Dan Mohler - Spravedlnost - část 1. (r. 2003)

Dan Mohler - Spravedlnost - část 1. (r. 2003)

Ani vám to nemusím říkat, protože si toho záhy všimnete - jsem vášnivý ohledně Pána, protože On mě zachránil. Před osmi roky jsem mířil přímo do pekla, utíkal jsem od Boha, popíral jsem skutečnost, byl jsem profesionální pokrytec. Byl jsem mistr v podvádění a během chvilky bych vás oklamal - uměl jsem říct správné věci, ale měl jsem špatné srdce, nerozuměl jsem Boží Lásce, byl jsem pyšný muž, velmi jsem zranil svoji ženu a děti... Díky Bohu za Jeho milost. Já jsem byl ztracený, ale Bůh nebyl ztracený. Já jsem byl ztracený a On přišel, našel mě a před osmi lety mě zachránil.

Můj příběh je trochu zvláštní a jiný, pravděpodobně není běžný. Byl jsem zachráněn před osmi lety, během dvou let mě Bůh pozvedl a požádali mě, abych začal dělat pastora v církvi. Takže jsem nikdy nestudoval Biblickou školu, nejsem v tom smyslu nijak kvalifikován nebo certifikován, ale Bůh mě pozvedl a já jsem vděčný, že mě sem všichni pozvali a jsem poctěn, že zde mohu být. Nejsem zde tak, že bych si myslel, že jsem "někdo", ale vím, že Ježíš je Pán. Víte, já vím, kdo jsem byl. Vím, kdo jsem byl, a když je vám mnoho odpuštěno, hodně milujete. Lidi, Láska změní vaše životy. Pak nebudete využívat milost, nebudete ji zneužívat. Nebojte se kázat Boží Lásku s pocitem, že někdo pošlape Ježíšovu krev. My kážeme Boží Lásku a spravedlnost, aby lidé mohli uvidět Jeho první Lásku a mohli ji začít opětovat. Jak jinak můžeme vůbec Boha uctívat, jako Ho dnes ráno uctíval tento bratr, pokud nevidíme Jeho první Lásku? Opravdově uctívat ze srdce můžete pouze se zjeveným poznáním Boha - když vidíte kdo On je a reagujete na to.

Mluvíme o spravedlnosti. Poslouchejte, když dostanete zjevení spravedlnosti [když uvidíte, co je spravedlnost,] a já vás povzbuzuji... - Nikdy nečtěte svoji Bibli, jako sbírku příběhů. Nikdy ji nečtěte jako román, nebo něco podobného. Čtěte Bibli, protože je to Slovo živého Boha. Čtěte Bibli protože... - Víte, co mi Pán ukázal? To vás dostane. Pravděpodobně jste slyšeli pastora Jima i spoustu jiných kazatelů kázat, že musíte zemřít, abyste žili, že musíte zemřít sobě, že musíte být ukřižováni s Kristem, že jste pokřtěni do Jeho smrti, abyste mohli žít, že to není o vás, že to je o Něm a že se potřebujete zbavit tělesnosti... Tohle jste již slyšeli že? A je to pravda, tak to je. Ale asi tak před měsícem jsem otvíral Bibli a Pán ke mně mluvil a řekl mi: "Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh..." - A já jsem utichl a říkám si: "To je tak skvělé!" Když to slyšíte často, může vám to zevšednět, ale když to k vám mluví Bůh, tak je to živé a dostane vás to. Říkám si: "Toto je tak skvělé! To Slovo bylo Bůh." A myslím si [o Bibli]: "Toto je Bůh!" - [Vidíte Ho,] když čtete v evangeliích ty červená písmena, které mluví Ježíš... Ježíš řekl: "Když vidíte mě, vidíte Otce." Ježíš je zjevená Boží vůle, Ježíš je jasem Jeho slávy a vyjádřením Jeho podstaty. A Pán mi říkal: "Na počátku bylo Slovo..." a potom změnil hlas a šeptal mi: "Tohle je tvoje setkání tváří v tvář se Mnou" a pokračoval, určitě to pochopíte: "Nikdo mi nemůže pohledět do tváře a zůstat živý." Uviděli jste to?

Já prostě jenom nečtu tuto Knihu, já se dívám do samotné tváře všemohoucího Boha a vírou přijímám to, kdo je On, a to mě přemáhá, já umírám a On žije. Já se nemůžu podívat do Jeho tváře... [a zůstat stejný.] Jan viděl zjevení Ježíše a padl jako mrtvý, Izaiáš viděl Boží slávu a volá "Běda mi - teď zahynu!" Potřebujeme skončit, aby nás Bůh mohl spravit. Ok?

Sledujte, všechno ve vašem životě vám lhalo. Duch světa, duch satana, duch lidského přemýšlení, uvažování, psychologie - to všechno je váš nepřítel. Vaši odpověď/řešení nenajdete skrze lidský rozum a uvažování člověka, skrze názory lidské mysli. Řešení není v radách, které vám v hlavě každý den proudí. Vaše odpověď/řešení je v této Knize. Bůh řekl, že osvobodit vás může pouze Pravda. A vy studujete, osvědčíte se, přilnete k Božímu Slovu a přivlastníte si Ho, protože je věčné a Bůh ho vyvýšil nad každé svoje jméno. Nedovolte, aby vám tato kniha ležela někde na poličce a nečtěte ji pouze tehdy, když kazatel řekne: "Najděte si..." Běžte na tiché místo a začněte Bohu děkovat za Jeho Slovo a věřte, že k vám bude mluvit. Zeptejte se Ho, v jakém místě Písma chce, abyste se krmili a běžte tam a krmte se. Protože toto je můj učedník - ten který studuje moje slova a zachovává je - a je napsané, že: "pozná Pravdu" - [řecké slovo] epignosis - porozumění, prožité porozumění - "pozná Pravdu a Pravda" - Pravda! Ne nějaký mystický kouř z nebe, ne nějaký dotek na shromáždění, ale Pravda. Ta jediná Pravda. Rozsvítí se vám a najednou vidíte, co jste nikdy neviděli a již nikdy nebudete stejní. "a pozná Pravdu a Pravda ho osvobodí." Jak můžu být spasený 8 let a být 6 let pastorem? Protože mě Pravda osvobodila. A když mě Pravda osvobodila - Evangelium říká: "staré věci pominuly a všechny, VŠECHNY, všechny věci..."

Zde vás povedu k uvědomění si toho, že čím více se vzdáte a čím více vydáte [Jemu], tím více přijmete a budete proměněni. Když přijdete k Bohu tak si nemůžete z minulosti držet vůbec nic. Přijdete s pokáním, s pokorou a s prázdnýma rukama, přijdete zlomení a úplně se vydáte, řeknete Mu: "Vezmi mě, postav mě Bože a učiň mě [takovým,] kým jsi mě stvořil být, pro Tvoji slávu tečka." Dneska se hodně káže, že vždy budeme slabí, že budeme neustále chybovat, že vždy budeme selhávat, a je spousta teologie, která když odsud vyjdete, tak vás nechá v očekávání, kdy zase zhřešíte a budete se dovolávat krve Ježíše - a já vám říkám, že to je lež.

My jsme se tolik soustředili na problém, tolik jsme svoji identitu [to kdo jsme] upnuli k našemu životu, k tomu co jsme udělali a co neudělali, k tomu, co udělali nebo neudělali ostatní, a zaměřujeme se na problém. Většina našeho modlitebního života je vedená problémy, zápasy a věcmi, které nás znepokojují, a většina našich rozhovorů se točí kolem toho, jak špatně se nám daří. A jsme identifikováni a stereotypizováni skrze slabost těla, namísto skrze Boží sílu, a pokud bychom se jako Církev začali dívat na řešení/odpověď, namísto abychom zírali na problém, tak bychom se stali zářícím produktem té odpovědi. Pokud se začneme dívat na odpověď/řešení, pokud začneme tu odpověď mluvit tak... "Jak se máš bratře?" - "No jo, to víš... To víš..." - Není divu, že vedoucí chval musí občas vláčet půdu a vyburcovat atmosféru, protože všichni víte, o čem mluvím. || Protože někdy je naše schopnost chválit Boha soustředěná na to, jak věci jsou nebo jak se zdají být, ale schopnost chválit Boha by měla být zaměřená na to, kdo Bůh je a On se nikdy nemění! A když Ho vidíte, tak je úplně jedno, zda procházíte peklem, On je Pán.

Pokud budete mít svoji identitu stanovenou na základě odpovědi - na Lásce, na krvi, na Milosti, na milosrdenství, tak to přemůže to, co se děje. Umožní vám to projít ohněm, změní to vaši totožnost a nebudete se už vidět stejně. Někteří z vás se nemůžou podívat do svých očí v zrcadle, protože se vidíte/hodnotíte podle minulosti a ne podle Ježíšovy krve a Evangelia Ježíše Krista. Někteří z vás se nemohou podívat do zrcadla a říct si: "Člověče, ty máš velkou cenu a jsi vzácný pro Boha." Spousta lidí tohle nemůže udělat a zde jsou také lidé, kteří by s tím měli problém, protože když se díváte do zrcadla, tak vidíte svoji vinu, své selhání, vidíte to, co o vás někdo řekl, namísto toho, co o vás řekl Otec Bůh.

Minulý týden jsem u nás v církvi řekl: "Díváte se na člověka, který nemá žádné problémy..." A oni se na mě dívali, jako bych byl posedlý, nebo úplně popíral skutečnost. Celé shromáždění zůstalo koukat: "No jako počkej bratře, víme, že Pána miluješ, že jsi požehnaný a vášnivý, ale no tak, každý má přece své problémy." Ale můj pohled je jiný, než pohled spousty lidí. Já nevidím život tak, jak ho vidí spousta křesťanů. Můj věčný problém je vyřešen! Měl jsem jediný problém - jediný problém - byl jsem oddělen od Boha. Měl jsem jediný problém, který ničil můj život - byl jsem spoutaný hříchem a oddělen od všemohoucího věčného Boha. - A Ježíš přišel, vyřešil můj problém a dostal mě. Já už nemám problémy. Vidím každou věc skrze Ježíše. Vidím každou situaci skrze Ježíše. Vidím skrze Ježíše každou těžkost v rodině. Vidím skrze Ježíše i všechny problémy v církvi. Již nejsem "pouhý" člověk, který myslí jako pouhý člověk. Mám Krále a On žije ve mně a On mi ukázal - On učinil mé oko prostým a díváte se na člověka, který nemá žádné problémy. Dějí se věci? Ano. Mám obtíže ve smyslu protivenství - ano, jako každý člověk, ale to není problém. Nic nám nemůže ukrást radost, protože radost pochází z vašeho spasení. Ale pokud nerozumíte svému spasení, tak jste jednou nahoře a další den dole. Jeden den se usmíváte a další už ne, a dovolujete okolnostem života, aby určovali kdo a jací jste, namísto Pána Ježíše Krista.

