Jonathan Welton - Poslední dny - 4 - Celková perspektiva
Pokud jste tuto sérii nezačali číst od začátku a máte zájem z toho přijmout alespoň nějaký užitek, začněte Předmluvou a poté postupně pokračujte dále - nemá smysl začínat někde jinde! Přehled najdete zde.
Jonathan Welton - Poslední dny - 4 - Celková perspektiva
Dnes budu mluvit o spoustě různých věcí, které dám tak nějak dohromady, protože věřím, že je něco víc. Spolu s mojí ženou jsme se od střední školy účastnili hnutí, kdy jsme viděli zázraky, divy a znamení. Když jsme se na střední škole s manželkou potkali, tak jí bylo 16 a mně 18 let. Chodili jsme do stejné mládeže a já jsem tam byl vedoucí spolu s mým nejlepším kamarádem. Naše setkání tehdy probíhala tak, že jsme si pustili chvály z Cédéčka a byl to úžasný páteční večer, na který se každý týden všichni těšili. Bylo tam tak 40 - 50 mladých lidí, kteří leželi na zemi, hráli chvály z CD přehrávače a každý týden jsme viděli uzdravení, proroctví a ani jsme na to nemuseli mít nějakou teologii nebo postup. Třeba proroctví u nás začalo tak, že lidi šli doprostřed kruhu, vložili jsme na ně ruce a říkali jsme jim, co jsme mysleli, že jim Ježíš chce právě teď říct. Takže v této mládeži jsme chytli dobrý start. Viděli jsme spousty uzdravení, až nám volali z jiných církví, abychom jim od nás poslali lidi a modlili se za jejich nemocné, protože jsme měli výsledky a oni se to doslechli. Takže se v této oblasti pohybujeme už delší dobu. Dokonce jsme zažili, že se lidem při chválách objevoval zlatý prach na rukou, a to ještě dřív, než to začalo být "populární", pokud rozumíte, co tím chci říct. Byl to čas, kdy jsme šli po Boží přítomnosti.
Od té doby jsme zažili spoustu věcí. Oba jsme sloužili a cestovali s Randy Clarkem a jeho službou, a to nám umožnilo vidět a zažít spoustu věcí po celém světě. Karen tam sloužila asi 3 roky a za tu dobu jsme byli asi na 25 uzdravovacích školách, z nichž každá trvala týden, takže jsme strávili velké množství času s lidmi jako Bill Johnson, Che Ahn, Joe McIntyre a dalšími. Slyšeli jsme spoustu věcí, učili se ohledně uzdravení, zázraků, divů, znamení.
Nedávno jsem byl na jedné velké události, kde byli hlavní vedoucí, a tam mně přišla myšlenka - obecně se tímto jako křesťané zabýváme už dlouhou dobu - uzdravujeme lidi, dáváme prorocká slova, vidíme zázraky, divy a znamení, ale přišla mi taková myšlenka: "Co kdyby byl každý nemocný uzdraven, každému by bylo prorokováno, každý by poznal svoji identitu a jeho život by se srovnal, pokud by každý věděl, kým je pro Otce, jakou mají hodnotu a cenu? Co kdyby v každém člověku bylo zlomeno myšlení chudoby a začali přemýšlet jako králové, jako kněží, jako zaopatření lidé? Co kdyby všichni, kteří zemřou, byli vzkříšeni, takže by už nikdo neumíral na nemoci, a když by se stala nějaká nehoda, tak by byli vzkříšeni, takže by se až tak moc nestalo..?" - Co kdybychom měli tohle všechno? Víte, co by se stalo? Už bychom nevěděli, co dál dělat.
Je tolik služeb zaměřených jen na to, aby vás dostalo z místa, kdy na zázraky nevěříte, abyste v nich začali fungovat, aby vás dostali z místa, kdy si nejste jistí, že k vám Bůh mluví, abyste zjistili, že ano, mluví a vy slyšíte Jeho hlas. Tohle všechno je skvělé a důležité pro tento čas, ale co kdybychom už měli všechny lidi na zemi spasené, prorokovali by, byli by uzdravení, vzkříšení z mrtvých, tak pokud bychom se na toto místo dostali, tak nevíme, co dál. A někteří z vás se vydali tou cestou, jdete po uzdravení, zázracích, prorokování, kříšení mrtvých, a po všem, co je, a máte postoj: "Ano, věřím na to všechno.", ale zamyslete se - musí být mnohem víc, než že se stane každé uzdravení, za které se budeme modlit. Protože je něco většího a o tom dneska budu mluvit. Je větší obraz/perspektiva, než jsme zatím viděli. A za spoustu toho může "cessationismus", což je učení, proti kterému zde neustále bojujeme. Tito lidé v podstatě říkají, že dary Ducha Svatého přestaly s apoštoly. Toto učení je v církvi velmi rozlezlé a neustále proti tomuto falešnému učení a herezi bojujeme a už nějakou dobu se s tím vypořádáváme, protože Duch Svatý je stále ten samý Duch Svatý, jako vždy byl. Je to ten samý Duch Svatý, který uzdravoval lidi pod Starou smlouvou a my jsme dnes pod ještě lepší smlouvou. Duch Svatý najednou neprohlásil: "Já už neuzdravuji nemocné, teď se chovám jako svině..." Ne, Duch Svatý se nezměnil, nedává to smysl. To si jen lidé vymysleli výmluvu a přišel s tím v 19. století Benjamin Breckinridge Warfield, který začal vyučovat, že tyto zázraky nikde nevidí - alespoň v jeho omezeném pohledu, takže musely skončit s apoštoly. Přestože církevní historie zaznamenává nadpřirozené události celých 2000 let, tak toto byla vymyšlená teologie, kterou vytvořil, když psal svoji knihu o pominutí nadpřirozených věcí. Tato kniha tehdy infiltrovala školy, ovlivnilo to několik generací lidí, kteří této lži věřili a zažralo se to do americké církve.
Často se mě lidé ptají, proč nemáme v Americe probuzení, jako ho mají jinde? Dosaďte si, jakou část světa chcete - skoro kdekoliv jinde. Všude, kam se podíváme - Indie, Rusko, Čína, podzemní církve, Mosambik, Brazílie, Kolumbie, a podobně - všude tam je probuzení, proč ho nemáme v Americe? Lidé často zkoumají ta probuzení a vidí - Korejci brzy ráno vstávají a modlí se nejméně hodinu denně, tak to musí být ono, tohle musíme dělat. Nebo jinde mají 24 hodinové modlitby, tamhle zase mají svěcenou vodu... - Dáváte pozor? Ta svěcená voda byl vtip! Takže lidé vymyslí spoustu věcí a zkouší je dělat, zkouší podle těch jiných zemí najít nějaký postup. Ale realita toho, že nemáme probuzení, nespočívá v tom, co neděláme, ale věřím, že za to může to, co máme mezi ušima - naše hlava, naše myšlení. Existuje 5 zásadních lží, kterým jsme uvěřili, které způsobily, že v podstatě nic neděláme a nemáme žádné očekávání a také nic nevidíme.
