Jonathan Welton - Poslední dny - 5 - Úvod ke knize Zjevení

Jonathan Welton - Poslední dny - 5 - Úvod ke knize Zjevení

[Záznam z šesti krátkých videí, kde Jonathan Welton uvádí některé body z jeho knihy "Umění knihy Zjevení"]

Vítejte. Jak jsem již říkal, nyní je dostupná druhá edice mé knihy "Raptureless", která nově obsahuje 100 stran věnovaných knize Zjevení. Původně to měla být samostatná kniha "Umění knihy Zjevení", ale protože sama o sobě bez informací z mé knihy "Raptureless" není úplná, tak jsem se rozhodl spojit je do jedné knihy. Uvědomil jsem si, že ne každý má čas přečíst všechny knihy, které jsem napsal já, případně které na dané téma existují, takže mě napadlo udělat stručný přehled těch 100 stránek o knize Zjevení a zmínit klíčové body.

Datování knihy Zjevení

Takže toto je první část a dnes se budeme věnovat datování knihy Zjevení. O co jde? Jak jste si mohli všimnout, tak mi jde o to, vzít složité věci a zjednodušit je, aby jim lidé mohli porozumět. Nyní si tedy pokládáme otázku: "Kdy byla kniha Zjevení napsána?"

Je to velmi důležitá otázka. Vezměte si, že se díváme na obrovský obraz, na kterém je zachycená nějaká bitva a snažíme se přijít na to, o jakou válku jde. Pokud tento obraz byl namalován v 19. století, pak by mohl znázorňovat bitvu, která se udála do té doby, ale nemohl by zobrazovat první, druhou světovou válku nebo Vietnam, protože to se ještě neudálo. Takže je důležité vědět, kdy byla kniha Zjevení napsána, protože pokud je to proroctví o věcech, které se mají stát, tak nemohla být napsána poté, co se tyto věci již staly - tedy pokud je opravdu o těch věcech, které se mají stát. Navíc je tato kniha napsána o událostech, které se mají stát brzy, mají se stát zanedlouho. Takže je otázka: "Co se stalo brzy po tom, co byla tato kniha napsána?"

Já vycházím z předpokladu, že kniha Zjevení byla napsána dříve, ale jsou jiní, kteří věří, že kniha Zjevení byla napsána později. Pozdější datování uvádí, že kniha Zjevení byla napsána v roce 96 za vlády císaře Domitiana. Lidé, zastávající dřívější datování věří, že kniha Zjevení byla zapsána za císaře Nera, což by znamenalo, že byla napsána na počátku 60. let našeho letopočtu. Mezi těmito dvěma datováními je obrovský rozdíl. Pokud by kniha Zjevení byla napsána v roce 96 n. l., tak by to znamenalo, že ji Jan napsal, když mu bylo kolem 100 let. Tento pohled je momentálně v západním světě velmi populární. Většina amerických křesťanů a křesťanů ze západní Evropy byla učena, že kniha Zjevení byla napsána v roce 96 našeho letopočtu. Mám zde na tabuli napsaných 7 hlavních důvodů, které věřím, že ukazují na to, že kniha Zjevení byla napsána dříve - za vlády císaře Nera na počátku 60. let. Protože pokud kniha Zjevení byla napsána v tomto dřívějším období, tak by mohla být proroctvím o zničení Jeruzaléma v roce 70 našeho letopočtu.

Projdeme si ty důvody. Mám zde jen ty základní, v mé knize najdete i další.

První je jeden ze starých syrských překladů Bible, který se jmenuje Pešitto. Bible, kterou nyní máme ve svém jazyce, prošla překladem z různých jazyků jako hebrejština, řečtina, latina, než se k nám dostala v našem jazyce. Jeden z nejstarších překladů je syrský překlad Pešitto. A je zajímavé, že na začátku knihy Zjevení je napsané: "Kniha zjevení Ježíše Krista, kterou napsal apoštol Jan." A potom je tam úvod, který říká: "Opět - zjevení, které dostal svatý Jan, Evangelista od Boha, když byl na ostrově Patmos, kam ho uvrhl císař Nero." Pro mě je tohle nejpřesvědčivější důvod, mně osobně by toto stačilo. Ale jsou i další.

Druhý důvod je ve Zjevení v 17. kapitole. Zjevení 17:10 Je také sedm králů. Pět jich padlo, jeden je a další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat na krátký čas. - Pokud bychom předpokládali, že Jan napsal knihu Zjevení za vlády císaře Nera, jak říká syrský překlad Pešitto, tak potom Zjevení 17:10 dává smysl. "Pět jich padlo" - Julius Caesar, Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius. "jeden je" - to by byl v době, kdy Jan psal knihu Zjevení, císař Nero. To je šest králů a sedmý by byl Galba, o kterém je napsané, že musí zůstat na krátký čas. Co to znamená? Galba byl císařem pouze 6 měsíců, takže to pěkně zapadá. Jinak je otázka, od kdy se mají ti králové začít počítat? Kdo je šestý král? Kdo je sedmý král? Nemáme jiný ukazatel než ten, že šestý král vládne v době, kdy Jan píše Zjevení a říká, že nyní je jeden král a následující má vládnout pouze krátkou dobu.