Já jsem byl zachráněn, osvobozen, vysvobozen. Když pastor Kevin chválil, tak jsem na stejné vlně s ním, stejný Duch, Duch Svatý. Víte proč? Protože nejsem odsouzený člověk, je mi odpuštěno, jsem zachráněný a požehnaný člověk. Nemám svolení ke hříchu, Bůh mi neřekl: "Běž a žij jakkoliv..." Bůh řekl: "Naplňuji tě svým Duchem a pozvedám tě, abych [skrze tebe] zjevil to, kdo jsem." A já jsem se pro to úplně vydal. Jsem úplně vydaný a neříkám: "No ale..." - tím se dostanete do problémů - "No ale já to stejně udělám, Bůh mě pochopí..." Ne! Když se vydáte, tak jste vydaní. Když se mu vzdáte, tak patříte Jemu. A jsou chvíle, kdy se musíte zapřít a pokud Kristus trpěl na těle - 1. Petrova 4:1, tak se vyzbrojte stejným odhodláním, protože ten, kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem. "Já žiji pro tebe Bože, žiji pro Tvoji slávu. Ty jsi pro mě udělal všechno a nyní se všeho vzdávám pro Tebe."

Potřebujete mít čisté srdce pro Boha, potřebujete se ve svém srdci rozhodnout, že není žádná jiná cesta. Většina lidí dojde až na svůj konec - tak to bylo se mnou. Jak mohl Bůh přijít a získat mě takovým [radikálním] způsobem? Protože mi ukázal kdo jsem byl, odhalil mě a zachránil mě z mé zatvrzelosti a cesty, na které jsem byl. A když jsem se před ním otevřel a skončil s tím starým, tak jsem byl proměněn. Neměl jsem nic, co bych si ze starého života držel. Jak říká Petr: "Kam bych šel? Jedině Ty máš slova [věčného] života..." Je to proces. Říká: "A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus" - to znamená vysvoboditel - "ten Syn živého Boha." Vidíte, proč nemám žádné problémy? Jsem spravedlivý před Bohem. Právě teď je na mně Jeho přítomnost, protože mě miluje. Právě teď Ho kvůli krvi Ježíše cítím uvnitř sebe. A neudělal jsem pro to nic, jen věřím. Řekl jsem "Ano" touze Jeho srdce a jsem proměněný.

Prostě jsem řekl: "Ano." Neřekl jsem: "Bože, no ale víš... Ale Bože já nejsem... Ale..." - Já proti Němu nebojuji, On mě miluje, On na mě myslí. Představuji si Boha, jak otevře peněženku a vyjedou z ní fotky všech Jeho dětí, a jak zastaví Gabriele a říká mu: "Vidíš Dana? To je můj kluk." Já Boha takto vidím. "Už jsem ti dnes ukazoval Dana?" - "Ano Bože, již dvakrát." :D "Podívej se na něj, je požehnaný!" - Měli byste radši takto začít přemýšlet, protože takový Bůh je, opravdu je takový.

My zde máme mluvit o spravedlnosti a já pokládám základ, abyste správně přemýšleli, ok? Trochu kážu, abych vás vyburcoval ke správnému myšlení, protože někteří z nás nemáme radost, protože vidíme své životy skrze naše životy, namísto skrze Ježíše. Někteří hodnotíte své životy podle toho, co se děje kolem vás. "Jak se ti daří bratře?" - "No byl to těžký týden, stalo se tohle a tamto..." "Jak se ti daří bratře?" - "Řeknu ti, že jsou věci, které na mě tlačí, ale víš co je skvělé? Kdykoliv zvednu svoje ruce, tak je Ježíš se mnou a povzbuzuje mě, Duch Svatý mě objímá, Boží Slovo je živé a když ho čtu, tak jsem povzbuzený a uvědomuji si, že všechny tyto věci jsou dočasné a změní se a já se na ně nezaměřuji, já se dívám na Něj, bratře... Takto se mi daří..." - Tohle je něco jiného než taková ta robotická mentalita: "Díky Bohu, jsem požehnaný, jsem hlavou, nikoli chvostem, bratře, jsem spravedlností Boží v Kristu, chvála Bohu, díky Bohu!" - a vevnitř jste ze všeho hotoví. :‑D

To nedělejte, buďte upřímní a buďte osamotě s Bohem a nezkoušejte se modlit, nebuďte náboženští, jak o tom mluvil pastor Jim, prostě začněte jako: "Děkuji Ti, že mě miluješ! Děkuji Ti, že když jsem byl nic, tak ty jsi řekl, že jsem něco. Díky, že když jsem neměl žádnou naději, když jsem selhal, tak ty jsi řekl, že jsem úspěšný, ty mě vidíš v Kristu, zaplatil jsi za mě cenu, povolal jsi mě z temnoty do světla.. Děkuji Ti, jsem Boží dítě!" Musíte se takto začít modlit. Tohle se některých lidí dotklo, cítím, jak to šlo přímo do nich, to je dobře. Lidi, to je skvělé, líbí se mi tahle církev, cítím Ducha Svatého. Sledujte. Vy nežijete podle pocitů, vy žijete vírou.

Lidé říkají: "Ale já necítím, že mě Bůh miluje." - Tak to jste již podvedeni. Bůh řekl, že vás miluje! Bůh řekl, že vás miluje! - Není to jednoduché? Dneska budeme mluvit jednoduše, protože já jsem sem nepřišel s nějakým hlubokým zjevením, já jsem sem přišel s Evangeliem. Víte, že Bible říká, že Evangelium je Boží moc ke spasení? Nehledejte nikde jinde. V Evangeliu vidím pravdu a pravda mě osvobodila. "No ale víš naše tělesnost pastore... víš přece jak jsme tělesní..." - Pokud budete zaměřeni na tělo/tělesnost, potom budete tělesností také ovládáni. Pokud se začnete dívat na Ducha, pokud začnete věřit tomu, kým jste se [v Kristu] stali, pokud začnete uvolňovat víru do Božího potenciálu ve vašem životě, tak se váš život Boží milostí změní. Potom za vámi někdo přijde a zeptá se: "Bratře, jak jsi to udělal? Co se s tebou děje?" - A vy nebudete mít žádnou odpověď, budete schopní pouze chválit Ježíše. Nebudete moct říct: "No víš, já jsem si dnes o tom přečetl 3 knihy a poslouchal 4 kazety, a modlil se ležíc na své tváři..." - To protože vás zachraňuje milost. Byli byste schopní pouze plakat a říct: "Jeho jméno je Ježíš a On je ke mně tak dobrý..." - "Cože?" :‑D

Jednou mi zavolal předák z práce, měl jsem zrovna den volna. Říkal: "Promiň že ruším." Říkám mu: "V pořádku, proč voláš?" A on říkal: "Sledoval jsem tě..." Víte, že když řeknete, že jste křesťané, tak vás lidé sledují? Víte, proč ďábel chce, abyste byli zmatení a váš život byl v chaosu? Víte, proč ďábel chce, abyste nevěděli, čí jste? Abyste byli dnes spravedliví a zítra už ne? Protože chce zničit váš charakter, aby dostal lidi, kteří sledují váš život. Neberte to na lehkou váhu. Je čest a privilegium odsud vyjít v Boží spravedlnosti a nebýt pouhý člověk, ale být zmocněný Milostí, kdy mě neovlivňuje to, jak jde život, ale Ježíš. Nebudu říkat mnoho svědectví, dnes půjdeme do [Božího] Slova, jen připravuji vaše srdce, abyste po tom šli.

Můžete být vrženi do ohně, ale oheň není Pán. Oheň by nás neměl změnit. Když zmáčknete pomeranč, dostanete pomerančovou šťávu, když stisknete křesťana, tak by z něj měl stříkat Bůh na všechny strany, ale to se v dnešní církvi neděje. Dneska jde každý kvůli svým problémům za pastorem, radost lidí závisí na tom, zda se věci daří, nebo ne... Jak se můžou věci dít lépe - pokud jsme ve víře - než že jsme vysvobozeni ze všech našich hříchů, že hlava satana je rozdrcena a stojíme ve smlouvě s věrným Bohem, který dodržuje smlouvy? Pokud věřím všem písním, které v neděli zpívám, a tomu, co tam křičím - pokud tomu budu opravdu věřit, tak to bude [mazec]. Vidíte?

Evangelium je Boží moc ke spasení pro všechny, kteří věří! Musíte věřit tomuto Evangeliu. Některé z vás by se zřejmě měli během toho, jak kážu, zvednout a běžet na dámskou toaletu, podívat se do zrcadla a říct: "Do toho děvče, jsi požehnaná! Bůh je v tobě! Jsi pro Boha vzácná! Zemřel za tebe člověk! Zemřel za tebe muž!" Některé z vás zde možná nemají o mužích dobré mínění, ale muž za vás prolil svoji krev! Zemřel za vás, abyste mohli žít. Drahá, On ti neotevřel dveře od auta, On zemřel! A sledujte, co ještě udělal - On vstal z mrtvých Boží mocí. Bible mluví o Duchu svatosti. Satan zabil nevinného muže a pěkně tomu dal. Víte, co to vlastně znamená? || Satan zabil nevinného člověka a nemohl ho udržet. Ježíš nikdy nezhřešil, víte? Ježíš byl učiněn hříchem. Dnes s vámi budu sdílet jasným způsobem zjevení kříže, které jsem právě dostal před několika týdny, a nevím, zda jste to někdy slyšeli, ale mě to dostalo a umožnilo mi to snadno porozumět a způsobilo to, že Ho miluji ještě víc. Já to myslím s Bohem vážně. Řeknete: "Radši si dávej pozor bratře..." - Ale o mně se nedočtete [nějaký skandál] v novinách, nic [na mě] nenajdete.

Toto Evangelium vás bere za bod návratu, změní vás to, promění. Když jste čistí - když to vezmete vážně skrze Boží Lásku, skrze Boží milost, tak jste změnění. Jste [naprosto] změnění. Já nemám čas na hřích, nemám žádné žádosti a touhy, které by mě ovládali nebo ovlivňovaly. Mám někdy pokušení? Radši věřte, že satan nikdy nepřestane lidi pokoušet. Pokušení ale není hřích. Lež zabijete Pravdou. Když mě satan pokouší, tak mu ani nevěnuji pozornost. Pokud mi hlavou projde hloupá myšlenka, tak udělám - víte co? Chválím Ježíše a mluvím [Boží] Slovo. Nechytím se do nějakého kárání ďábla, nevkládám si ruce na hlavu a nevyznávám: "Mám mysl Kristovu, mám mysl Kristovu..." - Protože potom odděláte ruce z hlavy a na mysl vám přijde ta samá hloupá myšlenka. A potom pokračujete: "Mám mysl Kristovu, mám mysl Kristovu..." - A zase ta stejná myšlenka. "Ó můj Bože, vím, že Ježíšova krev je mocná, musím.. Božé..." A vzápětí vás napadne: "Bůh neslyšel moji modlitbu, Evangelium nefunguje, musím být vyřazený, satan si mě podává... Sestro Sally, modlila by ses za mě?" To není ani biblické. Pokud se do vaší mysli snaží dostat pevnost a snaží se pozvednout nad poznání Pravdy, nad poznání Boha, tak ji zabijete Pravdou. 2. Korintským 10:4-6 - tam je napsané, že když ten hlas přijde, tak zajmete každou myšlenku.