Tento týden jsem slyšel od jednoho pastora hlášku: "Víra pohne dřív vámi než Bohem." Musel jsem se nad tím na chvíli zamyslet, protože jsem si uvědomil, že tohle je ono. Protože víra způsobuje, že vy něco uděláte. Ježíš také třeba toho chromého neuzdravil jen tak, že by ho uzdravil a on potom vzal svoje lůžko a chodil. Ten člověk se musel prvně pohnout, svalit se na bok a stoupnout si a zjistil, že jeho nohy fungují. Ježíš plivne do hlíny, pomaže slepému blátem oči a řekne mu: "Běž se umýt." Ten slepý mohl klidně uraženě odejít, co to s ním dělá, ale on naopak poslechl, umyje se a vidí. Takže víra způsobuje, že něco děláme. Ale když jsme byli učeni, abychom neměli víru, když jsme skočili na lež, která nás ochromuje, tak nemůžeme mít očekávání, že se bude dít něco, o čem si myslíme, že by se nemělo dít, co bychom neměli očekávat. Rozumíte?
A ty lži se týkají mnoha oblastí. Mohl bych mluvit o dispenzacionalismu, což je směr, který tvrdí, že zde není Království, a že se ukáže až někdy v budoucnu, až bude "tisícileté království" poté, co nás Ježíš vytrhne. A tohle věřím, že je jedna z hlavních lží, kterým západní církev v posledních 200 letech uvěřila, a tohle nás paralyzovalo. Další ze lží je pominutí darů Ducha. A jsou další lži. Zatím to ale nechám na později. Takže to by byl úvod, ze kterého budu vycházet.
Před několika dny seděla moje manželka Karen u počítače a všiml jsem si, že je z něčeho velmi vyvedená z míry. Zeptal jsem se jí, co se děje. Právě se dodívala na nějaké video ohledně toho, co se děje v Sýrii. Bylo to nějaké extrémní video, které ukazovalo bez obalu věci, které se tam dějí. Byla z toho otřesená a přemožená. Já osobně zprávy vůbec nesleduji. Nevidím v tom žádný smysl a můj přístup je, že pokud s něčím osobně nemůžu něco udělat, tak proč bych si každý den plnil hlavu a ztrácel čas takovým odpadem. Nemá to cenu, protože zprávy jsou manipulované korporacemi, které je vlastní, a oni budou lidem pouštět věci, které je upoutají a lidé je budou žrát. Takže zprávy pro mě nemají žádnou cenu, ale tato situace v Sýrii upoutala moji pozornost. Vůbec ne z politického stanoviska, ale z pohledu Království - ve smyslu, máme vůbec na takové věci nějaké řešení? A já po vás teď nechci nějakou odpověď. Myslím tím, že tohle je něco, nad čím se musíme víc zamyslet. Pokud za námi svět přijde a řekne: "Vy se tady scházíte jako kupa apoštolů, jste vedoucí, lidé k vám vzhlížejí, tak co s tím budete dělat?" Otázka je, zda máme odpověď a řešení pro takové věci, zda máme slovo moudrosti: "Toto je od Boha, toto máme udělat..." A já vím, že Bůh zvětšuje oblast mého vlivu, že věci rostou, otevírají se dveře, ale já chci také mít moudrost, která je k tomu potřeba, abych byl schopen v takových situacích jednat. Ne abych seděl u zpráv a řešil každou věc, která se tam objeví. Ale tohle bylo něco, co se dotýkalo našeho domova. Uvědomil jsem si, jak moc potřebujeme mít na všechny věci pohled Království.
Protože pokud k věcem budete přistupovat církevnickou mentalitou jako: "Život je tak pomíjivý, musíme zachraňovat lidi, musíme jednat, jakoby dnešek byl naším posledním dnem..." - myslím, že toto je prostě církevnický nesmysl. Toto není pohled Království, není to pohled, že já jsem zde jako velvyslanec a neodejdu odsud, dokud neudělám svoji práci. Je napsaná spousta knížek například o povolání každého z nás a naší identitě. V Žalmech je napsané: Žalm 116:15 Vzácná je v očích Hospodinových smrt jeho věrných. - To je příšerný překlad. Ve skutečnosti je tam napsané: "Velkou cenu má v očích Hospodinových smrt jeho věrných." To slovo vzácná tam působí dojmem, že to je tak úžasné, když někdo zemře a přijde do nebe. A možná na tom něco je, ale má to pro Něj velkou cenu ve smyslu, že to je pro Něj velká ztráta, protože Bůh tě sem dal, věděl přesně, kam a proč tě dává. Ve Skutcích 17. kapitole je napsané, že Bůh vyznačil čas a místo vašeho narození, abyste zde byli ve správný čas a na správném místě. Takže opravdu jste zde, abyste zde něco udělali. Bůh vám dal poslání. Jste na určitém místě, protože vás tam povolal a poslal. Potom vás několik desítek let trénuje, napumpuje do vás a do vašeho života tyto úžasné věci Království... a pak vás srazí vlak. - To není: "Ó, jak vzácná je pro Boha vaše smrt", ale: "To ne! To snad není pravda! Jak to, že už je v nebi! To měl být můj ambasador, který tu zemi měl zabrat pro Boží Království!!!" Rozumíte?
Potřebujeme změnit svoje perspektivy, své církevní krabice a přestat s názory jako: "Prostě žijme každý den naplno.", nebo "Žijme, jakoby dnešek byl posledním dnem..." a podobně. - Tohle není smysl toho, proč zde jsme! Nejste zde, abyste reagovali na situaci v Sýrii tak, že své děti těsněji obejmete... Otázka je, co se Sýrií uděláme? A teď nemyslím z nějakého hloupého politického hlediska, myslím to, co s tím uděláme jako lidé z Království, jako lidé z jiné planety! Jsme občané nebe a nebe je dům našeho Otce. Žijeme sice na jiném místě, ale zde jsme jako cizinci a poutníci, kteří pochází z "planety Láska", kteří žijí na "planetě Strach", kde se lidé navzájem zabíjejí a chovají se jako idioti. Pavel napomíná lidi v 1. Korintským, aby se přestali chovat jako pouzí/obyčejní lidé. To je jedno z mých nejoblíbenějších napomenutí v Bibli. Přestaňte se chovat jako obyčejní lidé! V 1. Petrově vidíte, že jste účastníky Božské přirozenosti. Pokud budeme mít nadále zmatek v myšlení jako: "Já stále zápasím s hříchem... Jsem starý člověk nebo nový? Mám dvojí přirozenost? Jsem spravedlivý nebo ne? Jsem svatý nebo ne?" - Nechte toho! Vy jste nové stvoření! Stali jste se novým stvořením v momentě znovuzrození! Nestanete se novým stvořením až v okamžiku, kdy na sobě vyřešíte všechny věci, které se snažíte vyřešit! Jste nové stvoření hned od začátku a nyní to akorát potřebujete uvidět a začít jako nové stvoření žít.
Ale jako nové stvoření nezačnete žít, pokud si řeknete: "To je skvělé, jsem svobodný od hříchu, můžu si žít svůj život, muhehe." Ano, jste svobodní od hříchu a to je úžasné, ale nebyli jste osvobozeni od hříchu jen proto, abyste žili a užívali život bez hříchu, vy jste byli pověřeni být velvyslanci. Jste zde jako občané jiného světa a jste zde, abyste zastavili [zlé] věci, abyste měnili věci, abyste věci ovlivňovali. Vypadá to, že pro většinu lidí je největší stav duchovnosti, když se chovají jako teploměr, kdy dokáží akorát ukazovat a mluvit o tom, jaká je situace [a jak je to špatné]. Ale vy nejste povoláni být teploměr, vy jste povoláni být termostat! Aby když někam přijdete, tak abyste změnili tamní prostředí. Kdy řeknete: "Ne, tady nebude tak málo, zde bude pěkně teplo!" a změníte to. A tohle je obrovský posun v našem myšlení. Posun od toho, co jsme doposud slyšeli, co jsme se desítky let v církvi učili a co jsme dělali, k tomu, že Království je zde. Někteří stále zápasí s otázkami: "Co vlastně Království je? Jak se Království liší od církve? Určitě jsme v Království? Já jsem myslel, že Království přijde až po vytržení... Myslel jsem, že Království je přece tisícileté království?" - Všechny podobné otázky nás paralyzují a brání nám vůbec porozumět, k čemu zde jsme, co zde máme dělat a co je pro nás možné. - Takže toto byla druhá část základu, od kterého se odpíchneme.