Třetí důvod je Zjevení Janovo 1:7 Hle, přichází s oblaky a spatří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou nad ním kvílet všechna pokolení země. Zde je napsané, že když přijde, tak ho uvidí i ti, kdo Ho probodli. Tohle nemluví o "druhém" příchodu Ježíše, tohle mluví o příchodu se zničením - Ježíš přijde a bude vylit hněv, odplata a podobně. Je tam napsané, že ho uvidí každé oko, i ti, kdo Ho probodli. Jak toto může být možné, pokud by mělo uplynout více než 2000 let, než se ty věci stanou? Jak by ho mohli po více než 2000 letech vidět lidé, kteří Ho probodli, což byli římští vojáci? Jak by Ho mohli vidět jejich oči? To nesedí. Ale sedělo by to, pokud by tato kniha, pokud by toto proroctví bylo napsáno o věcech, které se staly do deseti let poté, co je Jan prorokoval - pokud by to bylo o událostech v roce 70 n. l., potom by to dávalo smysl. Protože v té době byli vojáci, kteří ho probodli, ještě naživu a mohli Ho vidět.

Jsou překlady, které ve verši 7 uvádí, že Ho uvidí celý svět. Ale to tam není napsané. Není tam použito řecké slovo "kosmos", které by znamenalo celý svět, ale je zde použito slovo "oikúmené", což znamená lokální oblast nebo jak říká doslovný Youngův překlad: "všechny kmeny té země". Což znamená, že tyto události nejsou globální destrukcí, ale lokální událostí, událostí v nějakém místě.

Čtvrtý důvod - pronásledování od židů v 6. a 11. kapitole. Než byl v roce 70 n. l. zničen chrám, tak všichni židovští vedoucí šli proti první církvi. V tom období probíhalo velké pronásledování, o čemž se mluví v 6. a 11. kapitole knihy Zjevení. Tohle už po roce 70 n. l. nebylo možné, protože při zničení Jeruzaléma bylo zabito 1,1 miliónu židů, byl zničen chrám a zabito 8500 kněží a první církev z Jeruzaléma zavčasu utekla a byli v bezpečí. Takže od doby zničení Jeruzaléma už židé nebyli schopní církev pronásledovat. To bylo možné pouze v době od roku 30 do roku 70 našeho letopočtu, kdy židé pronásledovali první církev.

Pátý důvod - v knize Zjevení není žádná zmínka o zničení chrámu. Možná vás napadne: "No ale neříkáš snad, že kniha Zjevení je o zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l.?" Ano, to říkám, ale uvědomte si, že pokud by kniha Zjevení byla napsána v roce 96 n. l., tak to bylo pouze 26 let po zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l., ale v 22 kapitolách knihy Zjevení není ani jedna zmínka o tom, co se stalo před 26 lety - o zničení chrámu, zničení města, kněžství, záznamů rodokmenů. Nic z toho v knize Zjevení není ani zmíněno, protože se to ještě nestalo. Proto víme, že to bylo napsáno předtím. Ve Zjevení v 11. kapitole se mluví o tom, že v Jeruzalémě stojí chrám a Jan ho má změřit. Takže zaprvé - chrám ještě stojí a zadruhé - pokud by toto bylo napsané až po zničení chrámu, tak by tam o tom byla nějaká zmínka. Jako bych vám řekl, abyste šli a změřili dvojčata - americké mrakodrapy, které byly zničeny v roce 2001 při teroristických útocích. Dnes už ty mrakodrapy nestojí, proč bych vám alespoň neřekl: "jako ve vidění"? Nedává to smysl, není zde žádná zmínka o zničení Jeruzaléma ve smyslu, že by Jeruzalém již byl zničen, protože ještě nebyl.

Šestý důvod - svatý Jeroným napsal o fyzickém stavu apoštola Jana, když Jan mluvil v roce 96. Zapsal: "Jan byl s obtížemi přinesen do církve a promluvil k lidem pouze pár slov." V 10. kapitole Zjevení je ale napsané, že Jan musí znovu prorokovat k mnoha lidem, národům, jazykům i králům. Je těžké si představit, že Jan bude schopný prorokovat k mnoha lidem, národům, atd., pokud v roce 96 n. l., kdy podle některých napsal knihu Zjevení, už ho museli nosit a je schopný říct pouze pár slov, protože je už tak starý. To je celkem těžko uvěřitelné.

Sedmý důvod - časové srovnání s proroctvím knihy Daniel. Daniel 12:4 Ale ty, Danieli, ta slova uzavři a tu knihu zapečeť až do času konce. Protože ty události jsou ještě daleko. Události, o kterých Daniel prorokoval, se naplnily o 500 let později, když přišel Ježíš. Ježíš je ta skála, která rozbije tu sochu. Stalo se to do 500 let, ale Bůh Danielovi říká, ať tu knihu zapečetí, protože ty události jsou daleko. Ale Zjevení 22:10 Potom mi řekl: "Nezapečeťuj slova proroctví této knihy, neboť ten čas je blízko." Takže proroctví Daniele bylo o událostech, které se měly stát za 500 let, a mluví se o nich, že jsou daleko, že má tuto knihu zapečetit. Janovo proroctví je o věcech, které se mají brzy stát, a nemá toto proroctví zapečeťovat. To znamená, že lidé, kteří věří, že kniha Zjevení byla napsána v roce 96 a je o naší budoucnosti, říkají, že to, že čas je blízko a že nemá zapečeťovat proroctví té knihy, znamená ve skutečnosti více než 2000 let a to je víc než 4x delší doba, než o čem prorokoval Daniel, kterému bylo řečeno, ať slova zapečetí.