Když ten hlas přijde Stefany - jsi Stefany, že? Ano. Vidíte, Duch Svatý je zde. Setkal jsem se zde s 50 lidmi a vzpomněl jsem si na tvé jméno. || Duch Svatý je takto reálný. Před dvěma dny jsem potkal ženu, kterou jsem neviděl dva roky, a ve svém srdci říkám: "Ó Duchu Svatý..." - protože je důležité pamatovat si jména - řekl jsem: "Duchu Svatý, já jsem zapomněl její jméno..." - Odpověď: "Jmenuje se Marylin." A já říkám: "Ty jsi Marylin, že?" - "Ó ty si mě pamatuješ?" - A já hlasitě říkám: "To Duch Svatý!" A ji to požehnalo.

Sleduj Stefany. Nevím, proč jsem si vybral zrovna tebe, ale tak mi to přišlo. Pokud do tvé mysli přijde satan a řekne: "Drahá, ty to nikdy nezvládneš. Proč se tolik snažíš, nikdy to nezvládneš... Vždyť vidíš, že uklouzáváš, že to nefunguje... Proč o to usiluješ? Vzdej to drahá, to není pro tebe, ty to nikdy nezvládneš, jsi k ničemu... Prostě to nedáváš..." - Takhle k lidem mluví satan. A Stefanie se s tím vypořádá takto - vůbec nad tím nebude přemýšlet, neřekne ďáblu ani slovo a zachová se, jako by tam ani žádný našeptávač nebyl. Zvedne ruce a řekne: "Otče, děkuji Ti, že jsi mě učinil někým. Děkuji Ti, že mě miluješ věčnou Láskou a děkuji Ti, že když se na mě díváš, tak tě hřeje u srdce a jsem pro tebe jedinečná. Jsem pro tebe tolik zvláštní, že za mě Ježíš prolil svoji krev a proto někam směřuji a proto naplňuji Boží vůli ve svém životě, proto ve mně není žádná věc, která by mě mohla držet při zemi a odvést, protože Ty jsi získal můj život, [Ty] vlastníš moje srdce. Miluji tě Ježíši." A když potom za hodinu řídí auto a satan se vrátí a říká: "Řeknu ti, Stefanie - vzpomínáš si na tamtu věc? Říkala jsi v neděli při chválách, že jsi toto a tamto, a potom jsi tehdy ráno udělala tu věc?" A Stefanie si říká: "Máš pravdu, já jsem to udělala, ale... Otče děkuji Ti za tvoji Milost a za krev, děkuji Ti, že ve Tvé přítomnosti nejsem nikdy odsouzená. A moje srdce nemíní selhávat, moje srdce chce uspět. A já ti Otče dávám svoje srdce a svoji lásku a svůj život.. Chválím tě Ježíši." - Pravda vás osvobozuje.

Řeknu vám teď jedno svědectví, nevím proč, ale musím poslechnout. Stalo se to v době, kdy jsem byl znovuzrozený 3 měsíce, miloval jsem Ježíše z celého srdce, trávil jsem hodiny ve své ložnici... Po mém obrácení moje žena netušila, co se mi stalo. Ježíš mě úplně dostal. Chválil jsem Ho a uctíval, otáčel jsem budík čelem ke zdi, protože On mi dával zjevení Jeho Lásky. Našel jsem ve své Bibli, že můžu dělat všechny možné úžasné věci, že můžu mít víru na přemísťování hor, velké dary a poznání všech věcí, ale pokud bych neměl Lásku, tak jsem prázdný. Takže pokud bych neměl Lásku, tak jsem nula, pokud bych neměl Lásku, tak jsem jen dunící kov. A Láska byla to jediné, za co jsem se modlil. Hledal jsem Jeho Lásku a Duch Svatý mě 5 týdnů vedl, abych se modlil za zjevení Jeho Lásky, za přijetí Jeho Lásky a zůstávání v Jeho Lásce. Tohle je můj základ - je položen v Lásce. Pět týdnů jsem se nemodlil za nikoho ani nic jiného. Moje manželství bylo zničené, ale já jsem nešel k Bohu, aby mi spravil manželství. Před svým obrácením jsem si myslel, že je skvělé, že mé manželství je v troskách. Opravdu. Já jsem přišel k Bohu, protože Bůh přišel ke mně a dostal mě. A jediné, co jsem potom chtěl bylo, aby mě úplně uchvátil.

Takže do mého života proudily zjevení Lásky a po třech měsících mého křesťanství mi lidé začali říkat, že když se ke mně přiblíží, tak cítí Boží přítomnost a podobné věci. A já říkám: "Jo?" Protože já jsem nic moc necítil, akorát jsem věděl, že moje srdce je změněné. A po těch třech měsících jsem začal slyšet ve své mysli hlas. Bylo to hnusné klení a nejodpornější mluva, co jsem kdy slyšel. A to jsem mluvíval sprostě a používal jsem tak pět sprostých slov, abych řekl 10 normálních. Mluvil jsem hrozně. Vidíte, Ježíš mě změnil. Já jsem od svého znovuzrození 9. června [1995] na klení ani nepomyslel, ani to ve mně vůbec není. Já jsem nezkoušel neklít, prostě to ve mně už nebylo. Sledujte, ani to ve mně nemůže být, protože to Evangelium odstranilo. Já se nekousám do rtu, abych neklel, není to ve mně! Rozumíte tomu, co říkám? Já neměním věci ve svém životě vlastní silou, ale Jeho milost mě obmývá, a než [dnes] skončíme, tak tomu budete rozumět.

Takže do mé mysli přišlo tohle odporné klení, ošklivé strašné věci k Duchu Svatému. Myslím, že jsem toto svědectví na veřejném shromáždění říkal pouze jednou. Hnusné klení. Slyšel jsem ve své mysli proklínání Ducha Svatého. Vím, že existují teologie, které říkají: "Bratře, potřebuješ vysvobození, potřebuješ vnitřní uzdravení, potřebuješ... Něco v tobě není v pořádku, když ses znovuzrodil, něco nebylo osvobozeno. Potřebuješ navštívit tohle setkání a tamto a ono..." - Potom se najednou za mě lidi modlí, zpívají, berou mě do minulosti, vykopávají všemožné ostatky. A proč to všechno? Protože nerozumíme hlasu pokušení, nerozumíme svůdci a lži. Nerozumíme tomu, že "Moje ovce slyší Můj hlas a cizí následovat nebudou." Neříká tam, že neuslyší cizí hlas, ale že nebudou cizí hlas poslouchat/následovat. Věci, které jste ve svém životě slyšeli, které jste ze své hlavy nemohli dostat, které vás přiváděli k pláči a porušovali vaše svědomí... Tak: "Drahá, pokud by tvoje srdce nebylo čisté, bratře, pokud by tvoje srdce nebylo čisté, pak by vás to vůbec netrápilo! Pokud by to pocházelo z vás, pak by vám to bylo jedno. Ale protože vás to trápí, tak potřebujete uvidět, že to nejsou vaše myšlenky, ale hlas lži.

Nenáviděl jsem co mi přicházelo na mysl. Ani trochu se mi to nelíbilo. Znělo to, jako bych si to myslel já. "Duchu Svatý píp, píp, nejsi nic než píp, píp, píp, píp... Nenávidím tě, píp, píp... Ježíši, ty nejsi žádný král, jsi ubohý píp, píp..." - Tohle mi začalo jít v hlavě, když jsem byl spasený 3 měsíce. To je celkem silný útok, že? Tak to vypadalo. A ten vzácný Duch Svatý, já jsem s Ním trávil čas, On je můj přítel, On se mnou jde všude, kam jdu, On je tak dobrý! Kde bychom bez Něj byli? Duch Svatý je Ježíš na Zemi. On je zde pro vás, pro mě. Ježíš říká, že by nebylo dobré, kdyby neodešel, protože by nepřišel Duch Svatý. Ale Ježíš odešel a Duch Svatý je zde! Takže Ho prostě přivítejte. || Víte, bez moudrosti Ducha Svatého bychom byli odkázáni na svou vlastní moudrost a neustále bychom rozuměli Bohu nesprávně. Musíme zůstat s Duchem Svatým, musíme zůstat v obecenství s Ním. Musíme se Ho zeptat: "Duchu Svatý, co se to děje? Pomoz mi. Duchu Svatý, co si o tom myslíš, co bych měl udělat?" Tohle většina křesťanů nedělá. Oni se poradí se svojí myslí a myslí nábožensky, nebo "biblicky", a postupují bez jakéhokoliv společenství s Bohem. Jako pastor jsem zjistil, že to dělá většina křesťanů, protože se lidí neustále ptám. Poradit se se svým rozumem je velice nebezpečné.

Duch Svatý mě vedl, abych ten hlas ignoroval, protože Bible říká: "Poddejte se Bohu, vzepřete se ďáblu..." Takže sledujte, něco vás zde naučím. Moje poddání se Bohu je moje vzepření se ďáblu. Rozumíte? A ďábel musí odejít. Nepřidávejte k Božímu Slovu žádné podmínky, protože Bůh a Jeho Láska nemá žádné podmínky a Jeho Slovo je Pravda. Sledujte. Nenechte se chytit v tom, že obrátíte Boha a víru v nějakou formuli, protože to se lidem stává neustále. "No, ale to jsem už zkusil, pastore? Ale to jsem říkal, pastore. Věřil jsem... Modlil jsem se to..." - Když takto mluvíte, tak dáváte najevo, že jste již přestali, protože jste to zkusili, ale již nepokračujete. Takže jste dali Bohu "šanci". Rozumíte? Ale to je lež. "To jsem zkusil a dělal, pastore. Modlil jsem se to všechno... Dělal jsem to... Zkusil jsem to..." - Ale v nějakém bodě jste přestali, přitom víra je životní styl. Víra je způsob života, víra není moment nebo vyjádření, víra není nějaký čas nebo období, kdy se snažíte sehnat Boha nebo od Něj něco získat, a potom vytáhnete zástrčku, protože jste se rozhodli: "No, kdyby Bůh chtěl, tak by teď už... Pokud by to byla Boží vůle tak..." Sledujte pokud Bůh řekl poddejte se Bohu, vzepřete se ďáblu a on odejde, tak co máte udělat? Poddáte se Bohu, vzepřete se ďáblu a on co? On odejde. Co když je to hodina, den, týden, měsíc? Vůbec to nemusím nijak teologicky řešit, potřebuji vědět jediné: "Poddejte se Bohu, vzepřete se ďáblu a uteče od vás."