Ježíš tehdy používal slovo "apoštol". Slovo apoštol se v té době používalo a lidé rozuměli, o čem se mluví. Pocházelo to z kořenového slova "apostolos" a apostolos byl koncept, který používali Féničané a později Řekové a Římané. Jak Římané rozšiřovali svoji říši, tak dobývali různá území, ale když potom armády odešly, tak se ti lidé vzbouřili, přestali platit daně a vrátili se ke svým původním věcem. Takže si uvědomili, že dobíjet území je málo, že je potřeba ho také kulturizovat - přinést tam římskou kulturu. Takže když Římané někde něco dobyli, tak součástí poslané flotily "apostolos" bylo umění, vzdělání, hudba, literatura, filozofové, lékaři a všechno co potřebujete pro rozšíření vaší kultury na tom území. Takže nepřítel tam byl poražen, ale poslali jste tam "apostolos", aby ten region zkulturnili za jedním účelem - kdyby císař přišel navštívit dobytou zemi, tak aby mohl po vystoupení z lodi prohlásit: "Zde se cítím skoro jako v Římě - jako doma." To bylo cílem a misí "apostolos". Nám byla také dána mise "apostolos". Nepřítel už je poražen, Ježíš už nepřítele porazil.
Nepřítel už byl poražen na kříži - o tom víme, neustále o tom zpíváme. Ale někteří zpívají a neustále s nepřítelem bojují, jako by naše písničky měli něco vyhrát. Písničky nic nevyhrají, ty jsou jen k oslavě, že On už vyhrál. Takže my o nic neválčíme, ale nyní toto vítězství šíříme dál a dál. A jak to děláme? Tím, že na zemi ustanovujeme kulturu nebe. Nebe má kulturu a pokud chcete zjistit jakou, tak se stačí podívat do 21. kapitoly knihy Zjevení. V nebi nejsou žádné nemoci ani choroby, není tam smrt, nejsou tam rozvody, neexistuje tam zlomenost srdce, nejsou tam lháři a zbabělci, v nebi není žádný strach, ale je tam atmosféra lásky. Stačí, když se tím budete trochu zabývat a všechny tyto věci najdete. Všechny ty věci jsou v nebi, je to kultura nebe. Ale kultura na zemi je ovlivněná spoustou lží. I kdyby zde nebyly žádné démonické vlivy, tak jenom samotné lži, kterým lidé věří, je drží zavřené v různých systémech. Na světě jsou kolem nás různé systémy lží. A lidi může osvobodit jedině pravda, ale ta pravda musí přijít z kultury nebe. My z této kultury přicházíme, abychom přinesli lásku do atmosféry strachu.
Atmosféra země je atmosféra strachu. Na světě je všechno založené na strachu, na reakci na strach, aroganci, pýše, sobeckosti a podobně. Jako by zde ty věci visely ve vzduchu. Ale vy přicházíte z atmosféry Království, z atmosféry dokonalé lásky, ve které není žádný strach. A na planetě Lásky - což je nebe, je všechno dokonalé. Dokonalá láska, dokonalé všechno. A je to, jako byste na sobě měli oblek, který je spojený pupeční šňůrou s planetou Láska, a jste posláni na planetu Strach. Na té planetě Strach můžete všude, kudy chodíte, uvolňovat lidem planetu Láska s její atmosférou. Akorát se na vás lidé začnou dívat divně a možná se pak vloudí nějaká nejistota. A když vám lidé budou ještě říkat: "Ale tak to není... Život není takový.", tak přijde více nejistoty a věci se mění, až je najednou náš přívod vzduchu z planety Láska uškrcený. A potom zde sice stále chodíme v obleku, který říká, že jsme z jiné planety, že jsme křesťané a že jsme z jiného království, ale protože za sebou nezanecháváme stopu lásky, tak lidé mezi vámi nevidí žádný rozdíl, akorát že máte oblečený nějaký divný oblek. A my potřebujeme zprůchodnit ten přívod vzduchu a porozumět tomu, že naším posláním je rozšiřovat to Království Lásky, tu planetu Lásky, do této atmosféry strachu. To je naše povolání.
Takže když se pak setkáme s nějakou situací, tak to začne být výzva. Protože spousta lidí, bude sice nadšeně souhlasit s tím, o čem jsem právě mluvil, ale pak si pustí zprávy a vidí situaci v Sýrii a hned začnou myslet a říkat: "No jo, Ježíš přece říkal, že tohle jsou znamení posledních časů..." Sice je to znepokojí, ale zase ne až tak moc, protože helikoptéra "vytržení" by zde měla být každou chvíli a všechno bude v pořádku, protože to přece nějaký kazatel kázal. "Dobrý, všechno bude v pohodě..." Problém je, že jsme se dostali na místo rozdvojené mysli. Když už třeba porozumíme tomu, že máme šířit Království, tak vezmeme svoji eschatologii - tj. pohled na poslední časy a odstrčíme ji do kouta. Zavrhneme ji, protože nám ty věci nejsou jasné a nechceme se nimi zabývat, je to příliš komplikované. A tohle nám přináší problémy. Takže to byl základ číslo tři.
Pomalu se dostávám k tomu, co dnes večer budu sdílet. Vím, že to všechno spolu souvisí, ale vím, kam se chci dostat. Myslím, že jsou oblasti, o kterých jsme ochotní mluvit. Co se týká nadpřirozena, jsme ochotní za tím stát a dělat to. Jsou ale ovšem jiné oblasti, o kterých nejsme ochotní mluvit a přitom ovlivňují veškeré dlouhodobé přemýšlení. Došel jsem k porozumění, že úplně každý člověk - tím nemyslím jen křesťany, ale že úplně každý na této planetě má eschatologii. Pro některé je to hrozné slovo, ale pouze to znamená "pohled na poslední časy". A všichni máme eschatologii, protože je to náš pohled na to, zda zde budeme dlouho, anebo krátce a to zásadně všechno ovlivňuje. Co se týká lidí ve světě - těch, kteří nepřijali Ježíše jako Pána, kteří nejsou součástí Království, a je jedno, zda se jedná o ateistu, buddhistu, hinduistu, new age, muslima - tak tihle všichni mají eschatologii, která není ani zdaleka tak rozdělená, jako křesťanské eschatologie (pohledy na budoucnost/poslední časy). Ateisté se společně shodnou, že vidí svět, kde nebude žádné náboženství, které lidi utlačuje, manipuluje, ovládá, odsuzuje a zahanbuje. Ateisté mají eschatologii, že ohledně budoucnosti doufají, že snad do pár generací věda náboženství úplně rozdrtí. To je jejich perspektiva. Nemyslím si, že by to byl zdravý pohled, ale takovou perspektivu mají.