Doufám, že to pro vás bylo užitečné, toto byla jen první část a v dalších částech se budeme věnovat dalším věcem. Bůh vám žehnej.

Pozadí knihy Zjevení

Vítejte u naší druhé části přehledu knihy "Umění knihy Zjevení", kdy s vámi sdílím moje porozumění z asi 10 letého studia knihy Zjevení. Dnes bych chtěl mluvit o pozadí knihy Zjevení. Knize Zjevení nemůžete porozumět odděleně. Potřebujete vzít v potaz celou Bibli, protože Bible nám ve skutečnosti mluví o těch symbolech a jak je vykládat. K porozumění knize Zjevení vám pomůže, pokud porozumíte některým velkým prorokům, jako je Izaiáš, Jeremiáš a obzvláště Ezechiel. Problém je, že pro většinu z nás naše znalost Písma začíná v zahradě Eden, potom známe Abrahama, Jákoba, Jozefa, otroctví v Egyptě, Mojžíš, Exodus, Jozue, Soudci, král Saul, David, Šalomoun a zde většina lidí přestane. Lidé znají ty příběhy od zahrady Eden až po Šalomouna, ale pak už je to nějaké zmatené. Někde po Šalomounovi je tam hromada proroků a prorokují různé věci proti Jeruzalému, zničení Babylónem, Daniel mluví dál do budoucnosti, král Achab a Jezábel, Eliáš a Elíša. A pro většinu lidí je časová osa po králi Šalomounovi nejasná. A to je problém, protože věřím, že pro porozumění pozadí knihy Zjevení potřebujeme rozumět knize Ezechiel, což je kniha, kterou mnoho z nás moc nestudovalo. A bez porozumění knize Ezechiel je těžké se snažit pochopit knihu Zjevení.

Kniha Ezechiel byla napsána o zničení Jeruzaléma Babylóňany, což se stalo v roce 586 před naším letopočtem. Kniha Zjevení je obdoba knihy Ezechiel a mluví o zničení Jeruzaléma Římany v roce 70 našeho letopočtu. Jsou si hodně podobné a učenci již dlouhou dobu vedou diskuze, proč je kniha Zjevení napsaná takovým divným způsobem. Není kostrbatá z důvodu, že by Jan nebyl vzdělaný - jeho epištoly jsou napsané velmi dobře. Já věřím, že kniha Zjevení je tak kostrbatá, protože Jan používá stejný způsob prorockého psaní, jako používá Ezechiel ve Starém zákoně. Spousta lidí říká, že kniha Zjevení se podobá knize Exodus, a já si myslím, že to je částečně pravda, ale celá struktura knihy Zjevení je postavena na knize Ezechiel. Mám zde na tabuli vypsané podobnosti mezi oběma knihami.

Ve Zjevení 4. kapitole stejně jako v Ezechieli 1. kapitole oba prožijí vidění otevřeného nebe. Zjevení 5. kapitola stejně jako Ezechiel 2. a 3. kapitola mluví o knize, kterou vidí ve vidění. Zjevení 6. kapitola stejně jako Ezechiel 5. kapitola mluví o čtyřech pohromách. Ve Zjevení 6. kapitole stejně jako v Ezechieli 7. kapitole mluví oba o Božím hněvu. Ve Zjevení 7. kapitole stejně jako v Ezechieli 9. kapitole oba mluví o zapečetění svatých, kdy dostanou znamení na jejich čela. Ve Zjevení 8. kapitole stejně jako v Ezechieli 10 oba mluví o vzetí uhlíků/ohně z oltáře. Ve Zjevení 10 stejně jako v Ezechieli 12 se mluví o tom, že už nebude žádná prodleva, než se stane ta zkáza. Ve Zjevení 10 stejně jako v Ezechieli 2 se mluví o jezení svitku. Ve Zjevení 11 stejně jako v Ezechieli 40 - 43 se mluví o tom, že prorok měří chrám, což je forma soudu chrámu. Ve Zjevení 11 a Ezechieli 16 je Jeruzalém přirovnán k Sodomě. Zjevení 14 stejně jako Ezechiel 23 mluví o poháru hněvu. Zjevení 14 stejně jako Ezechiel 15 mluví o vinné révě. Zjevení 17 a 18 stejně jako Ezechiel 16 a 23 mluví o velké nevěstce - mluví o tom městě. Potom Zjevení 18 a Ezechiel 27 píší o bědování nad tím městem. Zjevení 19 a Ezechiel 39 mluví o mrchožroutech v tom městě. Zjevení 20 stejně jako Ezechiel 37, který mluví o suchých kostech, tak na obou těchto místech se mluví o vzkříšení. Ve Zjevení 20 stejně jako v Ezechieli 38 a 39 máme bitvu mezi Gogem a Magogem, s Bohem a Magogem. Potom ve Zjevení 21 a Ezechieli 40 - 48 je popis Nového Jeruzalému. A nakonec ve Zjevení 22 stejně jako v Ezechieli 47 máme řeku života.