Záměrně se tomuto věnuji déle, protože toto vám pomůže. Vnímám vedení k tomu, abych se tomu věnoval. Někteří z vás máte nedostatky ve vaší totožnosti/identitě. Nejen protože nerozumíme spravedlnosti, ale protože jsme oklamáni cizím hlasem a věcmi, které nás napadají a kvůli kterým se cítíme znečištění a špinaví. Byl jsem něco před půl rokem na benzínce... Víte, Ježíš mě osvobodil, ta věc, kterou nazýváme "mužství", to co nás definuje, jak my muži dospíváme, ta sexuální převrácená věc, že muži se vždy budou takto cítit, že budou potřebovat tohle a podobně, že nás takto Bůh stvořil... - Tak to se mýlíte, mě takto Bůh nestvořil! To je otroctví a prokletí. A když jsem se tomu po svém znovuzrození postavil a nazval jsem to prokletím, tak Bůh to prokletí zlomil. Když jsem vystoupil z té identity "mužství", kterou mi dal svět, pornografie a všechno ostatní - jídelny, konverzace ..., tak Bůh to prokletí zlomil. ||

Satan využívá příležitostí, vždycky číhá a očekává, že pastor Jim, já a vy a všichni ostatní, budou mít někdy slabou chvilku. On je tak arogantní, že si myslí, že prostě může přijít se starými věcmi a najít způsob, jak vás dostane stejnými starými věcmi, které fungují na každého, takže proč by mě nevyzkoušel. Tankuji benzín a všiml jsem si, že u dalšího stojanu stojí nějaká blondýnka. Já jsem nad ní vůbec nepřemýšlel, vůbec mě nezajímalo, jak vypadá, jakou má figuru, míry... Ona je milovaná Bohem, vůbec tak nepřemýšlím, mám svoji ženu, kterou miluji a zbožňuji, nejsem muž hříchu, tužeb, vůbec na takové věci nemyslím. A ten hlas stejně řekl: "To se vsadím, že to je pěkná žena..." Přitom jediné, co jsem viděl, byla zezadu její hlava. A já si myslím: "No a koho zajímá, zda je pěkná nebo ne?" Ale přitom jsem slyšel ten hlas. A spousta křesťanů reaguje: "Ó Bože, já už zase myslím na ty věci, ó Bože, neměl bych myslet takový odpad, ó Bože odpusť mi, krev Ježíše, ó já činím pokání, přijímám tě Ježíši do svého života, smyj všechen můj hřích..." - Ale já jsem nezhřešil! No tak, tohle se některým z vás děje - že to, co slyšíte ve vaší mysli, určuje to, kdo jste.

Ale kdo jste musí určovat Boží Slovo. Očistěte se. Pokud vám něco běží hlavou a trápí vás to, pak je jasné, že to není z vás, protože vám na tom záleží, nechcete to. Takže se poddáte Bohu, vzepřete se ďáblu. Takže jsem tu myšlenku ignoroval, vůbec sem se nemodlil, jen sem si pomyslel: "No a koho to zajímá? Hloupá myšlenka." Šel jsem dovnitř zaplatit za benzín a když jsem vycházel, tak se ozval ten samý hlas: "Ještě stále tankuje, měl bys ji omrknout. Podívej se na ni." Jdu ke svému autu a přijde mi že bych mohl udělat takový trik ze starého života... Jen mluvím na rovinu. :D Víte, co jsem udělal? Podíval jsem se na svoje auto a říkám si: "Ta moje dobrá Toyota, mám ji rád." Nasedl jsem, přijel jsem ke stopce, zvedl jsem svoje ruce a říkám: "Otče, děkuji Ti, Ty jsi mě osvobodil a požehnal skvělou ženou a chci Ti děkovat, že jsi obmyl a očistil moje srdce, a děkuji Ti, že cizí hlas nebudu nikdy následovat." A odjel jsem. Cítil jsem se tak čistý, svobodný, silný a tolik v Bohu... Vidíte, o čem mluvím?

Takže na mě udeřilo to s tím sprostým hlasem, nemůžu ani popsat tu vulgaritu, a slyšel jsem ten hlas neustále. Sledujte. Duch Svatý mi řekl: "Uctívej mě, miluj mě, přátel se se mnou." Takže slyším ten odpad a pokaždé, když to přišlo, tak jsem řekl: "Duchu Svatý, miluji Tě, jsi můj nejlepší přítel. Ty jsi pro mě tolik skutečný a tolik vzácný, Ty jsi můj nejlepší přítel na celém světě, Ty jsi moje jednička a uvádíš mě do veškeré pravdy, ukazuješ mi věci, které mají přijít, zjevuješ mi Ježíše. Duchu Svatý, ty jsi můj nejlepší přítel..." A ten hlas začal být víc naštvaný a mluvil a mluvil. A lidé - vím, co z toho lidé udělají. Lidé přijdou: "Bratře, to je démon, to není dobré. Musíš jít někam pro osvobození." - Pokud to uděláte, tak tím zahodíte své spasení, zahodíte svoji spravedlnost, zahazujete Boží Lásku a říkáte: "Něco je se mnou špatně, modlil by ses za mě? Já mám opravdu problém, vysvoboď mě prosím..." Takže potom stojíte v každé řadě na osvobození, na uzdravení, a přitom jenom nejste schopní přijmout pravdu o sobě, poddat se Bohu, vzepřít se tomu odpadu a dovolit Bohu, aby vás skrze Pravdu osvobodil. Spousta věcí, které se řeší "službou vysvobození", je pouze chybějící porozumění a lidé následují cizí hlas. A jsou různé služby "vysvobození" a jediné, co je potřeba, je kázat správnou totožnost/identitu, kterou máme v Kristu a odseknout tu lež z našich životů.

Protože sledujte. Uplynul celý měsíc [zatímco jsem slyšel ten hlas]. "Cože? Celý měsíc? Pokud by přece evangelium bylo tak mocné, pokud by Bůh..., krev Ježíše ... tak by to přece muselo už přestat..." Neustále to přicházelo, a sledujte, co Bůh udělal. Bůh je tak skvělý! Sledujte, protože jsem se s tím vypořádával podle Písma, neubližovalo mi to, ale ve skutečnosti mě to žehnalo. Někdy takto neuvažujete. Skvěle mi to prospívalo, protože mě to přibližovalo tak blízko k Duchu Svatému, že se Bůh stáhl jako by říkal: "Do toho hloupý ďáble, jen to na něj zkoušej, protože on se s tím vypořádává správně." Sledujte. Uplynuly dva měsíce. Uplynuly tři měsíce. A ten hlas mluvil každý den. Sledujte - uplynuly čtyři měsíce. - "Ale ne!" - Ale po jaké době to vzdáme? "Bože, já už mám dost toho hloupého hlasu, už mám po krk..." - Zapomeňte na ten hlas. Ten hlas pro mě byl odrazovým můstkem do Boha. Pokaždé, když jsem slyšel ty hrozné věci k Duchu Svatému, tak jsem mu vyznával, že Ho miluji, že je můj nejlepší přítel a že mu děkuji, že je se mnou. A Duch Svatý přišel a miloval mě. "A to mi chceš říct, že jsi přitom stále slyšel ten hlas?" - To si pište. Ďábel je natolik agresivní, ale Bůh je mnohem větší než on. Přestaňte se dívat na ďábla, začněte hledět na Ježíše. Tam není napsané: "Vzepřete se ďáblu a uteče od vás." Není tam napsané: "Vyříkejte si to s ďáblem." Není tam napsané: "Bojujte s ďáblem." Je tam napsané: "Poddejte se Bohu." Uplynulo pět měsíců, šest měsíců...

Jsem devět měsíců spasený, uctívám Ježíše, chválím Boha, v mém životě je pomazání, modlím se se svojí ženou za lidi a Bůh dělá zázraky, dějí se různé věci v našich životech, a přitom se bavíte s člověkem, který slyší nadávky a proklínání Ježíše a Ducha Svatého každý den svého života. Duch Svatý mně ukázal, co mám dělat. Satan mě chtěl zastavit, chtěl, abych našel v Písmu, že rouhání proti Duchu Svatému nebude odpuštěno, a chtěl, abych až na to narazím, všechno zahodil, zalezl si do kouta, a plakal, naříkal a cítil se ztracený a zavržený. Chtěl, abych si ten hlas a tu lež spojil se svojí identitou a šel hledat pomoc. Rozumíte tomu, co říkám? Uplynulo šest měsíců a já jsem ten hlas najednou už neslyšel. Prostě už nebyl, ale hádejte, co bylo? Vytvořený vztah a obecenství s Duchem Svatým, který dále pokračoval. A nyní spolu každý den chodíme, pracujeme spolu, zpíváme, prostě si to každý den užíváme. Tehdy jsem si najednou uvědomil, že ten hlas zmizel. Nijak jsem to nekomentoval, prostě jsem si uvědomil, že je pryč. Proč odešel? Protože: "Poddejte se Bohu, vzepřete se ďáblu a uteče od vás." Bůh mi ukázal - a já jsem se Ho vůbec neptal, proč to trvalo 6 měsíců. Bůh mi ukázal, že se stáhl a nechal ďábla dělat to, co dělal, protože sledujte - je to paradox, musíte tomu porozumět, Boží moudrost je hluboká. - Kdyby nebylo toho hlasu, tak bych nebyl duchovně na místě, na kterém jsem za těch 6 měsíců byl. A vy si přitom myslíte, že máte problém. Ne my máme Boha, který je věrný!

Vidíte, co myslím, když mluvím o tom, že nemám problémy? Někteří křesťané z toho hlasu dělají problém: "No ale pastore, slyším to každý den, nenávidím to, je to tak hnusné..." - Tak chvalte Ježíše! Řekněte Mu, jak je úžasný! - "No ale já slyším ten hlas a jak to, že neutichá?" - Tak ho prostě "přechvalte", prostě chvalte Ježíše. Vidíte to? My se přestaneme soustředit, dostaneme se do pochyb a nevíry, do moudrosti obyčejných lidí, a mineme úžasnou Boží moudrost. Uvědomujete si, že celých těch 6 měsíců jsem neměl problém? Bůh věděl, že nemám žádný problém, nezasáhl, prostě se opřel a nechal pracovat Jeho Slovo. Sledoval, jak jsem Mu blíž a blíž. Pravděpodobně si říkal: "Do toho ďáble, zase spusť. Proroštuj ho, natáhni jeho šňůru, zachřesti tím řetězem..." :D Vidíte, co se stalo? Po šesti měsících jsem měl takovou intimitu a blízkost s Duchem Svatým... Měli jsme domácí skupinku, slova poznání, děly se zázraky, proudily dary Ducha, to všechno v šesti měsících po znovuzrození. - Protože jsem osobně znal Ducha Svatého, díky tomu, že se mi ďábel stavěl do cesty, nebo si to aspoň myslel, a katapultoval mě k Bohu. Ok?