Ať si vyberete jakoukoliv jinou skupinu, tak všichni mají ohledně budoucnosti nějakou perspektivu. Ať už jsou to muslimové, kteří jsou zde, aby vládli, aby převzali kontrolu, protože "islám" znamená "poddat", takže jejich cílem je poddat celý svět Alláhovi. A s tímto cílem mají celkem jasnou představu, o co jim jde. Rozumíte? Ale když se dostanete k církvi a zeptáte se: "Jaký máte pohled na budoucnost, jakou máte eschatologii?" Tak narazíte na 31 různých verzí. A já rozumím různosti, určitě chceme být ostřeni a být schopní vyslechnout různé pohledy, rozumím, že je zde tolerance, ale některé věci a názory nás prostě naprosto brzdí. Je problém, pokud si držíme perspektivu, která nám brání v šíření Království. Klidně můžeme věřit za probuzení s někým, kdo na to má úplně jiný pohled, ale pokud máme dlouhodobý pohled šíření Království, a oni ho nemají, tak to probuzení, za které věřím já, není jen "zachránit" spoustu lidí, než přijde "Antikristus". Ale pro toho bratra to může být jediné, co vidí, že potřebujeme poslední žeň, aby se mohl Ježíš vrátit. Že potřebujeme kázat tomu poslednímu divochovi, a když mu pustíme film "Ježíš", tak bude vytržení. Víte, o jakém myšlení mluvím? Já jsem s tímto vyrostl. Vy jste s tím možná také vyrostli. Byl to koncept, že když evangelium dosáhne na samý konec světa, tak budeme vytrženi, takže musíme zařídit, aby i ten poslední divoch viděl film "Ježíš" a "hurá, mizíme odsud". Tak prakticky vypadala eschatologie, se kterou jsem vyrůstal.
Takže buď máme takový pohled, anebo si uvědomujeme, že jsme zde, abychom zde šířili Království, aby se nebe šířilo po zemi. Ježíš učedníkům řekl, aby se modlili, aby to na zemi vypadalo jako v nebi. Uvědomujeme si, že jsme občané nebe, že jsme velvyslanci nebe, takže věci odtud přinášíme do této sféry a to až do takové míry, kdy jednoho dne Ježíš přijde sem a řekne: "Tohle vypadá hodně jako domov."
Je jedno, jak to pojmenujete, ale v těch pohledech je zásadní rozdíl. Je to absolutně něco jiného být součástí něčeho, kdy něco šíříme, budujeme, a o něco nám jde, kdy máme cíl, než mít pohled: "Postarejme se, ať slyší evangelium i ten poslední divoch, ať už odsud můžeme vypadnout a nechat zbytek hříšníků antikristovi." :‑D Můžeme operovat s různými teologickými názvy a směry, ale ta celková perspektiva činí zásadní rozdíl a také to určuje, na které žijete planetě. Protože když potom uvidíte Sýrii, tak já mám postoj: "Potřebujeme řešení!", ale člověk s jiným pohledem složí ruce v klín a řekne: "No, to je znamení konce časů, takže to musíme ještě chvíli vydržet." Případně prohlásí, že to je problém vlády, ať se o to postarají oni. Ale toto Království je mnohem lepší vláda, než jakákoliv vláda, která zde exituje! Takže potřebujeme najít způsob, jak přivést to Království sem do té situace. A nemám na mysli pokřesťanšťování, mluvím o pokrálovšťování. To je něco úplně jiného, než do lidí tlačit křesťanství a křesťanskou kulturu. O tom to vůbec není. Království přináší svobodu, ne kontrolu/manipulaci. Spousta toho, čemu se dnes říká křesťanství, je o kontrole a ovládání lidí - ne o svobodě.
Předhodím vám zde jeden výrok. "Vaše eschatologie určuje vaši soteriologii." Soteriologie je teologický pojem pro "spasení", je to vaše perspektiva a pohled na to, co Ježíš udělal pro vaši spásu. Takže ještě jednou: "Vaše eschatologie určuje vaši soteriologii." Proto je eschatologie - tj. pohled na budoucnost/poslední časy tolik důležitý. Hodně lidí se o křesťanství naučí spoustu věcí, ale pak narazí na eschatologii a zjistí, že co se o tom učí, je složité a matoucí, takže eschatologii odstaví a ignorují ji a snaží se zabývat radši jinými věcmi. Problém je, že vaše porozumění tomu, jaká nás čeká budoucnost a o co zde jde, určuje úplně všechno ostatní! Protože pokud máte na budoucnost krátkodobý [a beznadějný pohled], tak si všechny události a všechny věci budete vykládat přes tento pohled. Ale pokud budete mít pohled, že jsme zde jako velvyslanci nebe na zemi, abychom zde něco přinesli a něco zde dělali, tak to úplně změní vaši perspektivu na všechny věci, a budete muset znovu promyslet, jak rozumíte všem ostatním věcem. Takže klidně můžete zkoušet eschatologii ignorovat, ale i když ji budete ignorovat, tak vás bude stejně neustále určovat a ovlivňovat. Rozumíte?
Pokud se vám ještě neodvařil mozek, pojďme si udělat velmi zběžný přehled historie světa. Opravdu zběžný přehled, takže se snažte, ať se přitom neztratíte. Co se týče věcí od zahrady Eden až po kříž, tak zde se na věcech shodne většina lidí. V této době můžete najít spoustu předobrazů, které jsou hluboké, můžete je studovat a asi byste i měli, ale tohle není doba, o které by se nějak moc polemizovalo a diskutovalo. Takže co se týče věcí od zahrady Eden až po kříž, tak to vidí většina lidí stejně. Takže máme zahradu Eden, potom je potopa, po potopě máte Šéma, Cháma a Jefeta, ti se rozešli na různé strany. Jdete dál, je tam Abram, stane se z něj Abraham, ten měl syna Izáka, který měl Jákoba, který se stal Izraelem. Jákob měl 12 dětí a z nich se stalo dvanáct pokolení Izraele. A potom historie pokračuje 430 let otroctvím v Egyptě, kam je vzal jeden z 12 synů, který je vzal do Egypta, aby je ochránil před hladem, ale pak skončí na 430 let v otroctví. Potom přijde Mojžíš. Mojžíš má vyvést Izrael z Egypta, takže je vyvede na pustinu. Ti lidé ničemu nerozumí, jsou to reptači a pochybovači, a všichni potřebují zemřít, takže zemřou. :‑D Ano vím, že se vám moje verze líbí. Takže uplyne 40 let, pochybovači vymřeli a Mojžíš je už velmi starý a ustanoví Jozueho, který vezme lidi, a jdou dobýt zemi. Když ji dobudou, tak Jozue zemře a nastane období "soudců". Co se týká tohoto období, tak to je velmi depresivní čas v izraelské historii. Ono spousta toho je depresivní, ale zde lidé chvíli uctívali Boha, chvíli modly, potom se dostali do zajetí, otroctví, volali k Bohu, Bůh je vysvobodil, "díky moc" a zase si jeli svoje, a tohle se opakuje několik generací.