Celá kostra knihy Zjevení už byla známa z Ezechiele a všichni posluchači v prvním století, kteří četli a poslouchali knihu Zjevení, už tyhle věci četli v knize Ezechiel. Věděli přesně, o čem Jan mluví. Rozuměli, že Jan mluví o zničení Jeruzaléma stejným způsobem, jakým mluvil o zničení Jeruzaléma Babylóňany Ezechiel. Jan jim říkal, že tohle se má brzy stát a psal jim to za vlády Nera, což bylo do deseti let, než v roce 70 n. l. proběhlo úplné zničení a vyhlazení města Jeruzalém. Takže toto je pozadí knihy Zjevení a to je také důvod, proč máme takový problém knize Zjevení porozumět naší moderní myslí, protože vlastně Starý zákon známe od zahrady Eden po Šalomouna. A potom v tom máme zmatek. Kdybychom rozuměli knize Ezechiel, tak bychom rozuměli, co Jan v knize Zjevení popisuje.

Je tam jeden hlavní rozdíl. Jeden z hlavních rozdílů mezi knihou Zjevení a knihou Ezechiele je, že Ezechiel končí tím, že mluví o znovushromáždění lidí z exilu po tom zničení. Ale kniha Zjevení již nemluví o znovushromáždění národa, ale mluví o zničení starého Jeruzaléma a o našem vstupu do Nového Jeruzaléma, což je Novosmluvní svět, ve kterém žije církev a kde je Království. Je třeba porozumět tomu pozadí knihy Zjevení a proč byla napsána způsobem, jakým byla napsána. Není záhadná pro to, aby byla záhadná, ale byla takovýmto způsobem napsána, protože je téměř kopií knihy Ezechiel. Doufám, že vám to při vašem studiu pomůže.

Co je kniha Zjevení?

Vítejte u třetí části přehledu některých věcí z mé knihy "Umění knihy Zjevení." Můžete si všimnout, že na tabuli toho dnes moc není - dnes to bude krátké. Chci se s vámi podělit o jednu perspektivu na knihu Zjevení. Skoro všechny komentáře se shodují, že kniha Zjevení je podobná věcem napsaným v Matouši 24. kapitole, Lukáši 21. kapitole, a Markovi 13. kapitole. Skoro všichni komentátoři souhlasí, že "Rozmluva na Olivetské hoře", kdy Ježíš prorokuje zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l., a že Matouš 24. kapitola popisuje ty samé události, jako kniha Zjevení. Jsou někteří, kteří nevěří, že Matouš 24. kapitola se stala v roce 70 n. l., ale co se toho týká, tak ve své knize "Raptureless" to procházím verš po verši a z historie ukazuji, jak se to naplnilo. Otázka - nač bychom měli knihu Zjevení, pokud Matouš 24. kapitola mluví o stejných událostech? Jaký by byl potom smysl knihy Zjevení? Proč by Jan napsal knihu o dvaceti dvou kapitolách o tom, co Ježíš vyjádřil v jedné kapitole? To je velmi dobrá a férová otázka.

Matouš, Marek a Lukáš se teologicky nazývají synoptická evangelia. To znamená, že mluví o stejných věcech, je to jako byste měli tři svědky nějakého zločinu. Ti tři svědkové mohou mít trochu odlišné výpovědi, což ve skutečnosti ukazuje na to, že to jsou skutečná svědectví. Pokud by všichni vypovídali naprosto stejně, tak by to ukazovalo na to, že to je sehrané a mají to naučené. Takže když máme tři záznamy, s malými rozdíly v detailech, tak nám to dává celý obraz. A tyto tři evangelia se nazývají synoptická. Potom je zde ale evangelium podle Jana. Evangelium podle Jana je jiné, je to mistrovské dílo a má svůj vlastní styl. Janův způsob psaní je velmi esoterický. Jan jako jediný zaznamenává příběh o ženě u studny - Jan 4. kapitola. V 6. kapitole jako jediný zaznamenává, jak Ježíš mluví o "jezení jeho těla a pití jeho krve". Jan 8:22 jako jediný zaznamenává, že si učedníci mysleli, že se Ježíš chce zabít, protože jim řekl, že kam jde, ho nemohou následovat. Janovo evangelium má úplně jiný styl. To samé si všimnete u Janových epištol, které ukazují na Janův velmi unikátní způsob psaní - velmi duchovní, esoterický/tajuplný styl, který je odlišný od ostatních pisatelů Nového zákona. Takže co jiného bychom od Jana mohli čekat, když píše knihu Zjevení?