Spravedlnost vidíte poprvé v Genesis. Chci vám ještě něco přečíst. Zůstaňte v Genesis, hned tam půjdeme. Mám tuhle milou malou Bibli a bylo by pro vás dobré, kdybyste si pořídili jednoduchou konkordanci, nebo něco takového, kde jsou hebrejská a řecká slova. Já nedělám nějaké intenzivní studium Bible, ale jsou chvíle, kdy Duch Svatý řekne: "Potřebuješ vědět, co to znamená." Když řeknete slovo "spasen", tak co tím většinou rozumem myslíme? - "Jsme spasení - jdeme do nebe." Ale když se podíváte, co to řecké slovo znamená, tak to ani nutně nenaznačuje definici věčného života. To slovo "spasen" je v řečtině slovo "sozo" a znamená: "zachráněn, uzdraven, vysvobozen, ochráněn, zachován, bezpečně proveden a úplný/celý." - "Sozo" - Ale když to slovo překládají do angličtiny, tak můžou použít pouze jedno slovo, takže to nejlepší, které mohli vybrat je "spasen".

Když se podíváte do Webstrova slovníku, nenajdete tam snad 5-6 slov, které nejlépe popisují dané slovo? Když překládáte, tak můžete vzít pouze jedno, které se zdá být to nejlepší ze všech, ale pokud si ho nevyhledáte, tak z toho jednoho slova nepochopíte celý význam. Znáte situaci, kdy se vás někdo zeptá: "Co znamená tohle slovo?" A vy jakoby znáte význam, ale neumíte to říct? Říkal jsem si, že Webstrův slovník je asi pomazaný, protože můžete používat nějaké slovo celý život, a když se vás malé dítě zeptá: "Co to znamená?", tak nevíte, co mu máte odpovědět. "No, víš... vždyť přece víš, ne?" :D Třeba "radostný" - no však víš, prostě "radostný", prostě jako máš radost, ne? Zamotáte se do toho a ani nevíte, jak to vysvětlit. Když se ale podíváte do Webstrova slovníku, tak jako byste dostali zjevení - znamená to: "šťastný, naplněný radostí, veselý, radostný..." Takže když překládáte, můžete vzít pouze jedno slovo.

Když si vyhledáte slovo "spasen", tak to znamená "zachráněn, uzdraven, vysvobozen, ochráněn, zachován, bezpečně proveden, neporušený, mít se dobře." Znamená to tohle všechno. Překladatelé vybrali slovo "zachráněn" a to není špatně, ale naše americké myšlení z toho udělalo v průběhu let něco jiného a myslím, že jsme byli podvedeni k tomu, že to mluví jen o tom "že jdete do nebe" - a přitom to o tom vůbec nemluví. V řečtině to ani neukazuje na věčný život. A tomu potřebujete porozumět. Jsou slova, kterým potřebujete rozumět. "Spasen" nebo "zachráněn" není špatné slovo. Pokud umíráte na rakovinu, nemáte žádnou naději a Ježíš zasáhne, tak co právě udělal? Spasil vás. Není to špatné slovo, jen jsme ho špatně vykládali a všichni jsme mluvili jako: "Jsi zachráněn? Jsi spasený?" - ale vlastně nevíte, co tím většinou říkáte. Tím říkáte: "Jsem zachráněn, uzdraven, vysvobozen, ochráněn, zachován, jsem bezpečně proveden..." Neboť tak Bůh miloval svět, že poslal svého jediného Syna, ne aby svět odsoudil, ale aby skrze Něj mohl být svět zachráněn. - Aby svět mohl být uzdraven, aby svět mohl být vysvobozen, aby svět mohl být chráněn, zachován. Aby svět mohl být zdravý a mohlo se mu dařit, aby svět mohl být spasen.

Mám pro vás dobrou zprávu Evangelia. V Novém zákoně, kromě jednoho případu, má to slovo "spasen/zachráněn" vždy tento význam. Jediný případ je, když bylo zachráněno 8 spravedlivých duší skrze potopu. V tomto případě to má význam jako "být zachráněn z hořící budovy", ale ve všech ostatních případech je to řecké slovo "sozo" a na třech místech "soteria" a to znamená stejnou věc. Ani nevím, jaký je mezi nimi rozdíl, protože mají stejnou definici. Takže lidé se ptají: "Jak víš, že je Boží vůle všechny uzdravit?" Bůh to přímo říká ve svém Slovu v Timoteovi, kde je napsáno, že Bůh chce, aby byl každý zachráněn - "sozoed" - aby všichni byli chráněni, zachováni... Bůh chce, aby se s ním smířili všichni lidé a objal je ve svojí slávě a aby byli naplněni poznáním Pravdy.

Mám dobrou Bibli, proto jsem mluvil o té konkordanci řeckých slov. Mám zde definici spravedlnosti ze Strongovy konkordance a ta říká, že být spravedlivý znamená "být správné kvality", obecně to slovo znamená "shodovat se se zjevenou Boží vůlí v každém ohledu". Spravedlnost - odpovídat Boží vůli v každém ohledu [/ ve všem].

Stojím zde v Boží vůli, protože Ježíš zemřel a já jsem Mu řekl své "Ano." Vidíte, co myslím? Já jsem spravedlivý, protože to řekl On! Já nejsem spravedlivý, protože bych si to vymyslel. Bůh to řekl a já jsem s tím vyjádřil souhlas. No tak, je to tak jednoduché! Dokážu vám to teď opakovaně [z Písma], mám na to jen dvě hodiny, ale zvládnu to, znovu a znovu vám to dokážu. "Mít tu správnou kvalitu" - bez ohledu na vaše selhání, bez ohledu na ten výbuch, který jste měli před dvěma dny, kdy jste řekli věci, které si [nyní] přejete, abyste nikdy neřekli. Zjistíte, že hřích Boha nikdy z trůnu nesesadil. Zjistíte, že Bůh neztratil svůj pokoj a radost, že zůstává stejný. A Jeho Láska je jiná, než to, čemu vy a já říkáme láska. Já ji nyní již vidím, ale někteří z nás mají chybnou představu o Lásce. Protože někteří z vás jsou tolik zranění tím, co udělali lidé, a říkáte: "Jsem tolik zraněný... To mě tolik zranilo, pastore..." - A to je možné z jediného důvodu - že nerozumíte Boží Lásce.

Bůh se v nebi nedívá na Ježíše a neříká: "Nemůžu uvěřit tomu, co ten člověk udělal, to mě tolik zranilo..." Když má Ježíš nebo Otec bolest, tak to je pro vás, On má bolest za vás. Jeho Láska se k vám natahuje a bolí pro vás. Boží srdce nemůžete zranit tak, jak vaše srdce zranili lidé. Řeknete: "Ale můžu přece Boha zarmoutit..." - Ano, ale pro vás, protože míjíte Jeho vůli a Jeho přátelství/společenství, Jeho výchovu, a uniká vám to úžasné, co připravil pro váš život. Ale Bůh má bolest za vás. Bůh neříká: "Hmm, no jasně. To, co jsi udělal minulý týden, to jsi opravdu neměl dělat. Teď chceš přijít ke Mně a chválit mě? Cha." My jsme tolik zvyklí se takto k sobě navzájem chovat, že si nějak v podvědomí představujeme, že Bůh je [také] takový, nebo něco podobného. Jste tolik zvyklí si zasloužit všechno, co jste kdy dostali, že pokud vás někdo zkusí jen tak [bez zásluh] požehnat, tak je to těžké [přijmout]. Jsme spoutání mentalitou výkonů a zásluh, všechno si potřebujeme zasloužit... "No jo, ale já si tohle nezasloužím..." - Máte úplnou pravdu, ale Bůh řekl: "Vezměte si to." My si to nezasloužíme.

Právě teď se díváte na člověka, který bude žít navěky a navěky a navěky v Boží přítomnosti, protože Bůh to tak řekl. :D Miluji to. Rozumíte? A já jsem neudělal vůbec nic, jenom jsem řekl: "Ok, ano, věřím..." - a ta Láska mě změnila, takže teď chci jediné - žít pro Něj, sloužit Mu, milovat Ho, uctívat Ho a mluvit o Něm. Rozumíte, co říkám? Spravedlnost - schopnost být shledán spravedlivým v Boží přítomnosti a splňovat každý ohled Jeho vůle. Jste v Genesis? Spravedlnost.

Víte, že Boha hřích nerozhodil? Víte, že Bůh nespadl z trůnu a nedostal mrtvici? Že nepotřeboval prášky na uklidnění? Že není vystresovaný a nevstávají mu vlasy hrůzou? Že nepotřebuje navštívit poradnu? Proč to říkám? Protože Bible v Římanům 5 říká: "kde se rozmohl hřích, milost se rozmohla ještě více." Boha nemůžete předčit. Čím více je člověk ztracený, tím více proudí Boží Láska, Bůh není odrazen, Bůh uvolňuje Lásku. Čím vzdálenější je nějaká lidská bytost, když jsou v kanálu života, ztratili svoji bezúhonnost, ztratili svoji čest, dělají věci, o kterých ví, že by je nikdy neudělali, ale právě je dělají, tak Bůh je právě tam, Láska se natahuje a chce ho zvednout, obmýt, vykoupit a osvobodit. Hřích ve skutečnosti přivolává Boha, provokuje to z Něj to, kdo On opravdu je, protože Bůh ničí hřích, aby zachránil a vysvobodil to, co se hřích snaží zničit.

Slyšíte co říkám? Prostě kážu, kázání inspiruje vaše srdce, amen? Kázání vás pozdvihuje. Těžko zde můžu vyučovat a předat vám něco, aniž byste byli pozvednutí, aniž by vaše srdce bylo připravené, aniž si říkáte: "Tohle se mi líbí, to zvládnu, zvládnu říct: Ano. Můžu se podívat do zrcadla a říct: Jdi do toho, jsi pro Boha poklad! To zvládnu, není to nějaké těžké zjevení, není to něco, co bych nemohl udělat. Můžu říct: Díky Bože, že mě miluješ!" Je to tak? Amen. Sláva Bohu!

Genesis 3 - ten příběh znáte, pojďme tam. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu. Učinil člověka z hlíny a dechl do něj. Kdo dal člověku život? Bůh. Kdo řekl, aby člověk vznikl? Bůh. Musíte si také uvědomit, že Efeským 3:17 říká, proč se tohle vše stalo. Lidé mají otázky jako: "A proč to Bůh udělal, když věděl, jak to dopadne, tak proč...? A proč vůbec vlastně Bůh udělal člověka? A proč tam dal ten strom? Hřích, tragedie a proč Bůh...?" - Maličké lidské rozoumky - nestále se snaží najít problém na všemohoucím a úžasném Bohu. Bůh ví, co dělá. Satan spadl z nebe... Satan si ve své pýše myslel, že bude větší než Bůh, a Bůh řekl: "Nazdar..." a ďábel byl pryč. Opravdu, tak to bylo - viděl satana padat jako blesk. Víte, ďábel se snaží, abyste byli takoví, jako je on sám, a vy můžete být tak moc rádi, že nejste jako on, protože pro něj jsou dveře navždy zavřené, nemá žádnou šanci na pokání.