Potom chtějí krále. Říkají Bohu: "Dej nám krále." A je velká diskuze, zda by měli mít krále, anebo ne, protože Bůh byl jejich král. A Bůh zaslíbil Abrahamovi, že z jeho pokolení povstanou králové. Takže si vyžádali krále, dostali Saula, později přišel David, a po Šalomounovi už to je pěkný nepořádek. Království se rozdělí, přijde Asýrie a Babylón, přinesou soud. Potom máte Ester, Ezechiele, Daniela a to všechno je během rozděleného království a zajetí. Pak máte Nehemiáše a Ezdráše. Ezdráš se vrátí ze zajetí a trvá mu 13 let, než znovu postaví chrám. Potom se vrátí Nehemiáš a za 58 dní postaví celé hradby města. Tam je zajímavé si všimnout, že Ezdráš je kněz a je zaměřený na bohoslužbu, ale Nehemiáš byl číšník krále, žil v myšlení bohatství, byl podnikatel a měl znalosti z různých oblastí. On byl schopen postavit celé hradby města za 58 dní, kdežto Ezdrášovi trvá 13 let, než postaví jednu budovu. Takže sice obnoví věci, ale už to není, co to bývalo, ale fungují dál. A potom je 400 let, kdy o ničem neslyšíte. V tomto 400letém období mezi Starým a Novým zákonem se nic nepíše, nic podstatného se tam neděje. Pokud jste vyrostli jako katolíci a měli jste v Bibli nějaké knihy navíc, jako třeba Makabejské knihy, tak tohle se dělo mezi Starým a Novým zákonem, ale není v nich žádné zjevení od Boha.
Takže uplyne asi 400 let a najednou přijde Král a přistane ve chlévě. Začíná se dít 2. kapitola knihy Daniel - na zemi dopadne ten kámen, který přistane během deseti prstů sochy, o které se tam píše. A co je těch 10 prstů? Římská říše už byla natolik veliká, že byla rozdělena na provincie. Za vlády Oktaviána, který vládl od roku 27 př. n. l. až do roku 14 n. l., byla Římská říše rozdělena na deset provincií. Ta socha z 2. kapitoly knihy Daniel má chodidla ze železa a hlíny a 10 prstů, takže těch 10 prstů je rozdělená Římská říše na provincie. V té kapitole je napsané, že v době těch 10 vládců přistane ten kámen. A kámen - to mluví o Ježíši. Ať již úhelný kámen, kámen úrazu, a podobně je to na více místech. Pavel o Ježíši říká, že On byl ta skála, která za nimi šla v pustině. Takže Ježíš - ten kámen, přistane ve chlévě během těchto deseti provincií v roce 0, ve skutečnosti přesněji asi v roce 3 před naším letopočtem. Ježíš se narodí, vyroste a ve 30 letech začne svoji službu. Ježíš byl král už od narození. Nestal se králem až poté, co začal svoji službu, nebo když zemřel, anebo když byl vzkříšen. Byl králem od prvního dne i zatímco vyrůstal. A když potom začal sloužit, tak tři a půl roku demonstruje/ukazuje Království a neustále o Království mluví.
Ježíš je Král a když po třiceti letech začne svoji službu, tak začne demonstrovat svoje Království a majestát. Spousta z nás možná získala představu, že Ježíš dělal zázraky, aby lidé viděli, že On je Ježíš, že je Boží Syn, a že těmi zázraky to měl nějak dokazovat. Ale tak to nebylo. Slovo království je spojené ze dvou slov - král a panství, sféra, území nebo úroveň vlády. Takže Ježíš jde a ukazuje jim, jaké to je v Jeho Království. Ukazuje jim: "Když jsem králem já, tak nemocní lidé již nejsou nemocní. Kde kraluji já, tam se kazí pohřby. :‑D Když jsem králem Já, tak můžeme platit daně penězi z ryby..." Všechno se mění. Ježíš ukazuje, jaké to je, když On je král. "Potřebujete zaopatření? Poproste někoho o trochu chleba a nějakou rybu a každý bude mít víc než dost..." Ježíš se vám snaží ukázat úplně jiný způsob myšlení: "Já jsem Král a když vládnu jako Král, tak takto to vypadá pod mojí vládou." Tohle Ježíš ukazoval zázraky a znameními. Ježíš se nesnažil dokazovat, kým je. "Podívejte se na mě, já jsem Ježíš!" - Ne, tohle Ježíš nedělal. Ježíš lidem ukazoval, jaké to je, když On je Král a jaké je Boží Království.
Je spousta různých křesťanských knih, které mluví o politice ze všech možných stran, jaký je Bůh a jakou chce, abychom měli vládu a podobně. Ale pokud chceme opravdu vědět, jak si Bůh představuje vládu, tak bychom se asi měli podívat na našeho Krále a položit si otázky: "Jaký je? Jaký byl jako Král? Byl manipulativní, ovládající a svazující nebo dával lidem svobodu? Snažil se mít lidi pod palcem anebo se snažil lidi naučit sebekontrole?" Nebudu to víc rozvádět, třeba příště. Ale celý koncept Ježíšovy služby byl, že demonstroval Království. A co uděláte po demonstraci království? V historii najdeme, že dříve přišel nějaký vládce a namísto, aby si nějaký národ podrobil skrze válku, tak přišel s karavanou koření, zlata, vína, se ženami, nejlepšími válečníky a vším možným a ukázal, jaké je jeho Království. A potom jim dal nabídku - pokud se vám tohle zamlouvá, můžeme se dohodnout a udělat spolu smlouvu. Takže jim nabídne smlouvu a díky ní se stanou součástí jeho království pod vládou toho krále. Takže Ježíš ustanoví Novou smlouvu - o tom je Jeho smrt na kříži. Ježíš přišel jako obětní beránek. A pokud se podíváte do Židům, tak se tam o Ježíši v 8.-10. kapitole mluví jako o nejvyšším knězi, ale zároveň jako o dokonalé oběti. To je zajímavé, protože na jedné straně smlouvy máte Boha Otce, Ježíš je velekněz pro lidstvo, takže reprezentuje všechny lidi, a protože chtějí, aby ta smlouva byla dokonalá, tak Ježíš se také stane beránkem, takže je oběť a také velekněz zároveň. Kniha Židům říká, že vzal svoji vlastní krev do nebeské svatyně svatých v nebeské svatyni a dal ji na slitovnici v nebi.
Takže Ježíš má nyní Novou smlouvu, která je učiněná mezi Otcem a samotným Ježíšem, a Ježíš je také oběť, takže tato Nová smlouva je v nebi a je mezi trojicí. A víte, co je na tom skvělé? Že tuto smlouvu nemůžete nijak pokazit! Hurá! Lidé v tom sice mají zmatek, ale v podstatě jediné, o co dnes jde je, zda jste v Ježíši anebo nejste v Ježíši. Jste v Ježíši, jste v Kristu anebo jste v Adamovi? Všichni při narození začínají v Adamovi. Ale když se potom znovuzrodíte, tak se narodíte do Krista. Takže všechno záleží na tom, zda jste v Adamovi nebo v Kristu. A to platí pro všechny. Je úplně jedno, jak moc dobrý nebo špatný hříšník jste. Pokud jste v Adamovi, jste v Adamovi. Můžete být homosexuál, muslim, žid, cokoliv - v Adamovi můžete být cokoliv, co chcete - a je to jedno, co děláte nebo neděláte, protože v Adamovi je to všechno jedno a to samé. Nejde o to, co děláte nebo neděláte, je to to samé. A to se nezmění, dokud se nedostanete do Krista, kdy ty věci jsou očištěny. Takže ať jste ateista, buddhista, hinduista, new age, muslim a to klidně všechno zároveň, tak na tom nezáleží - je to úplně jedno a to samé. Akorát my jsme v tom v církvi začali mít nějak zmatek, protože si myslíme, že na tom záleží. A potom ukazujeme prstem na některé skupiny lidí a jiných se naopak nechceme nějak dotknout, protože oni vyhazují lidi do vzduchu, a ukazujeme na druhé. Děláme takové nesmysly a ve skutečnosti je to otázka nenávisti a úplně míjíme Novou smlouvu, kterou máme. Protože to není o tom útočit na lidi, kteří jsou ve světě s tím, co dělají špatně, jací jsou a podobně. Je to o tom jim ukázat, že chtějí být a žít pod Novou smlouvou, ne že na ně budeme útočit s tím, že jsou špatní.
