout vaše místo. A Bůh ani nechce, aby někdo zaujal vaše místo. Já nejsem sentimentální a nemluvím nějaké sladké řeči, ale pokud váš obrázek není na fotce Boží rodiny, tak je zde něco hodně špatně. A pokud nejste na seznamu nebe [, pokud jste se nevydali Bohu], pak nám chybí pomoc, protože v každém životě a v každém srdci je smysl/osud. Slyšíte mě? A já vás teď nevolám dopředu, abyste se znovu narodili, ale říkám vám: "Ujistěte se, že žijete ve správném postavení s Bohem." Běžte po pravdě a buďte církví a domem, který buduje a zmocňuje Bůh. A když odsud odejdete, tak každý z vás má sféru vlivu. Jsou to lidé, se kterými se přes den setkáváte. Pokud vynásobíte počet lidí zde a sféru vlivu každého člověka krát jedna, tak tohle město můžeme zásadně ovlivnit. Můžeme se dotknout v lásce početné skupiny lidí. Slyšíte?

Lidi, no tak, my takto můžeme žít! Zeptáte se: "A jak takto můžu žít?" Buďte o samotě s Ježíšem, ujistěte se, že to uděláte právě dnes. Běžte na místo, kde budete o samotě s Ježíšem, a řekněte Mu: "Jdu do toho, dávám Ti sebe. Učiň mě ke Svému obrazu, pomoz mi růst v té pravdě..." Začněte číst svoji Bibli, jako nikdy předtím. Ne abyste se kvalifikovali. Nečtěte svoji Bibli, abyste splnili křesťanskou povinnost nebo cokoliv takového. Čtěte Bibli pouze z jediného důvodu - abyste Ho znali. A požádejte Ducha Svatého, aby vaše srdce naplnil pravdou. Vypněte kolem sebe všechno, co se vás snaží rozptylovat a odtahuje vás to. Běžte někam a buďte o samotě s Ním. A když to takto uděláte, tak když ty věci potom zase zapnete, bude to už jiné. Už vás to nebude vlastnit, nebude vám to krást čas, nebudete tím zaplňovat prázdno. A možná už ani nebudete s některými z těch věcí dělat stejné chyby, jako dřív, protože Ho nyní budete víc znát. Možná budete mít lepší přesvědčení/usvědčení. Myslím, že všichni víte, o čem mluvím.

Už jsem myslel, že končím před 15 minutami. Mohl jsem zde za ten víkend poznat lidi a miluji je. Vnímám, že dnes ráno Bůh chtěl, abych byl znějící hlas a nalil do vašich srdcí něco, co vás povede k zamyšlení a bude vás to usvědčovat ohledně některých věcí. Miluji vás a cením si vás. Každý v této místnosti je hoden krve Ježíše. Ujistěte se, že v té pravdě budete růst, aby vaše srdce odpovědělo/reagovalo láskou k Němu a láskou k druhým.

Na konec řeknu něco silného: "Pokud mineme tuhle věc [tzn. stát se láskou a milovat], tak jsme minuli celý smysl, a dělali jsme jen spoustu církevničení." Nemiňte to, milujte jedni druhé. Amen.