Aby Bůh zpečetil satanův rozsudek a odhalil Boží spravedlnost a Boží právo, proto stvořil člověka podle svého obrazu. Bůh ale nezabránil tomu, aby k člověku přišlo satanovo pokušení. Efeským 3 to popisuje takto: "Že Bůh skrze tajemství života učiní známou svoji přerozmanitou moudrost vládám a mocnostem temnoty skrze církev." Bůh hledá lidi, kteří nebudou jíst to [zakázané] ovoce. Hledá lidi, kteří budou věřit Jemu, namísto lži. Hledá lidi, aby dokázal spravedlivý svatý Boží rozsudek. Aby prokázal svůj věčný charakter, který má, že může vykoupit to, co padlo, že Jeho Láska se nemění a neselhává. A aby se vypořádal s ďáblem, tak zachraňuje a pozvedá člověka, který se zapletl do hříchu, chodil s ďáblem a dělal cihly na stavby ve faraonově království svojí dřinou v blátě života. Ale Bůh vás může vysvobodit z království temnoty, odstranit z vašeho ucha náušnici otroků a dát vám nového pána. Vidíte, co tím myslím? Aby Bůh ukázal svoji přerozmanitou moudrost vládám a mocnostem temnoty - jako "podívejte se na toto" - protože kde se rozmohl hřích, tam se mnohem více rozmohla milost.

Takže Bůh dal lidem jedno přikázání, jedinou podmínku. V zahradě byl strom života a byl tam také strom poznání dobrého a zlého. Člověk byl stvořen čistý a nevinný jako dítě. Víte, že byli nazí a nestyděli se? Že je to ani nenapadlo, vůbec si to neuvědomovali, tak byli čistí. Pro nás je to těžké pochopit, protože jsme byli tolik poskvrněni a naše nevinnost byla svlečena hříchem a životem. Všichni jsme se dotkli hříchu, všichni jsme mu byli poddáni a mnohokrát nás poznamenal. Takže je sice těžké si představit, jak to bylo na počátku, ale přesně k tomu nás Bůh zpět vede. Spravedlnost vás uzdraví, vysvobodí, spravedlnost vám dá sílu, to všechno je ve spravedlnosti. Je to Boží moc ke spasení všem, kteří věří - sledujte - protože v něm je zjevena spravedlnost. Vidíte? V Evangeliu je zjevena spravedlnost. Proč se dnes ráno zabýváme spravedlností? Protože pokud nevidíme, co je spravedlnost, tak ani nevíme, čemu vlastně věříme, a nepřijmeme milost, abychom byli proměněni. A satan jde po vaší totožnosti/identitě, chce vám vzít vaši identitu. Satan nechce, abyste věděli, že jste syn nebo dcera. Satan chce, abyste to nějak dokazovali, abyste něco udělali, abyste proskočili plameny, abyste se postavili na hlavu, nebo nevím co, ale snaží se, abyste se snažili nějak dokázat, že jste syn nebo dcera. Ale vy jste syn nebo dcera vírou! Jste spaseni milostí [skrze víru]!

Satan přišel za Ježíšem a říká mu: "Pokud jsi syn, tak proměň toto kamení na chléb." A musíte porozumět tomu, proč Ježíš odpověděl takovým způsobem - Ježíš řekl: "Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst." Jak to souvisí s tím, že Ježíš je syn? Protože Ježíš přišel na tento svět jako člověk a předtím, než šel na poušť, tak ho Jan pokřtil a když se vynořil z řeky, tak Bůh řekl: "Toto je můj milovaný syn, v němž jsem nalezl zalíbení." Ježíš tím ďáblu říká: "Ďáble, já nemusím vůbec nic dokazovat, nemusím udělat vůbec nic, abych byl někdo, Já jsem, protože Bůh to řekl! Já jsem syn, protože Bůh řekl, že jsem syn, ok? Jsem syn!" Vidíte? Satan jde po vaší identitě, satan se snaží, abyste dokázali, že jste svatí, snaží se, abyste dokázali, že jste vydaní a všechny možné věci, aby odhalil, že jste slabí, že to ve své síle nedokážete, a aby vás odsoudil a přiměl vás zahodit vaši smělost, naději a víru. Všechna sláva patří komu? Bohu. Žádné tělo se nebude moct chlubit. Takže proč se snažíme dosáhnout něčeho v těle? Žádné tělo se nebude před Bohem chlubit. Sledujte. Pokora si obleče spravedlnost, ale klam, pýcha, pýcha těla a oklamání budou spravedlnosti vzdorovat - protože se stále snažíte někým být [/ nebo se stát] ve vlastní síle, stále se snažíte něco udělat, abyste dokázali "co/kdo jste".

[Pokud to není z vaší síly,] Pak za někým přijdete a zeptáte se: "Bratře, co se děje, ty jsi jiný. Tvé jednání, život Lásky... Jak jsi toho dosáhl?" A on plačtivě odpoví: "On mě miluje! To Ježíš..." A vy na to: "Cože?"

Právě se mi připomnělo, že jsem nedokončil to, jak mi volal ten vedoucí. Ten vedoucí řekl: "Sledoval jsem tvůj život a nerozumím tomu. Vidím, co všechno ti kvůli tvé víře na pracovišti dělají nadřízení a spolupracovníci. Vidím, jak tě pronásledují, pohrávají si s tebou, zneužívají tě, ale ty jsi pořád stejný." Říkal: "Nerozumím tomu, já bych šílel, byl bych z toho na hromadě. Pokud by mně dělali to, co dělají tobě, tak bych asi někoho zaškrtil, a ty jsi pořád v pohodě." Řekl: "Vím, že mi řekneš, že za to může Ježíš, ale potřebuji tomu porozumět." Takže mu říkám: "Máš chvilku?" A vysvětlil jsem mu to. On sledoval můj život, vidíte? A víte, čeho si na tomto křesťanu všiml? Že ať se děje co chce, nikdy se nechoval jinak, že je něco na té jeho identitě, něco, co není určované životem a tím, co se děje. Že identita tohoto člověka není určována lidmi, situacemi a věcmi, že tenhle týpek je trošku "hlubší", než s čím jsem se doteď setkal, takže mu musím zavolat, abych tomu přišel na kloub. Chlubím se teď sebou, nebo spravedlností, která je v tomto Evangeliu? Protože jsem jen žil každý den tak, že jsem se díval skrze Boží prosté oko a nemohli jste se mě nijak dotknout, protože mou identitu uchvátil Ježíš.

Víte, že když je vaše identita vyřešená, tak nepotřebujete žádné ujištění? Když třeba začnete sloužit v této církvi, tak i když je hezké, když vás někdo ujistí/pochválí, tak je to zdravé pouze tehdy, pokud to nepotřebujete. Je to zdravé pouze tehdy, pokud nemáte potřebu, aby vás někdo ujistil/pochválil. Když někdo pracuje, je to pěkné, když lidé říkají: "Díky za tvé srdce bratře, za tvůj čas.." - ale ten člověk to dělá Pánu, dělá to protože miluje, je lepší dávat, než dostávat, on to dělá, protože ho čeká potom odměna. On využívá svůj život, své povolání a obdarování, pokládá svůj život, a běží závod, aby získal cenu. A takový člověk nepotřebuje děkování, nepotřebuje plácání po zádech, nepotřebuje vůbec nic takového, protože to vše dělá pro Boha a pro vás. Nikdy nedovolte, aby se do vás dostala lež, kdy sloužíte 6 měsíců a začnete si říkat: "Hmm všichni jí děkují a vyzdvihují ji, a mě si ani nikdo nevšimne... Vypadá to, že si jí váží mnohem víc, než mě, myslím si, že téhle církvi je ukradené, co já dělám.. Myslím, že půjdu do jiné..." - Vidíte? Vaše motivy jsou tolik špatné a převrácené a celé to děláte kvůli sobě. Neděláte to pro Pána, neděláte to pro ostatní. Když takto myslíte, tak to děláte kvůli sobě a tohle v nás musí být mrtvé. Spravedlnost nám ani nedovolí dostat se na takové místo, protože já nepotřebuji nějaké ujištění, již jsem ujištěn. Nemusíte mě plácat po zádech, nikdo mi nemusí říct: "Díky, skvělá práce, pastore, vážíme si tě a milujeme tě..." Říkám vám, že by to do konce mého života nemusel nikdo udělat, protože to vím. Takže když mi pak lidé děkují, tak když je to čisté a ze srdce, tak to můžu zdravě přijmout a nemůže mi to ublížit. Víte co tím myslím? Jinak budete dělat věci, abyste získali uznání a díky, protože se vám toho nedostává a jste v nejistotě. Tohle je dobré slovo.

[Adam s Evou] jedli z toho stromu [poznání dobrého a zlého], znáte ten příběh, ne? Kdo ne? Rozumí všichni, že Adam s Evou byli v zahradě a jedli z toho stromu? Bůh řekl: "Nejezte z toho stromu..." A víte, co dělá satan? Satan vezme to, co je Bohem zakázané a začne pokušení a žádost v těle. - Najednou je strom, který nebyl vůbec přitažlivý, který byl zakázaný, tak najednou je z něj takový strom, že si nemohli pomoct z něj nejíst. Je v tom tajemství. Najednou se soustředili na tento strom, protože jim přišel "návrh". Satan přijde, zapůsobí na tělo a vylíčí situaci jinak, převrátí Boží Slovo - "Opravdu Bůh řekl? Ale Bůh ví, že..." - A satan [jim] vylíčí Boha bez Boha a bez pravdy o Bohu, protože je lhář a podvodník. A tohle se také děje, když si lidé sednou a mluví 30 minut o Bohu a nezazní [o Něm] nic z Písma. Jako: "No víte, jak Bůh někdy udělá toto, jindy zase ono... A víte co? Já jsem viděl, že Bůh udělal toto, protože někdy prostě..." Strýček Bill zemře na rakovinu, strýc Stýv je vysvobozen a uzdraven z rakoviny, takže církev se podívá na případ strýčka Billa a případ strýce Stýva a řekne: "Wow, Bůh některé uzdravuje a jiné nechá..." - Ale tímto definujete Boha podle svých zkušeností! Ale Boha nikdy nemůžete definovat podle svých zkušeností!

Existuje spousta doktrín a teologie, protože lidé vidí Boha podle toho, čím procházejí. Ale jaký je Bůh můžete zjistit jedině v Bibli. A moje Bible říká, že pokud budu věřit, tak můžu učinit cokoliv, že skrze víru je všechno možné. Pokud máte víru jako hořčičné zrno, tak můžete říct této hoře, aby se pohnula, a ona se pohne, a nic pro vás nebude nemožné. A všechno, o cokoli byste prosili v modlitbě, dostanete, když budete věřit. Zůstanete-li ve mně a má slova ve vás, proste o cokoliv chcete a bude vám dáno. "Ježíši, proč jsme nemohli vyhnat toho epileptického ducha?" - "Protože nevěříte." - Celkem jasná odpověď, ne? Ježíš je nešetřil. Ježíš nás miluje natolik, že nám říká pravdu. Bez spravedlnosti bude váš život víry zmrzačený. Nebudete vědět, čí jste, zda vás Bůh slyší, nebo ne. Když víte, že jste spravedliví, pak víte, že vám Bůh naslouchá. Když víte, že jste spravedliví, tak víte, že Bůh je ve vás a mluví skrze vás. Když víte, že jste spravedliví, tak máte před Bohem smělost/jistotu. Neřekl snad, ať směle přistoupíte k trůnu milosti? Neřekl arogantně, ale směle, protože dveře nejsou zavřené a vy Ho nevyrušujete, Bůh není zaneprázdněný na telefonu, On na vás má čas. Přistupte směle a přijměte milosrdenství a milost v čas potřeby.