Někde po cestě jsme se stali hodně popletenými, protože v 1. Korintským 5 Pavel říká, že my už nesoudíme svět, že neznáme lidi podle těla a toho, co dělají. A že pokud vidíme, že bratr anebo sestra v Kristu mají s něčím problém, tak jim pomůžeme tak, že jim ukážeme, že to není to, kým jsou, že tohle není jejich pravá identita/totožnost, takže tohle by v jejich životě nemělo být. Ale je celkem jedno, co dělají lidé, kteří jsou mimo Krista. Co dělají hříšníci? Hříšníci hřeší! Takže si to srovnejme, co se týká hříšníků, tak od nich můžeme jedině očekávat, že budou hřešit! Nic míň. Klidně se můžou snažit, jak chtějí, můžou se snažit být dobrými lidmi a některé věci nedělat, ale o to zde vůbec nejde! Nemají smlouvu, takže to stejně nic nevyřeší. Ale je zde Nová smlouva, která tento problém vyřeší. Akorát protože jsme tomu nerozuměli, tak jsme byli v našem přístupu ke světu tak popletení. A lidem to brání v tom, aby chtěli to, co máme a to hlavně proto, že většinou ani vůbec nevíme, co vlastně máme!
Takže všechno záleží na tom, zda jste v Kristu, nebo v Adamovi. A uvědomte si, jak bychom tedy měli s lidmi jednat. Vezměte si například, když Ježíš v Matouši 18. kapitole mluví o tom, že když proti tobě zhřeší tvůj bratr, tak běž a mluv s ním v soukromí. Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou další a mluvte s ním a pokud ani to nepomůže, vezměte ho před církev a pokud neposlechne ani je, tak s ním jednejte jako s cizím, hříšníkem, celníkem atd. A myslím si že jsme toto místo nepochopili, protože máme přístup: "No, zkusili jsme tě napomenout, nedal sis říct, neposlechl jsi, takže nazdar..." - a chováme se k nim [špatně] jako k hříšníkům. Ale ve skutečnosti mu máme říct: "Podívej, ty s námi nejsi ve skutečném společenství, nejsi bratr, neposloucháš, co ti říkáme, chceme jít společně, ale ty se odděluješ a vzdaluješ se tím, že nechceš chodit ve své skutečné identitě, takže je celkem nemožné, abychom teď šli společně dál, ale stále tě milujeme! Stále si tě vážíme a stále jsi někdo, po kom toužíme, aby s námi chodil." Protože se běžně stává, že když si lidé přečtou tu poslední část, kde je napsané, ať s nimi jednáte tak a tak, tak lidé to berou, že se k nim máte chovat špatně, že je máte vykopnout a říct: "S bohem marnotratný synu, hodně štěstí při životě hříšníka..." Ale jak se máme ve skutečnosti chovat k těm, kteří jsou venku? Takto: "My vás nevidíme a nechováme se k vám podle našich standardů, protože vy nechodíte s Bohem! Takže i když jste se rozhodli a chcete jít touto cestou, tak my vás stále milujeme, úplně vás milujeme..."
V tomhle má spousta lidí zmatek, protože když se tohle někde stalo, tak jak se k takovým lidem chovat? Máte se k nim chovat, jako by nebyli křesťané. Rozumíte? V podstatě s nimi má být zacházeno jako s lidmi, kteří nepochopili, co křesťanství je, ale stále jsou to lidé, se kterými jednáme v lásce a rádi je přivítáme zpátky, akorát si právě nerozumíme a každý jsme jinde. Ale znamená to něco jiného, než že je teď vymažeme a budeme je ignorovat, a že pro nás skončili, protože jsme si odbyli to řízení a nyní jsou vyloučeni. To jen taková odbočka.
Takže jsme se dostali od Genesis až ke kříži a kříž ustanovuje Novou smlouvu. Do této doby je to celkem v pohodě a lidé s tím nemají problémy. Samotný kříž už ale může vyvolat spoustu diskuzí a rozdělení. A je to čím dál horší, jak se blížíte ke konci. Od kříže až po zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. je období, kdy jsou napsány epištoly, děje se kniha Skutků, máme dopisy od Pavla, od Petra, dopis od Jakuba, Judy. To všechno bylo zapsáno v tomto období. A je to období zmatku, protože jsou zde lidé, kteří stále myslí podle Staré smlouvy a podle doby před křížem a potom jsou zde lidé, kteří myslí podle Nové smlouvy a po kříži. Takže se vedou debaty, zda vůbec mohou být pohané spaseni. Petr musí mít vidění a tři dny o tom přemýšlet, aby mu to docvaklo a řekl: "Ano, měl jsem vidění. Ano, mohou být spaseni." Takže probíhá proces, který začíná křížem a těch následujících 40 let je podobných těm 40 letům Židů na poušti, kteří měli se zaslíbenou zemí problémy a snažili se přijít na to, jak žít. Takže zde 40 let probíhají změny. Vedou se debaty, zda mohou jíst maso obětované modlám, anebo je to znečistí. A Pavel jim říká: "Komu je to nečisté, je to nečisté. Pokud to porušuje vaše svědomí, tak vás to znečistí. Ale nenazývejte nečistým to, co Bůh nazval čistým." Takže se zde děje přechod od Staré smlouvy do Nové. Lidé tam přichází se Starým zákonem a říkají: "Jste sice noví věřící, ale musíte se dát obřezat..." a podobně, a nutí k tomu lidi. A Pavel ohledně toho píše Galatským 5:12 Kéž by se ti, kdo vás znepokojují, rovnou vyřezali!
Takže se dějí takové věci, lidé se neustále snaží něco vytahovat ze Zákona. Lidé píšou Pavlovi v dopisu Korintským, že žena má přece podle Zákona na shromáždění mlčet. A Pavel je v následujícím verši napomíná: "Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo snad jenom k vám? Potřebujete poslouchat, co říkám já, a pokud někdo neposlouchá mě, pak byste ho také neměli poslouchat." A napomene je, že se na ženy snaží vytáhnout tyhle věci ze Zákona a přinutit je mlčet. Naopak jim dává jasně vědět, že sklapnout mají ti lidé. Pokud vás tohle zarazilo a ještě jste to neslyšeli, tak v 1. Korintským 14. kapitole se jedná o diskuzi. Když se podíváte do řečtiny, tak jsou tam malé znamení "eta", což znamená, že to je přechod od citace nebo něčeho podobného, k normálnímu psaní. Takže Pavel zde vytahuje věci, které mu došly z Korintu a reaguje na ně. 1 Korintským 7:1 Ohledně pak toho, o čem jste mi psali: - Takže Pavel bere věci, které mu napsali a odpovídá na ně. Takže když se dostanete do 1. Korintským 14:34 - 36, tak to je citace z jejich dopisu, kde mu píšou, že Zákon říká, že ženy mají ve shromáždění svatých mlčet. Vytahují zde věci ze Zákona. Pavel zde cituje z jejich dopisu a potom jim říká: "Vyšlo snad Boží slovo od vás? Dorazilo Boží slovo snad jen k vám? Je někdo moudrý ať poslouchá, co říkám já. A pokud ignorují, co říkám, tak by měli být také ignorováni." Takže Pavel je za takové smýšlení napomíná.