Takže namísto aby Jan zaznamenal to Ježíšovo proroctví, tak ho zaznamenává jako vidění, když mu Pán dá aktualizaci za vlády císaře Nera, když je na ostrově Patmos. Jan dostává 30 let po Ježíšově proroctví aktualizaci ve formě vidění a tato aktualizace byla pro lidi v prvním století velmi potěšující, protože to pro ně bylo povzbuzením. Čekali už 30 let, kdy přijde zkáza na chrám, který je pronásledoval a zabíjel první církev. Čekali na vysvobození. Proto volají pod oltářem duše zavražděných pro Boží slovo a pro svědectví: "Jak dlouho ještě, Hospodine, ty svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat obyvatele země za naši krev?" A je jim řečeno: "Ještě krátký čas." Jan píše v knize Zjevení aktualizaci rozmluvy na Olivetské hoře.

Já to nazývám takto: "Kniha Zjevení je Janovou verzí rozmluvy na Olivetské hoře." Jde ruku v ruce s těmito třemi synoptickými evangelii, ale je napsána Janovým stylem, o 30 let později, jako aktualizace pro povzbuzení církve. Proto je tato kniha důležitá a byla tolik důležitá pro lidi v první církvi. Protože pro ně byla povzbuzením v obrovském pronásledování, které tehdy zažívali. Obzvláště v období 64 - 68 n. l. za vlády císaře Nera, tehdy potřebovali aktualizaci a povzbuzení.

Načasování událostí knihy Zjevení

Vítejte u čtvrté části úvodu k "Umění knihy Zjevení". Dnes se podíváme na takzvané "časové texty". Pokud v Písmu někde najdeme časové údaje, potřebujeme jim věnovat pozornost. Kdykoliv je někde nějaké proroctví, tak pokud je prorok přesný a je to opravdu Pánův prorok, tak by se proroctví mělo naplnit podle toho, jak to ten prorok prorokuje. Jinak bychom o tom proroku mohli pochybovat. Je to důležité, protože v knize Zjevení najdeme 7 textů, které vypovídají o čase, kdy se měly události z knihy Zjevení stát. Řekněme, že v první části se mi podařilo dokázat, že kniha Zjevení byla napsána během vlády císaře Nera. Ale pokud by autor knihy Zjevení napsal, že Pán mi sice dal toto proroctví, ale stane se až za 2000 let, tak bychom věděli, že Jan odvedl skvělou práci, byli bychom v pohodě, zachránili bychom nějaké lidi, dělali bychom pěknou církev a čekali na vytržení. Ale kniha Zjevení je pro nás výzvou, protože těchto 7 textů říká, že se ty události mají stát brzy. A lidé se potom musí snažit nějak překroutit, co slovo "brzy" znamená, aby to mohli napasovat na svoje představy, protože nerozumí, o čem to ve skutečnosti je.

Zjevení Janovo 3:11 Hle, přijdu brzy. Zjevení 11:14 Druhé "běda" pominulo; hle, třetí "běda" se rychle blíží. Zjevení 22:6 ...co se musí brzy stát. Zjevení 22:7 Hle, přijdu brzy. Zjevení 22:10 ...neboť ten čas je blízko. Potom Zjevení 22:12 A hle, přijdu brzy... a Zjevení 22:20 Jistě, přijdu brzy.

Naštěstí v těchto verších jsou použitá různá slova, protože pokud by používal pouze slovo "rychle", jak to třeba překládá můj překlad Bible, tak to se dá snadno překroutit a lidé by mohli zkoušet říkat: "Ano Ježíš přijde rychle, a to znamená, že když přijde o 2000 let později, tak přijde rychle [s vysokou rychlostí]." - Že bude čekat velmi dlouho a potom přiletí rychle jako raketa. Ne, zde se nemluví o rychlosti, s jakou Ježíš přijde, ale o čase. Proto je napsané "co se musí brzy stát". Proto je napsané "neboť ten čas je blízko". Není tam použité pouze slovo "rychle" a to ještě ve významu vysoké rychlosti. Tyto texty ukazují na to, že se to má stát brzy. Někteří máte v Bibli namísto slova "rychle" slovo "brzy", což je mnohem lepší překlad. Protože když Jan v 60. letech píše knihu Zjevení o událostech, které se mají zanedlouho stát, tak to bylo brzy. Pro něj to bylo brzy, protože zničení Jeruzaléma se stalo brzy po té, co to prorokoval. Nebylo to o fyzickém druhém příchodu Ježíše na tuto zem, to se teprve stane jako naplnění Skutků 1. kapitoly, kde jim andělé řekli: "Muži galilejští, co stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru do nebe, přijde stejným způsobem, jak jste ho viděli odcházet do nebe." Tohle se ještě nestalo. Ale kniha Zjevení je paralelou zničení Jeruzaléma, které bylo prorokované v Matouši, Lukáši a Markovi v rozmluvě na Olivetské hoře. A stalo se to brzy anebo "rychle" poté, co to bylo prorokováno. Potřebujeme věnovat pozornost načasování věcí.

Na závěr uvedu citaci důležitého aspektu výkladu Bible, se kterým přišel učenec Gordon Fee. Napsal: "Text nemůže znamenat něco, co nikdy nemohl znamenat pro autora textu nebo pro jeho čtenáře."