Spravedlnost vidíte poprvé v Genesis 3. Oni jedli ze stromu a otevřeli se jim oči - nyní bylo v jejich duši poznání dobrého a zlého. Potom přichází Bůh, který je Otec, kterého znají jako Otce, a co udělají? Lidi, vědomí hříchu vás dostane do problémů. Zanechme hříchu a dostaňme se do Boha, do krve Ježíše, do odpuštění. Protože vědomí hříchu... Když Bůh přišel do zahrady a oni slyšeli, že přichází... Když Bůh přijde na shromáždění, tak se začnou někteří lidé chovat divně. Když Bůh opravdu přijde na shromáždění, tak se někteří lidé chovají divně. Někteří mají pocit, že by běželi, někteří jsou odsouzení, někteří se chichotají a smějí se, a někteří si říkají: "Můj Bože..." - protože nejsme připravení se s Ním setkat, protože Mu nerozumíme. Máme totiž o Bohu špatnou představu. I kdybych potřeboval, aby se v mém životě změnily nějaké věci, tak Bůh přichází, aby ty věci napravil. I kdyby přitom byl na chvíli pláč, tak ráno přijde radost. I kdybych se měl [před Ním] zlomit, ležet, plakat, tak...

Víte, jak vypadá můj modlitební život? Někdy se modlím: "Bože přijď s takovým duchem pokání a zlom nás jako církev, abys nás mohl dát do pořádku a pokud mám být první, který musí padnout a rozbít se na milion kousků a být pokořen před tisíci lidmi, tak mě zlom a sraz, vyveď nás, abys nás mohl pozvednout..." - Takto se modlím, protože nechci, aby Boha v mém životě cokoliv brzdilo. Když jsem osamotě a začnu se přimlouvat a modlit se ty věci - někteří lidé z toho mají dost když slyší takové věci, ale já chci, aby Bůh přišel a obrátil nás naruby. A vy chcete, aby vás změnil a očistil tak moc, že se Mu vydáte a řeknete Mu, do toho, obrať mě naruby. Protože potom co je vevnitř je i venku.

Jednou jsem držel v náruči svoji osmnáctiletou dceru a plakal jsem. Řekl jsem jí: "Chceš vědět, co je největší radostí mého spasení?" A plakal jsem přitom jako dítě. Ona tehdy procházela nějakými zápasy a rozhodnutími. Řekl jsem jí: "To, že večer usínám s tím, že vím, že jsem spravedlivý před Bohem. Že zavírám oči a spím, jako dítě. To co vidíš, tak takový jsem, nemám žádné háčky, nemám žádné zavřené komnaty, žádné skryté věci, jen Ježíš ve mně, ta naděje slávy." Řekl jsem jí: "Ta největší radost, kterou mi přineslo toto evangelium, je to, že můžu jít spát s čistým svědomím před Bohem." Ne každý to může udělat, protože nepřijímáme Boží spravedlnost.

Takže Bůh přichází do zahrady a oni se schovávají za kameny a křovím. Tohle dělá spousta lidí, kteří žijí v popírání reality, kteří mají fasádu, kteří mají ve svém životě skryté hříchy a nikdy je neotevřeli před Bohem nebo před bratrem, kterému mohou důvěřovat - vyznávejte jedni druhým svá provinění. Když žijete v otroctví a hrajete svobodné lidi, tak neděláte nic jiného, než Adam s Evou v zahradě - popírali a schovávali to, co se opravdu dělo v jejich životech. A je mi jedno, zda vám ten hřích, ve kterém žijete, láme srdce... - pokud jste chycení na internetu ve věcech, o kterých víte, že nejsou správné, tak se potřebujete zavřít osamotě v nějaké místnosti, jít na kolena a [upřímně] volat: "Bože smiluj se nade mnou, Bože, tohle nejsem já, k tomuto jsi mě nepovolal..." - a buďte upřímní, zanechte pokrytectví, přestaňte se potit, maskovat, schovávat a doufat, že vás nikdo neodhalí a nepřistihne. Protože nic není skryté! Co je skryté, to se bude křičet ze střech. Opravdová víra bude před Bohem upřímná. Opravdové a čisté srdce bude upřímné před Bohem a přijde před Něj osamotě. Neříkám, že musíte vystoupit v církvi a říkat tam všechny věci, ale potřebujete být osamotě s Bohem.

Oni se schovávali, a co dělá Bůh? Hledá je: "Adame, kde jsi? Kam směřuje tvůj život? Kde jsi?" Víte, že Bůh věděl, ale chtěl, aby Adam vyšel [z úkrytu], chtěl, aby řekl: "Zde jsem a opravdu jsem to pokazil..." Co namísto toho Adam udělal? Říká: "zde jsem, jsem nahý..." - "Jak víš, že jsi nahý, jedl jsi z toho stromu?" To je otázka, na kterou se odpovídá "ano" nebo "ne". [A co říká Adam?] - "To ta žena, kterou jsi mi dal..." Rozumíte? Vidíte, co vám hřích způsobuje? Hřích způsobuje, že najednou se všechno točí kolem vás - chráníte sebe. Hřích živí padlou přirozenost života člověka - tělo. Stačilo říct: "Ano Pane, jedl jsem z toho stromu." Ale namísto toho řekl: "To ta žena, kterou jsi mi dal." Co tím ve skutečnosti říkal? - "No jako Bože, pokud bys mi nedal tu ženu, tak bych z toho stromu asi nejedl..." Ale Adam jedl z toho stromu. Bůh Adama napomenul a řekl mu: "Protože jsi poslechl svoji ženu namísto Mě, tak..." - a potom vyslovil následky, které to mělo. Ale sledujte, co ještě před tím udělal. - Podíval se na ďábla a v Genesis 3 Bůh prorokoval. Ve verši 15 říká: "Položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé sémě a její Semeno a on ti rozdrtí hlavu a ty mu patu." - Mluví o dnu, kdy přijde Jeho Syn. To "rozdrtit patu" mluví o tom, že to nejvíc, na co se ďábel zmůže, je, že rozbije tělo, které mu Bůh dá, ale On ďáblu přitom rozdrtí hlavu. - To mluví o autoritě, slovo "hlava" znamená nejvyšší místo moci.

Takže Bůh prorokoval Beránka zabitého před počátkem světa. Bůh bere všechnu slávu pro sebe. Bůh odhaluje svoji přirozenost, svůj charakter, svoji svatost, svoji neměnnost, skrze tento scénář, který nazýváme život. Pokud Mu důvěřujeme a věříme, tak budeme mít prospěch z Jeho velké Lásky. Nebojujte s Bohem, nebuďte frustrovaní, nemějte vlastní postoje a názory, nemyslete si, že Bůh začíná selhávat. Jste velmi oklamaní, pokud si myslíte, že s Bohem něco není v pořádku. Když jsme si nezasloužili vůbec nic, tehdy nám dal všechno. Když jste neprosili o záchranu, On přišel, aby vás zachránil. Přiznejme si to. Většina z nás žila jako každý jiný muž nebo žena, dělali jsme všechno a cokoliv, abychom měli lepší život, abychom byli na vrcholu, byli požehnaní, aby o nás lidé dobře mluvili... Celé to bylo o nás: "Já, já, moje, moje...", celý náš život. Proto potřebujeme zemřít [sobě] a dostat se do Boha. Ok?

Takže Bůh zde prorokuje ďáblu a to se naplní, je to proroctví. Potom mluví k Adamovi a k ženě. Čtěme od verše 20: A člověk svou ženu pojmenoval Eva, protože ona se stala matkou všech živých. A teď sledujte, tohle vám nesmí uniknout, protože to není ve vaší Bibli bezdůvodně. Musíte Bibli číst s porozuměním, potřebujete prosit Ducha Svatého, aby vám otevřel oči. Sledujte. V 21 A Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a oblékl je. Spousta lidí o tomto bude kázat, a budou mluvit o "Krevní smlouvě", ale o tom teď nebudu mluvit. Bůh zde prorocky demonstruje spravedlnost, která přijde skrze Jeho Syna. Protože co měli oni oblečené? "Fíkové listí." Ano, po hříchu se zakryli fíkovým listím, protože měli potřebu zakrýt hanbu. Měli potřebu se zakrýt - hřích se snaží schovat a zakrýt, ale je velmi zahanbený. Již je odhalený v srdci, ale snaží se [navenek] zakrýt. Rozumíte?

Pokud by jim Bůh nechal to fíkové listí, tak na co by mysleli pokaždé, když by se ty listy "obnosily" a museli by si sehnat nové? Mysleli by na den, kdy selhali a padli. S tím fíkovým listím by si byli [neustále] vědomí hříchu. Takže Bůh řekl: "Tak to nesmí zůstat, dám jim oblečení, které udělám sám, vlastníma rukama..." Ano, prolil krev, aby udělal oblek ze zvířecí kůže, takže je tam vykoupení, ale já chci, abyste viděli Boží spravedlivý soud. Bůh jim dal oděv z kůže, aby si pokaždé, když se na sebe podívají a uvidí kůži, uvědomili den, kdy Bůh přišel a stále byl Otec, namísto dne, kdy zhřešili. Aby si vzpomněli na den, kdy jim odpustil, aby si vzpomněli na den, kdy Bůh řekl, že je budoucnost, že nic není ztraceno, že Bůh je nadále Bůh. Raději porozumějte ve svém duchu spravedlnosti, protože to teprve začíná. Tohle je první ilustrace, ale je mocná, vidíte? Bůh byl spravedlivý od počátku. Hřích Boha nezměnil. Spravedlnost - spravedlivý od počátku. Nemusíte chodit daleko, abyste našli Boží spravedlivý soud. Bůh nechce, abyste nosili hřích, abyste měli vědomí hříchu. Bůh nechce, abyste se probouzeli s myšlením: "Já jsem pouhý červ v prachu, sice zachráněný milostí, ale jen hříšník zachráněný milostí, jen hříšník, jen hříšník..." - Pokaždé když řeknete, že jste "jen hříšník", tak se odsuzujete k tomu, že budete hřešit, a přijmete to, smíříte se s tím, a potom nebudete mít nikdy milost k pokání, protože očekáváte, že budete hřešit! Protože říkáte "takový jsem".