A na takové věci narážíme v celém Novém zákoně, kdy se řeší otázky rovnosti pohlaví, ras, sociálně-ekonomický stav a podobně. Proto Pavel v Galatským píše: "Ani muž, ani žena, ani žid, ani řek, ani otrok, ani svobodný..." - právě se vypořádal s nerovností pohlaví, rasy a ekonomického stavu a naprosto to zrušil. Protože v Adamovi ty rozdíly jsou, ale v Kristu ne! Takže Pavel se s tím v Nové smlouvě vypořádává a uvnitř Nové smlouvy žádné takové věci nejsou, protože už nikoho neznáte podle těla, ale vidíte je jako v Kristu. Takže je nevidíte pro to, jak vypadají, co dělají, pro jejich skutky, bláznivé chování, ale vidíte je jako v Kristu a můžete jim říct: "Podívej, takovýto nejsi... Možná se chováš jako zbabělec, který se jmenuje Gedeon, který se někde schovává, ve skutečnosti jsi ale velký a udatný bojovník, takže potřebuješ vyjít z toho, v čem jsi zalezlý, protože v Království jsi opravdu tím bojovníkem."
Říkám hodně nezvyklých věcí, které vyžadují posun v myšlení, ale pomáhá nám to srovnat si v mysli časovou osu. Pokud se nad tím zamyslíte, tak hlavní události mezi zahradou Eden a křížem jsou: ustanovení Nové smlouvy, Král a Království. V celé Bibli jsou hlavní motivy Král, Království a Nová smlouva, o to v tom příběhu jde. Jakmile se dostanete k době po kříži, tak to je doba, kdy dochází k úplné změně. V tom období 40 let od kříže do zničení Jeruzaléma, se tato generace snaží naučit, jak začít žít v zaslíbené zemi Nové smlouvy. Snaží se přijít na to, jaká změna se vlastně udála. Řeší maso obětované modlám, obřízku, svátky, obřady, sobotu, ženy, pohlaví, rasy a všechno možné. V té době se všechny ty staré věci střetávají s Novou smlouvou. A za část těchto problémů mohlo to, že chrám stále stál a rok za rokem tam probíhaly oběti a kněží pokračovali ve své službě. Jeruzalém žil, jako by nikdy kříž nebyl. Takže křesťanství vzniká v takovémto prostředí, za obrovského pronásledování a řeší, jak moc se budou systému zalibovat, jak moc mu budou odporovat... "Budeme žít takto, přestože budeme pronásledováni, nebo půjdeme zlatou střední cestou?" A tohle trvá do doby, než je konečně chrám zničen. Tehdy byly zabity tisíce kněží, 1,1 miliónu lidí, jsou zničeny záznamy rodokmenů, což může být jedna z nejdůležitějších zničených věcí, protože bez nich nejsou schopní znovu zavést kněžský systém. Takže chrámový systém již nemůže být obnoven, protože záznamy jsou pryč a nejste schopni zjistit, kdo je levita a prokázat to. Takže celý ten starý systém je zničen a vymýcen a my jsme nyní úplně v Nové smlouvě a pouze v Nové smlouvě. Už zde nestraší žádné zbytky Staré smlouvy, celý ten starý chrámový systém a Zákon je pryč, zůstává jen Život!
Když začnete vidět větší obraz, tak jedno z nejzajímavějších míst v Písmu je Židům 8:13 Když tedy mluví o nové, prohlašuje tu první smlouvu za starou; a to, co stárne a chátrá, je blízké zániku. Kniha Židům je napsána před rokem 70 n. l., což byla ta 40letá doba, jakoby na poušti před zaslíbenou zemí, kdy probíhalo jakési přechodné stádium. A pisatel Židům píše, že křížem byla ustanovena Nová smlouva, a že Nová smlouva udělala ze Staré smlouvy starou a zastaralou. Stará smlouva byla křížem učiněna zastaralou, protože kříž ustanovuje něco nového. Je zde Nová smlouva a Stará smlouva má brzy zmizet. Pisatel Židům jim píše, že je zde období, kdy tyto smlouvy existují vedle sebe. A Stará smlouva pronásleduje Novou smlouvu. Něco podobného vidíte u krále Saula a Davida. Saul kraloval 40 let, jak říká Štěpán ve Skutcích v 7. kapitole, ale Bůh ho jako krále zavrhl už v prvním roce kralování. Takže probíhá přechodné období, kdy Saul sice kraluje, ale David je již pomazán za krále. Obdobně i zde probíhá přechodné období, kdy to, co je zastaralé, brzy zanikne.
Takže k těm všem střípkům, co zde již bylo řečeno, nám ještě zbývá pár přidat. Takže Stará smlouva je už úplně pryč, žijeme 1900 let pouze pod Novou smlouvou. A o co zde tedy jde, jaký to má smysl? Spousta lidí má stále otázku: "Co bude dál?" A v podstatě o tom to všechno je. Máme Novou smlouvu, máme Království, Království celou dobu roste, od dvanácti borců, kteří ničemu nerozuměli, až k tomu, kdy třetina planety prohlašuje, že Ježíš je Pán. A roste to, všechno roste - technologie, společnost, šíření Království ovlivnilo všechno. Otázka co teď? Čekáme, že se v budoucnu stane spousta špatných věcí, anebo čekáme na to, až bude konečně završena mise "apostolos"? A podle toho potom vypadá náš každodenní život. Náš každodenní život je zásadně ovlivněn těmito dvěma možnostmi. Buď jsme součástí šíření mise "apostolos" a žijeme a šíříme Království a jde nám o to posunout Království co nejdál, co ve svém životě můžeme, anebo máme jiný pohled: "Už jsme zde opravdu dlouho a nevíme, co bychom měli dělat, zachraňme teda aspoň nějaké lidi, protože se má stát spousta špatných věcí..." Tohle jsou dva praktické případy, jak vypadá život lidí, a je celkem jasné, jaký mají dopad na šíření Království.
A nemusíme ani mluvit o Království, stačí vzít zázraky, divy a znamení. V Americe jsou v současné době dva takové proudy, které sice mají společné, že věří a dělají zázraky, divy a znamení, ale nakonec se stejně dělí na tyto dva různé pohledy na budoucnost. Jsou hnutí, která to vidí tak, že zde budeme dlouho, že nám jde o šíření Království a že přivedeme nebe na zem - a to je jejich hlavní zaměření. Ale potom je celá další skupina, kde lidé také věří v uzdravení, zázraky a znamení, kříšení mrtvých, ale mají fatalistický přístup. Když se děje něco špatného v Sýrii, tak to je prostě znamení posledního času. Když je někde zemětřesení, tak to může být Boží soud nebo Boží prokletí, protože si o to říkali. Jsou služby, které milují stejného Ježíše jako my, ale mají zmatek v tom, jaký je. Takže mluví ze Staré smlouvy, která je už 1900 let pryč, namísto aby žili a mluvili z Nové smlouvy, ve které právě žijeme. A je v tom takový zmatek a ty smlouvy jsou tak pomíchané, a myslím, že toto je právě teď v církvi nejnebezpečnější věc. Zmatení ohledně smluv.