To znamená, že slovo "brzy" pro ně tehdy nemohlo nikdy znamenat 2000 let. Rychle nikdy neznamenalo "o 2000 let později". A pokud to pro ně tehdy nemělo ten význam, nemůže to mít tento význam ani pro nás dnes. Nemůžeme Bibli převracet, abychom si ji přizpůsobovali svým potřebám a výkladům. Nelze a není správné přizpůsobovat Bibli, aby seděla našim teoriím. Bible musí přirozeně sedět s tím, co to skutečně znamená, a co by to znamenalo pro autora, který to zapsal. Gordon Fee to vyjádřil úplně krásně - text nemůže znamenat to, co nikdy nemohl znamenat pro autora tohoto textu nebo čtenáře, kterým to bylo určeno.

Mluví kniha Zjevení o globálních nebo lokálních událostech?

Vítejte u pátého dílu mého úvodu ke knize "Umění knihy Zjevení". Mám zde na tabuli pár věcí, které já osobně považuji za nejužitečnější a nejpřesvědčivější v porozumění, které teď mám.

Když se podíváte na knihu Zjevení, tak to zní, jako by mluvila o zničení celé planety. Ale když narazíme na slovo svět, tak se musíme podívat, jaké slovo je původně použito v originálu. Mám zde na tabuli zapsaná dvě různá slova. První je řecké "ge" a to označuje lokální událost. Pokud bych chtěl říct, že v mém městě dojde ke zničení, tak to je "ge" událost. Celosvětové události jsou v řečtině označovány slovem "kosmos". Slovo kosmos nějak známe, představíme si pod tím nebe, hvězdy a podobně, a toto slovo označuje celosvětovou událost. A teď je otázka, jaké slovo se v knize Zjevení používá - jedná se o lokální zničení, jako třeba zničení Jeruzaléma v prvním století, anebo to je zničení celého světa? V našich překladech Bible se tam opakovaně vyskytuje slovo "svět" nebo "země", ale to není dobrý překlad. Protože když to budete studovat, tak zjistíte, že v řečtině je v knize Zjevení použito 67x slovo "ge", které znamená lokální událost. "No dobře, ale přece tam je napsané o zničení celého světa. Není tam snad napsané, že bude spálena třetina země? Že třetina moře se obrátí v krev?" Ve skutečnosti tam je napsané, že bude spálena třetina "ge" - lokální oblasti, což by byla třetina Izraele, a také třetina vod, která se obrátí v krev, jedná se o lokální událost. Takže zde je špatný překlad a mohou za to překladatelé, kteří to zaměnili.

Na druhou stranu slovo "kosmos" se v celé knize Zjevení používá pouze ve třech případech. Pouze třikrát. Vypsal jsem vám kde. Je to Zjevení 11:15, 13:8, 17:8 a jsou to známé věci. Třeba ve Zjevení 17:8 se mluví o Beránkovi, který byl obětován před založením "kosmos" - světa, to není lokální událost, není to před založením Jeruzaléma, je to před založením země. Takže slovo “kosmos” se v knize Zjevení vyskytuje pouze 3x a kniha Zjevení není napsaná o globálním zničení, ale o lokálním zničení. Někdo může přijít s otázkou: "No a proč Jan používal to lokální slovo? Že by nerozuměl rozdílu nebo nevěděl, že by měl používat slovo 'kosmos'?" Jan ve svém evangeliu používá slovo "kosmos" 57x a jen v 1. Janové epištole používá slovo "kosmos" 17x, takže Jan se nebál slovo "kosmos" použít, pouze je velmi opatrný, kde ho používá. V knize Zjevení chce popsat něco, co je lokální - nikoliv celosvětové, takže se v knize Zjevení rozhodne použít 67x slovo pro lokální region, aby ukázal, čeho se zničení týká. Že se nejedná o planetu zemi, ale o lokální oblast Jeruzaléma a Izraele.

Tohle mi velmi pomohlo a doufám, že to bylo užitečné i pro vás.

Kniha Zjevení je knihou zjevení Ježíše Krista

Vítejte u šestého a posledního dílu našeho úvodu k mé knize "Umění knihy Zjevení". Dnes budu sdílet poslední věc.

Všichni, které jsem kdy viděl zkoušet psát nebo vyučovat o knize Zjevení, zdůrazňují, že kniha Zjevení je knihou zjevení Ježíše Krista. A to také přesně říká Zjevení Janovo 1:1 Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát. Takže celý smysl knihy Zjevení je zjevení Ježíše Krista. A tohle je zajímavé, protože hned poté, co tohle ti lidé prohlásí, pokračují a mluví o zničení planety země, příchodu antikrista, o světové vládě, o náboženském systému, který je nevěstka, a pokračují různě, ale zdá se, že to jaksi nezjevuje Ježíše Krista. Takže proč je tato kniha o Ježíši Kristu? A je vůbec o Ježíši Kristu? Trošku se nad tím zamysleme.

Ukážu vám něco, co jste možná nikdy neviděli. V Novém zákoně je slovo, které se překládá jako "zjevení" anebo "odhalení". V řečtině to je slovo "apokalypsis", které znamená odhalit. Takže to je "odhalení Ježíše Krista". Když budete studovat to slovo "apokalypsis", tak v Novém zákoně najdete 5 výskytů, kdy pisatelé píší, že čekají na odhalení Ježíše Krista. Přečtu vám je.