Můžu se teď trochu vyventilovat? Milujete mě natolik, abyste mi to dovolili? :D Poznamenal jsem vaše srdce natolik, abych mohl mluvit bez obalu? Dobře. To, co řeknu, nemyslím negativně, nechytněte se do slovíčkaření. Mám už dost toho - ve smyslu sténání - mám už dost toho, jak církev říká: "No víš, ale jsme pořád slabí, vždycky budeme hřešit, nikdy nebudeme dokonalí... Na, na, na, na, na..." - Víte, co tím říkáte o moci Evangelia? Říkáte tím, že Evangelium není dostatečně silné, aby nás změnilo a zachránilo, osvobodilo a vysvobodilo. Ale přitom v neděli zpíváte všechny ty [úžasné] písně a hned vzápětí to otočíte a umožníte si mít svolení selhat bez jakéhokoliv vědomého pokání, protože již očekáváte, že selžete. Mám již dost takové mentality. Sledujte. Já odsud neodejdu odsouzený k hřešení, já odsud odejdu oblečen v rouchu spravedlnosti a jsem syn živého Boha. A vědomí spravedlnosti zničí vědomí hříchu a Římanům 6 říká, že ovoce spravedlnosti je svatost. Za chvíli se tam podíváme. Ovoce spravedlnosti, spravedlnost je to, co plodí svatost. Protože čím více vyznávám, že jsem spravedlivý před Bohem, tím více přijímám Jeho Lásku, tím více jsem usvědčen žít Jeho Duchem, tím více jsem usvědčen činit dobře, a Jeho milost mě proměňuje a dává mi schopnost pozvednout se nad tělo/tělesnost a být veden duchem - a takoví jsou Boží synové. Vím, že toho bylo hodně, ale myslím, že jste to chytli.

Nemusíte chodit daleko, abyste našli spravedlnost. Genesis - spravedlnost je prorokovaná v den, kdy padli. Bůh nenechal své děti, aby zůstali ve vědomí hříchu. Pokud se každé ráno probudíte s tím, že se budete vidět v duchu, v tom rouchu spravedlnosti, tak se budete radovat. Řeknete: "Děkuji Ti, že jsi mě ospravedlnil. Děkuji, že Ty jsi mě ospravedlnil." Možná vás sráží váš partner, možná vás děti nerespektují, děti - vaše rodiče se k vám nemusí chovat správně, ale jak to souvisí s tím, kdo je On a kdo jste vy v Jeho očích? Vy dovolujete, aby vaši identitu ovládalo všechno možné, kromě pravdy, přitom Bůh řekl, že jste spravedliví. Mně to nevezmete, jak vidíte, tak mi to nikdy nevymluvíte, já budu věřit Bohu, On je v mém duchu. Rozumíte?

Najděte si Žalm 85:7 Což nás opět neobživíš, aby se tvůj lid v tobě radoval? Žalmista se ptá Boha: "Což nepřijdeš a nepovzbudíš naše srdce?" 8 Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, daruj nám svou spásu! 9 Poslechnu, co říká Bůh Hospodin. Vždyť promlouvá pokoj ke svému lidu, ke svým věrným. Kéž se nevracejí k bláznovství! - Evangelium vám dává privilegium být proměněni. Evangelium vás posvěcuje. Bible v 2. Korintským 1 říká, že Ježíš se pro nás stal moudrostí a také spravedlností, posvěcením a vykoupením. Ježíš se pro nás stal Boží moudrostí! Já se na svůj život dívám skrze Ježíše Krista - to je Boží moudrost. Koloským 2:8 Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl filosofií a marným klamem založeným na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu. 9 Neboť v něm přebývá veškerá plnost Božství tělesně; 10 I vy jste v něm naplněni. - Nedovolte nikomu, aby vás podvedl, aby vám to vzal, jste v Kristu, v té naději slávy! Vidíte, o čem to mluví?

V tom žalmu je napsané: "Kéž se nevracejí k bláznovství!" Spravedlnost - to je schopnost stát spravedlivý před Bohem. Co následuje? Posvěcení. Buď je světlo, nebo tma. Nedávno jsem někde kázal, dal jsem tam všechny židle k sobě a řekl jsem: "Na počátku byl svět bez formy." Víte, že to je symbolické? Víte, že Bůh povolal světlo, aby svítilo v temnotě? Víte, že když Zem byla ve tmě, byla prolezlá hříchem a pod Zákonem, tak v plnosti časů Bůh poslal svého Syna a povolal světlo, aby svítilo ve tmě? My jsme totiž ve skutečnosti neměli žádnou formu/tvar. Byli jsme ztraceni, tak nějak jsme vypadali jako Bůh, ale Bůh v nás nebyl, protože jsme od Něj byli odděleni. To se stalo na počátku. Bůh řekl: "Buď světlo!" A Bůh oddělil světlo od tmy. Mezi tím nic není. - To je posvěcení. A viděl, že světlo bylo dobré. Proto Evangelium říká: "Chce-li kdo jít za mnou, ať prvně..." - Prvně! Ne aby se modlil nějakou modlitbu, ale aby prvně zapřel sám sebe, aby vzal svůj kříž a následoval Ježíše. Ježíš říká: "Buď jste se mnou, nebo proti mně. Buď se mnou shromažďujete, nebo rozptylujete." Posvěcení - vy nemůžete žít zároveň ve světle a ve tmě, to je šedá zóna, to je šeď. Příliš mnoho křesťanů je zapadlých v šedi. Nemají žádnou moc, nemají radost, nemají vliv.

A viděl, že světlo... Koloským 1:13 On nás vysvobodil z vlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna. - Vidíte? V nás není žádná temnota! Jsme posvěceni. Vykoupení znamená: "Vrácení do původní hodnoty/stavu." Skrze Krista jste zpět v zahradě, před tím, než Adam s Evou jedli ze stromu. Porozumějte tomu. Nebudu se tím moc zabývat, i když bych rád. Vykoupení je v mém duchu velká a důležitá věc, jako další. Vykoupení znamená - "Já jsem vás vrátil do původní hodnoty/stavu, jako byste nikdy nezhřešili." Uvědomujete si, že právě teď stojím před Pánem a nejsem hříšník? Že to je, jako bych před Bohem nikdy nezhřešil? Bůh to smyl do moře zapomnění. Víte, že ve svém srdci nemám žádné svolení ke hříchu? Protože moje srdce se změnilo a já nehledám jak hřešit, aby mi to prošlo, ale děkuji Bohu, že jsem našel cestu, jak být skrze Ježíše Krista od hříchu svobodný. Jan píše: "Synáčkové moji, toto vám píši, abyste nezhřešili. A kdyby někdo zhřešil..." - pokud zhřešíte, tak ať vás vaše čisté srdce obrátí zpět k Bohu, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého. "Otče, vím, že takový nejsem, že ta věc není v mém srdci. Vidím, co jsem právě řekl, vidím, co jsem právě udělal, ale já takové věci vůbec nepřemýšlím, takové věci nechci vůbec dělat. Bože poddávám se Ti a přijímám Tvoji Lásku, milosrdenství a milost, a děkuji Ti, že spolu běžíme dál. Děkuji Ti, že mě činíš moudřejším a silnějším. Hřích se mi hnusí, miluji Tě Pane. " - Takto se vypořádáte s tím, pokud něco minete.

Problém je, pokud vás napadne udělat něco špatného a víte, že byste neměli, ale stejně to uděláte. Potom se vaše svědomí nachází na místě pekla, protože kde potom chcete najít pokání? Protože víte, že jste to chtěli udělat, a díky tomu svoje srdce vystavíte otázce, jaké vlastně je, porušili jste svoji čistotu a nyní jste ve válce se svým svědomím. Zdržujte se zla, utíkejte od mladických žádostí, protože to je past. Je to had na stromu vaší spravedlnosti, který říká: "Jez ze stromu, je to v pohodě, Bůh ví, Bůh ti odpustí, Bůh tě stejně miluje..." A je to past, protože si řeknete: "Hmm, jo Bůh mě miluje, slyším to každou neděli..." Ale Boží Láska se nikdy nemění, Bůh vás bude vždy milovat. Někteří lidé jsou chyceni ve hříchu a když se jim snažíte pomoci, tak říkají: "Počkej, ale Bůh mě miluje, no dovol, jsi snad dokonalý? Promiň, že já nejsem, doufám, že jednou budu tak svatý, jako ty..." - Lidi v církvi takové věci říkají. Mluvil s vámi někdy někdo takto? Snažíte se jim pomoci, snažíte se, aby byli svobodní, chcete očistit jejich svědomí a oni reagují: "Aha, takže ty jsi dokonalý, hádám, že jsi nikdy neudělal chybu, co? No?" - A tím se bráníte svobodě, bráníte se vysvobození, říkáte: "Tak jak jsem, tak jsem v pořádku, dej mi pokoj..." To se vůbec netýká toho, že "Ale Bůh mě stále miluje... No ale Bůh mě miluje i tak..." - Máte pravdu, ale o to zde vůbec nejde, podívejte se, co ten hřích dělá vám! A na tom Bohu záleží, Bohu na vás záleží! Bůh vás chce té věci zbavit, chce přijít, obklopit vás a učinit vás takovými, jakými vás stvořil, abyste byli.

Proč se nemají vracet ke svému bláznovství? Protože jsme posvěceni a jsme nyní křesťané. Říct, že jsem křesťan, to není nějaká malá věc. Není to nějaká životní pojistka pro vaši duši jako: "No aspoň když umřu, tak půjdu do nebe..." Pokud se z takového důvodu modlíte modlitbu pokání, tak uděláte velkou nespravedlnost tomuto Evangeliu a Boží vůli. To je totiž sobecký motiv. Vy se nemodlíte modlitbu pokání a spasení, abyste šli do nebe a ne do pekla. Vy se ji modlíte, abyste se stali takovými, jako Ježíš a zasáhli svět kolem vás. Modlíte se ji, protože jste byli odděleni od Boha a chcete se s Bohem smířit. Jinak je to úplně sobecké. A vy nejdete k Bohu, protože váš život je v troskách a doufáte, že vám požehná a bude odpovídat na vaše modlitby... Jinak o dva roky později prosíte o své žádosti a touhy, vaše modlitby nejsou odpovězeny, a potom říkáte lidem: "Zkusil jsem křesťanství, ale nefungovalo mi." Je pouze jediná cesta, jak přijít k Bohu - uvidíte, že jste byli ztracení, uvidíte, že jste byli oddělení od Boha a uvidíte Jeho neuvěřitelnou Lásku, která vás obnovila, a vy jste přitom neudělali vůbec nic, ale On pro vás udělal vše a vy k Němu přijdete s pokorou, čistě upřímně a řeknete: "Můj Bože, díky za to, že jsi takový, jaký jsi." A potom všechny dny svého života žijete pro Jeho slávu. To je křesťanství. "Kdo říká, že zůstává v něm, ten má také chodit tak, jak chodil On." Víte, že to je ve vaší Bibli? Podobně Matouš 5:48 ...