Ve Staré smlouvě jste buď požehnaní, nebo prokletí. V Nové smlouvě se Ježíš stal prokletím za vás, je to smlouva odpuštění a byli jste požehnáni veškerým duchovním požehnáním v Kristu v nebeských oblastech. Takže nemůžete být prokletí, a pokud uděláte něco špatně, může vám být jedině odpuštěno, a jste požehnaní a nemůžete být požehnaní víc, protože jste už byli požehnáni víc, než je to možné. :‑D Ale opravdu, nemůžete být více požehnaní, ale můžete získat více zjevení o tom, jak už jste požehnaní - a jak roste vaše zjevení, tak toho více přijímáte a uvolňujete. Ale nemůžete být více požehnaní, než vás On už požehnal, můžete to jedině víc uvidět a přijímat.
Takže v tom zmatku mezi smlouvami dnes máme lidi, kteří se vrací pod Starou smlouvu, a máme lidi, kteří žijí úplně pod Novou smlouvou. Naposledy jsem zde hodně mluvil o smlouvách a nechci se k tomu teď vracet, ale myslím, že ten větší obraz, který jsme z toho mohli získat je, že jsme zde, abychom něco udělali. Nečekáme na nějakou záchranu anebo vytržení. Tohle přemýšlení jsme měli zanechat, když selhalo 88 důvodů, proč se Ježíš vrátí v roce 1988, nemělo by být možné, že se tato kniha bude 4x přepisovat. Je to divné, ale něco lidi drží v tom, že na tom trvají, že se nejsou schopní zamyslet, a tyto "služby", které to hlásají, mají neustále podporu.
Harold Camping před dvěma roky prohlašoval, že vytržení bude 21. května roku 2011, vybral 100 milionů dolarů. Nechal udělat reklamní poutače po celé Kalifornii, že se vytržení stane 21. května. Samozřejmě že neměl pravdu, tak změnil datum, že to bude 21. října, sice už mu to žralo mnohem míň lidí a pak se prakticky vypařil, ale vybral 100 milionů dolarů. Pro mě je to tak bolestivé, když mám pohled, že bychom s našimi penězi měli dělat něco užitečného a dělat něco pro Království. Neumím si ani představit, co všechno by se s tolika penězi dalo udělat, ale chtěl bych udělat tréninková centra pro křesťany pro šíření Království, dal bych lidem stipendium, aby to mohli studovat zdarma, protože pojďme do toho: šiřme Království, není potřeba jen sbírat peníze a posílat je takovým lidem, my potřebujeme trénovat misionáře, ne jen některé lidi dobře podporovat.
Lidi, potřebujeme armádu [věřících] a přitom jsme vyhazovali peníze, jako bychom neměli žádný dlouhodobý cíl. Anebo můžeme dál vyhazovat své peníze na lidi a kvůli lidem, kteří vydávají různé předpovědi - objeví se další člověk, který to má "zmáknuté" a předpovídá už 42. antikrista a podobně. Lidi, tohle musí přestat, potřebujeme se zamyslet a rozhodnout se, že s tím končíme, že už se nenecháme točit a držet ve strachu každým, kdo něco prohlašuje, ale že místo toho budeme žít a šířit Království. A já neříkám, ať si něco z toho vyberete, ale pro všechno na světě, začněte přemýšlet. A pokud jste zaseknutí v tom starém myšlení, tak potřebujete mysl Kristovu, ve které takové věci teda nenajdete. Potřebujete, aby vás Ježíš přivedl na místo, kde je mysl Kristova, protože Ježíši záleží na každém člověku a cení si každého člověka na této planetě, i těch nejvíc zlých a zvrácených lidí, Ježíš miluje i ty psychopaty, kteří dělají v Sýrii ty hrozné věci. A možná pro vás těžké porozumět, jak moc je Bůh miluje a touží se jich dotknout, a proč nechce, abyste měli postoj: "To se mě netýká, to je znamení času." Protože kdykoliv máme takovéto myšlení, tak nechodíme v lásce a nic s tím neděláme. Hmm.
Takže potřebujeme změnit svoje smýšlení a začít přemýšlet jako v Království. Musíme do toho jít společně, musíme přestat podporovat ty různé zvěsti, "proroctví" a myšlení, které jsou proti Království. Nepodporujte to, nešiřte to, neříkejte tomu amen, prostě k tomu nijak nepřispívejte.
Moje kamarádka Lindsey mi říkala, že byla na jednom shromáždění, kde byl jeden velmi známý člověk z té oblasti, a mluvil o tom, že se modlí, aby se zavřelo lůno muslimských žen, aby nebyly schopné rodit děti. Takové věci jsou starosmluvní odpad! Tohle je úplně mimo Boží srdce, není to Boží moudrost a není to mysl Kristova! Opravdu potřebujeme získat porozumění.
Velmi se mi líbí, jakou naději má pro muslimy Harold Eberly - mnohem větší než jakou jsem viděl u jiných. Jeho pohled je, že islám se šíří pouze tam, kde lidé dovolili, aby bylo mrtvé náboženství - v Evropě a Severní Americe. Takže tam se to šíří, ale je zajímavé, že v Africe a Jižní Americe, kde se Duch Svatý pohybuje a kde je Boží přítomnost, tak tam se to nešíří. Ale šíří se to tam, kde je rozšířené mrtvé náboženství, které je jako suché dřevo, které hned shoří. A Heroldův pohled je takový, že Bůh "dovoluje" aby se zde muslimové roztahovali, ne jako nějaké zlo posledních časů, ale aby když je Bůh obrátí, tak aby se z těch úplných radikálů pro království temnoty stali úplní radikálové pro Království světla. Aby stejně jak se to děje v Iráku, kdy tam v dnešní době Ježíš navštěvuje lidi, ukazuje se různým lidem a oni se ho ptají: "Kdo jsi?" - "Jsem Ježíš..." a představí se jim. Děje se to ve snech, lidé mají vize a děje se to po celém Iránu. A když Bůh tyhle lidi obrátí v místech, kde křesťanství skočilo na všechny ty teologické lži, a nejen na ty, o kterých jsem mluvil, tak to bude velké. Protože ti lidé mají porozumění, že musí šířit království, ale nemají správné království, nemají něco dobrého, co by mohli dát. Takže když se obrátí od Alláha ke skutečnému Otci, tak to bude pecka. A já neříkám, že na to máme čekat, protože my se jich musíme dotknout a musíme jednat a sloužit jim v lásce.
Každopádně pohled Království úplně změní váš pohled na svět a všechno ostatní. S tímto se mění úplně všechno. Takže se vrátím k tomu prohlášení: "Vaše eschatologie určuje vaši soteriologii." Váš pohled na budoucnost ovlivňuje to, jak vidíte všechny věci. A není moudré eschatologii strčit do kouta s tím, že se jí budeme zabývat až "někdy", protože eschatologie je základem, který změní veškeré vaše porozumění všemu ostatnímu, a začne měnit vaše porozumění celé Bibli. Nezaměřujeme se jen na eschatologii, ta je pouze základem pro to, abychom porozuměli. Váš pohled na Ježíšův záměr s touto planetou vám totiž pomůže interpretovat/vykládat Knihu, kterou vám zde zanechal, abyste jí mohli skutečně porozumět.