Zde se mluví o zkouškách: 1 Petrova 1:7 aby se pravost vaší víry (mnohem dražší než zlato, které pomíjí, ačkoli se zkouší ohněm) ukázala k vaší chvále, cti a slávě při zjevení Ježíše Krista. - Když Ježíš Kristus bude odhalen.

O pár veršů dál 1 Petrova 1:13 Proto přepásejte bedra své mysli, buďte střízliví a dokonale se spolehněte na milost, kterou vám přináší zjevení Ježíše Krista [při jeho příchodu - NIV].

2 Tesalonickým 1:6 U Boha je totiž spravedlivé, aby těm, kdo vás sužují, bylo odplaceno soužením ⁷a vám, kdo jste sužováni, odpočinutím s námi,... - Nezapomeňme na kontext. V prvním století je sužovali náboženští vůdcové z chrámu. A autor zde píše, že Bůh odplatí soužením těm, kdo sužují křesťany v prvním století. Pisatel zde nemluví k vám a o vás, kteří to čtete o 2000 let později. Neříká tam, že Bůh pomstí vás, ale to "kteří vás sužují" se týká lidí v prvním století. A pokračuje, že se to stane až se zjeví Pán Ježíš z nebe se svými mocnými anděly ⁸a v ohnivém plameni uvede pomstu na ty, kdo neznají Boha a nejsou poslušni evangelia našeho Pána Ježíše Krista. - Kdy se to stane? Když Ježíš bude odhalen, "apokalypsis". Když se to "apokalypsis" - odhalení stane, tak tehdy bude židovským vůdcům odplaceno za pronásledování rané církve v prvním století.

1 Korintským 1:7 takže nemáte nedostatek v žádném daru milosti a dychtivě očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista. Dychtivě očekáváte zjevení nebo odhalení, "apokalypsis" našeho Pána Ježíše Krista.

A poslední: Římanům 2:5 Ale ty podle své tvrdosti a nekajícího srdce sám sobě shromažďuješ hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého Božího soudu. - Kdy bude zjeven, odhalen, "apokalypsis" Jeho soud.

V těchto pasážích o odhalení Ježíše pisatelé ukazují na něco, co dychtivě očekávají, co je za rohem, co přijde brzy, že Ježíš bude brzy odhalen, že bude "apokalypsis", že Ježíš musí být odhalen. "Apokalypsis" znamená odhalit. Takže je otázka, co Ježíše zahalovalo? Nebyl snad už odhalen na kříži? Nebo při vzkříšení? Nebo při nanebevstoupení? Nebo při vylití Ducha Svatého ve Skutcích 2. kapitole? Proč je stále zahalen? Co Ho zahaluje? Je to zajímavé, protože toto je celkem jasně napsané ve 2. Korintským ve 3. kapitole. V této pasáži je ukázané, že Stará smlouva, tj. smlouva učiněná s Mojžíšem a Izraelci na hoře Sinaj, ve skutečnosti Ježíše zakrývala. Byl to závoj, který jim bránil ho jasně vidět.

2 Korintským 3:12 Když tedy máme takovou naději, počínáme si zcela otevřeně. ¹³Ne jako Mojžíš, který si dával na tvář závoj, aby synové Izraele nehleděli na konec toho, co pomíjí. ¹⁴Avšak jejich myšlení otupělo. Až do dnešního dne zůstává při čtení Staré smlouvy tentýž závoj neodkrytý, protože pomíjí jen v Kristu. ¹⁵Ale až dodnes, kdykoli se předčítá Mojžíš, leží závoj na jejich srdci. ¹⁶Kdykoli se však člověk obrátí k Pánu, je závoj odstraněn. - Odhalen, zde je použito to samé řecké slovo "apokalypsis". Verš 17 Ten Pán je Duch. Kde je Duch Pánův, tam je svoboda. ¹⁸A my všichni, spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu jako v zrcadle, jsme proměňováni v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha.

Zde je ukázané, že Ježíše zahaloval Zákon. Stará smlouva byla závojem, který jim bránil vidět. Dokud v Jeruzalémě stál chrám a pokračovali v obětování, pokračovali v Zákoně, tak dokud to trvalo, tak to bylo pro lidi závojem, který jim bránil vstoupit do Nové smlouvy Ježíše Krista. Jakmile byla Stará smlouva úplně odstraněna zničením chrámu, tak již mohla být ta Nová jasně viděna a Stará smlouva ji již nezastiňovala, protože byla úplně zničena a vyhlazena. A toto je také předpovězeno v Židům 8:13, kde je napsané, že Nová smlouva učinila tu Starou smlouvu zastaralou, je blízká zániku a má brzy zmizet. Jak zmizela, jak zanikla? Zničením Jeruzaléma a chrámu v roce 70 n. l. Takže podle Židům 8. kapitoly na něco čekali - Stará smlouva byla učiněna zastaralou, Bůh na ni dal razítko "neplatná", řekl: "Tuto smlouvu s vámi již nectím", ale Stará smlouva stále existovala, lidé se v ní snažili pokračovat a bránilo jim to vidět Ježíše Krista správně, dokud nezanikla.

