Dan Mohler - Krátké svědecví z Aljašky
Dan Mohler - Krátké svědecví z Aljašky (1.8.2010)
[[Svědectví, které Dan říká ve své domácí církvi po té, co se vrátil z Aljašky]]
Byl jsem teď celý týden se 100 mladými lidmi a jako hlavní téma jsme měli "Boží realita" [/skutečnost Boha]. Nejvíc nám chybí to, že Bůh je skutečný. Často žijeme z doktrín a děláme věci "protože to Bible říká" a víme, co je správné a co ne, a snažíme se... Já jsem neustále učil ty mladistvé "Víte, Bůh je skutečný a je místo, kde se s Ním můžete setkat". A shrnuto - co jsme s nimi sdíleli je "pokud On prolil svou krev za vás, jak [/na kolik] oceníte Ježíšovu Krev?" - To ze mě a z vás dělá neocenitelné lidi. Neustále jsme se zabývali Evangeliem a tím proč Ježíš přišel a když ty děcka pak začali uctívat, tak měli vidění, začali plakat a uvědomovali si, že vůbec nejsou bezvýznamní.
Dvacet z nich se dalo pokřtít a s pláčem říkali, že až do tohoto týdne nikdy nevěděli, že Bůh je skutečný. Byli ponořeni a když se vynořili - kdybyste slyšeli ty svědectví, to se nedá opakovat, museli byste tam být. Mně tekly slzy pořád a poslední den jsem nemohl ani přestat. Co jsme viděli za uzdravení, to bylo úplně absurdní [/nemožné]. Jeden tam potřeboval rovnátka, protože měl tak křivé zuby, že se mu překrývaly - a zuby se mu vyrovnaly. Jedna dívka se narodila s chodidlem, které bylo o dvě čísla menší oproti druhému a měla tam jeden prst zakrnělý a zahnutý, ostatní byli normální {úplně se třesu} její chodidlo vyrostlo o dvě čísla a ten prst se stal úplně normální. Ty děcka se nemohli ani zvednout z podlahy kvůli Boží skutečnosti. Jedna dívka měla od narození skoliózu, v šestnácti letech se nemohla vůbec ohnout - a v její páteři to zakřupalo, narovnala se a celé tělo se jí srovnalo. Dělo se tam tolik uzdravení, že bych to zde říkal dobu.
Shrnuto ON je stejný jako tam i zde a úplně všude - ON je skutečný! My se staneme tak rychle náboženští. Můžeme sem dnes přijít kvůli tomu, že je neděle a zapomenout, že přicházíme, abychom byli ostřeni a šli dál více podobni Jemu - žít život povzbuzený posílený a vybavený Duchem živého Boha. Bůh je skutečný.
Šli jsme do obchodu a jdeme kolem auta, kde byli dva psi - buldog, který vypadal že potřebuje modlitbu - jako by v plné rychosti narazil do zdi :D a ještě nějaké plemeno. Říkal jsem jim "ahoj" a paní co seděla v tom autě si toho všimla a "děkovala" mi že jsem si všiml i toho druhého, že většinou se lidi věnují jen tomu buldogovi. Tak míříme k tomu obchodu a ten týden jsme učili děcka o "slovu poznání" a podobně a já jsem se otočil a zeptal jsem se jí, jak se jmenuje. Když mi to řekla, tak jsem jí řekl, že jí je "toto a toto a projevuje se to takto" [slovo poznání o nemoci] a ona se odtáhla od okýnka a ptá se "vy máte nějaké zvláštní schopnosti?". Řekl jsem "klidně si sedněte normálně, já mám Ježíše a On se vás dotkne". Dotkl jsem se jí a Ježíš se jí dotknul a bylo to nádherné.
Takže Ježíš je skutečný a nic se nevyrovná vaší schopnosti trávit čas v Jeho přítomnosti.Chodíme do "církve" a můžete slyšet tisíc kázání a skončit tak, že se je snažíte žít - přitom Milost chce, abyste se jimi stali. Nemůžete žít, aniž byste Ho znali [, nemůžete žít odděleně]. Prostě nemůžete žít, aniž byste Ho opravdu znali. Musíme se dostat z toho, že "víme o Něm", k tomu "že Ho známe" a jediná cesta k tomu je, že Mu dáte své srdce [/jste s Ním] na skrytém místě ve svém životě - ať již třeba při řízení auta, procházce, když ležíte na své posteli za zavřenými dveřmi... Nemůžete žít, aniž byste Ho znali, protože by vám došla šťáva a žili byste jen z toho "co je pravda", na místo "z Toho, který je Pravda".
Takže jsem viděl, jak Bůh přistál na 100 mladých lidech, kteří plakali a měli mě rádi, říkali "ty seš skvělej" - odpovídal jsem "ne, vy jste skvělí". Pro ně jsem tam s nimi 2 dny plaval - voda měla asi 5 stupňů a oni říkali že je teplá :D. Prvně se mi smáli, že tam nevlezu, ale pak jsem si říkal, že tam kvůli nim půjdu, ale bolelo to. - Ale pomohlo to těm děckám uvidět, že si na nic nehraju, že jsem tam pro ně a ne jen někdo, kdo tam bude mluvit. - Že tam jsem jako jejich kamarád, abych je miloval. - A viděl jsem 20 děcek, kteří přišli k Bohu a spoustu uzdravení. Děcka se zbavovali brýlí, kontaktních čoček a již je nepotřebovali. Když se narovnali zuby toho chlapce, tak si říkali "počkat..." a začali hledat úplně všechno, za co by se modlili - měli jste je vidět. Procházeli to místo a všímali si "ty máš brýle, modleme se" - to dělali ty děcka - modlili se a ti dotyční překvapeně "Můj Bože, vidím písmena v Bibli" - a již brýle nepotřebovali. To není odsouzení, pokud nosíte brýle, to je něco, k čemu můžeme žít - v Království je místo, kde můžeme chodit, kdy věci, na které jsme si zvykli a které jsou pro nás běžné, tak v Království obvyklé nejsou a vše se může Jeho mocí změnit. Amen?
Zapamatujte si toto - pokud sem jdete, nikdy sem nechoďte "protože je neděle". Chodíme sem, abychom podpořili a povzbudili jeden druhého, abychom byli jedné víry, živé víry. Přicházíme sem, protože Ježíš je Král. Vy sem chodíte, abyste Ho milovali a uctívali, ale nejvíc ze všeho - základ proč se scházíme je, abychom byli povzbuzeni a když budeme odcházet, byli více podobni Jemu. - Nebo jinak budete žít obyčejný život a život bude "takový jaký je" a budete chodit do církve "abyste měli církev". - Ale takhle to nikdy nebylo zamýšleno. My se scházíme, abychom byli povzbuzeni, posíleni a vypadali více jako On, abychom mohli žít naše životy v Něm. Amen? Mám vás rád. Bůh vám žehnej.