Tento obraz vidíme také v Galatským 4. kapitole, kde Pavel mluví o dvou smlouvách, že jsou dvě hory, Sinaj a Sion, a používá Nový Jeruzalém jako obraz Nové smlouvy a starý pozemský Jeruzalém jako představitele Staré smlouvy. Také mluví o Sáře, která je matkou smlouvy zaslíbení a porodí Izáka, a o obrazu Staré smlouvy, což byla Hagar, která porodila Izmaele. Pavel používá různé obrazy a v Galatským 4. kapitole to uzavírá: "Vyhoďte Starou smlouvu, vyhoďte tu otrokyni, tu služku a jejího syna, vykopněte je." A Pavel se je snaží přimět, aby Starou smlouvu vyhodili.

A poslední věc. V Deuteronomiu 4. kapitole je vyjádření, které je podobné jako ve Zjevení 22. kapitole. Když lidé slyší, že kniha Zjevení byla o zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l., tak rychle přijdou s tím, že ubírám z knihy Zjevení nebo že k ní něco přidávám, což znamená, že na sebe člověk uvaluje prokletí. Ale tím, že něco správně vykládáte, nic nepřidáváte ani neubíráte. A v tom je rozdíl.

Deuteronomium 4:2 Nic nepřidávejte k tomu, co vám přikazuji, ani z toho nic neubírejte, ale zachovávejte příkazy Hospodina, svého Boha, které vám dávám. - To zní celkem povědomě. Zjevení Janovo 22:18 Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: kdo by něco přidal k těmto věcem, tomu Bůh přidá ran zapsaných v této knize. ¹⁹A kdyby někdo ubral ze slov knihy tohoto proroctví, Bůh odejme jeho díl z knihy života a ze svatého města a z těch věcí, které jsou zapsány v této knize. - Ale my nic neubíráme ani nepřidáváme, pouze správně vykládáme.

O co zde jde? Deuteronomium je kniha Zákona Staré smlouvy, proto je zde paralela s knihou Zjevení, která je knihou Nové smlouvy. Kniha Zjevení je knihou Nové smlouvy, protože ukazuje pominutí Staré smlouvy a ustanovení Nové smlouvy. Ukazuje na plné ustanovení nového nebe, Nového Jeruzaléma, nové země.

Nevím, zda jste se někdy zamysleli nad tím novým nebem a zemí, o které se píše na konci knihy. Ve Zjevení v 21. a 22. kapitole je napsané, že za branami toho města, které jsou neustále otevřené, jsou zbabělci, vrahové, smilníci, modláři a podobně. Tohle není po konečném soudu, protože tito lidé by byli v pekle nebo ohnivém jezeře. Nebyli by za branami města a brány by nebyly otevřené. Zde se nemluví o nebi po konečném soudu, je to obraz novosmluvního světa, kterého jsme my součástí, kdy žijeme v nebeském Jeruzalémě, jak Pavel říká v Galatským 4. kapitole. Právě teď žijeme v nebeském Jeruzalémě a brány jsou otevřené a ti lidé mohou vejít do Nové smlouvy a zažít její realitu.

"Takže říkáš, že už jsme v novém nebi a nové zemi?" - "Ano a ne." Ano a ne je správná odpověď, protože ve Zjevení 21. kapitole je také napsané: "Hle, činím všechno nové." Takže jsme v novém Jeruzalémě, jsme nové stvoření v Kristu, žijeme v novém nebi, nové zemi, žijeme v Nové smlouvě, ale ještě to není všechno hotové. Protože nebe a země se ještě nespojily. Před námi je ještě mnohem víc, protože Ježíš řekl: "Modlete se, aby to na zemi bylo jako na nebi." To se ještě nestalo. Věřím, že směřujeme k místu a čase v budoucnosti, kdy se nebe a země spojí a Ježíš se vrátí stejným způsobem, jako je napsané ve Skutcích 2. kapitole - že se vrátí stejným způsobem, jak ho viděli odcházet. To se ještě nestalo.

Takže nyní zažíváme takové úplné počátky nového všeho. Všechno to je na začátku. Lidé jsou uzdravováni, jsou kříšeni z mrtvých, jsou vysvobozováni, ale bude to růst až do bodu, kdy nebe bude na zemi. A toto je šíření Království. Je to ten kámen, který vyroste v horu, která naplní celou zemi, a k tomu směřujeme. Je to Efeským 1:10 aby v uspořádání plnosti časů shromáždil pod jednu hlavu v Kristu všechno, co je v nebesích i na zemi - v něm... Toto se ještě nestalo, ale my k tomu budeme směřovat a zapojíme se do toho. My už nečekáme, až nám na hlavu spadne nějaká hrozná kniha Zjevení. Kniha Zjevení je nádherná kniha o vyhlazení Staré smlouvy a ustanovení Nové smlouvy. Byl to den zničení Staré smlouvy a odhalení Nové smlouvy. A my nyní šíříme Království a činíme všechny věci nové.

Doufám, že to všechno pro vás bylo užitečné.